Češi proti Bruselu: Důvěra v EU prudce klesá. Jak si stojí NATO a OSN?

U české veřejnosti převládá v současnosti nedůvěra v Evropskou unii celkově, ale i u jejích konkrétních orgánů, které jsou v šetření sledovány. Konkrétně Evropské unii v současnosti důvěřuje 37 % české veřejnosti, naopak nedůvěru k EU vyjadřuje více jak polovina (57 %) české veřejnosti. Přibližně čtvrtina občanů důvěřuje Evropské komisi (26 %) a evropskému parlamentu (27 %).

Nedůvěru v tyto orgány EU vyjadřuje v případě Evropského parlamentu 56 % občanů a Evropské komisi 53 % české veřejnosti. Zároveň poměrně výrazná část občanů nemá na tuto věc jasný názor a volí odpověď „nevím" (Evropský parlament, neví = 11 %; Evropská komise, neví = 12 %).

Nejméně pak lidé důvěřují předsedovi Evropské rady, tzv. evropskému prezidentovi a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tzv. ministryni zahraničí EU. Důvěru jim vyjadřuje přibližně pětina české veřejnosti (předsedovi EU důvěřuje 22 %, ministryni zahraničí EU důvěřuje 20 % respondentů), podíl nedůvěry se pohybuje na úrovni dvou pětin (předsedovi EU nedůvěřuje 42 % a ministryni zahraničí EU nedůvěřuje 41 % respondentů), uvedl soc.cas.cz.

Obecně tedy i u nich, podobně jako v případě Evropské komise či Evropského parlamentu, převažuje nedůvěra nad důvěrou. Je ovšem nutné podotknout, že v případě těchto funkcí v rámci EU je vysoký podíl lidí, kteří tyto představitele vůbec neznají a i to ovlivňuje celkové hodnocení jejich důvěry. Zhruba čtvrtina v obou případech udává, že tyto orgány Evropské unie nezná, konkrétně v případě ministryně zahraničí EU je to 25 % a evropského prezidenta nezná 22 % dotázaných. Vysoký je v tomto případě i podíl lidí, kteří na tuto věc nemají jasný názor a volí odpověď „nevím" (shodně 14 %).

Z časového srovnání je zřejmé, že důvěra v orgány EU a Evropskou unii samotnou v porovnání s šetřením z dubna 2015 výrazně poklesla. Současné výsledky se svými hodnotami nejvíce blíží názorovému rozložení z dubna 2012.

Důvěra v OSN a NATO je v současné době přibližně stejná. OSN vyjadřuje důvěru více jak polovina respondentů (53 %), naopak 35 % OSN nedůvěřuje. Polovina (50 %) respondentů důvěřuje NATO, oproti tomu 38 % pociťuje k NATO nedůvěru. U obou organizací tedy převažuje u české veřejnosti důvěra nad nedůvěrou. Poměrně velký podíl respondentů (12 %) nemá jasně vyhrazený názor a volí odpověď „nevím".

Pokud se podíváme na vývoj důvěry v tyto instituce v čase, vidíme, že oproti předešlému šetření došlo k výraznému poklesu důvěry u obou organizací, u OSN poklesl pocit důvěry o 15 procentních bodů, u NATO o 12 procentních bodů.

Pokud se podíváme na sociodemografické charakteristiky dotázaných, zjistíme, že důvěra v evropské a mezinárodní organizace stoupá s dosaženým vzděláním respondenta. Z hlediska politické orientace občanů více nedůvěřují evropským a mezinárodním organizacím spíše voliči, kteří se na pravolevé škále politické orientace zařazují jednoznačně na levici.