Olomouc - Po Renatě Gilové, která měla kauzu Petra Kramného na starosti u ostravského krajského soudu, nastupuje na její místo místopředseda olomouckého vrchního soudu Václav Čapka. Co má všechno za sebou?
Je pochopitelné, že vzhledem k tomu, že Václav Čapka je místopředsedou vrchního soudu pro trestní úsek, má bohaté zkušenosti s trestním právem.
A případ Petra Kramného není pro Čapku rozhodně prvním zločinem z vášně, který musí řešit. V roce 2010 například rozhodoval o trestu pro Františka Cinu z Přerova, který tehdy na Nový rok zavraždil milence své ženy.
Cina soka v lásce, který mu odloudil manželku, ubodal. Jedna z rán poškodila aortu a zraněný muž tak na místě vykrvácel. "Máme za to, že soud prvního stupně důvodně neuvěřil obhajobě obžalovaného, že byl v době útoku ohrožován střepem ze skleněné lahve ze strany poškozeného," uvedl ve zdůvodnění rozhodnutí Čapka. Žádný střep se totiž na místě činu nenašel. Cina dostal desetileté vězení, tedy minimum toho, co za vraždu dostat mohl.
Ještě více se případu Petra Kramného podobá kauza, kterou Čapka soudil v roce 2007. I v tomto případě totiž figuruje mrtvé dítě a partner.
Tehdy Čapka poslal Martinu Hasíkovou na 22 let do vězení za to, že zavraždila svého partnera. Když pak rodinný domek podpálila, udusil se v kouři i ženin pětiletý syn Dominik. I Hasíková přitom podle všeho měla v plánu takzvanou rozšířenou sebevraždu, ale hasiči ji stačili z domu vytáhnout dřív, než ji potkal stejný osud jako jejího partnera a syna.
Kromě těchto případů ovšem Čapka ve své soudcovské praxi řešil i znásilnění, podvody nebo nájemnou vraždu. Ostře sledovaný případ Petra Kramného tak Čapku nejspíš nemůže ničím překvapit.
Související
Petr Kramný zůstane ve vězení. Soud zamítl návrh na obnovu řízení
Žalobce je proti obnově řízení v Kramného kauze, advokátka na tom trvá
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák