NKÚ: Aplikovaný výzkum v Česku? Náklady vysoké, přínos projektů bídný

Z 35 zkontrolovaných projektů bylo v době kontroly dokončeno osm, u nichž bylo možné prověřit jejich výsledky. Kontrola odhalila, že výstupy pěti z nich do praxe nepřešly, u jednoho jen částečně a u dvou nabralo využití výsledků projektů zpoždění. O nedostatečném uplatňování výsledků projektů v praxi přitom TA ČR věděla, informuje nku.cz. Agentura si zpracovala analýzu, ve které prověřila 378 plánů na propojení projektů s praxí.

Píše se v ní, že „ve značném množství případů se silně rozchází očekáváný nebo prokázaný ekonomický přínos s náklady projektů." Tomu odpovídají i konkrétní výsledky projektů. V téměř polovině všech výstupů, konkrétně v 255 případech, se jednalo o odborné články a další publikační výstupy. Z projektů vzešlo ale také například 50 užitných vzorů nebo 52 funkčních vzorků. Naproti tomu patentů, průmyslových vzorů a prototypů vzniklo dohromady jen devět.

NKÚ se zaměřil na to, proč využívání výsledku výzkumu v praxi vázne. Kontroloři odhalili několik rizikových oblastí, mezi které patří například hodnocení a schvalování projektů či nedůslednost, s níž TA ČR u některých příjemců vyžadovala dodržování dotačních podmínek. Ve výsledku tyto chyby snižují efektivitu aplikovaného výzkumu.

Psali jsme: Propagace fondů EU? Stát utratil za reklamu 250 milionů, výsledek nulový  

Problémy našli kontroloři už při kontrole výběru projektů, které dosáhly na dotace. NKÚ zjistil, že v řadě případů byli členové poradních orgánů TA ČR personálně provázáni s institucemi, které se o dotace ucházely. Tito uchazeči tak mohli získat informace, které by je vůči ostatním zvýhodnily. Hodnocení projektů bylo podle NKÚ v řadě případů netransparentní i proto, že nejvyšší poradní orgány, které vybíraly projekty nejvhodnější k podpoře, navyšovaly bodové hodnocení některých projektů, aniž by to zdůvodnily. Kvůli tomu se 17 projektů, které zpravodajové a oponenti nedoporučili k podpoře, nakonec ocitlo na seznamu dotovaných projektů.

U některých projektů, které dotaci získaly, TA ČR důsledně nevyžadovala po příjemcích dodržování stanovených podmínek. Agentura například nevyžadovala, aby příjemci dotací včas uzavíraly smlouvy o využití výsledků v praxi. Místo toho jí stačilo čestné prohlášení, ve kterém stálo, že v době ukončení projektu ještě příjemci nemají komerčně využitelné výsledky a že smlouvu o jejich využití uzavřou dodatečně. To je v rozporu se zákonem a takové jednání navíc brzdí využití výzkumu v praxi.

K oddálení využití výsledků v praxi přispělo také jednání příjemců podpory. Kromě pozdního uzavření smluv o využití výsledků v praxi příjemci v některých případech smlouvy vůbec neuzavřely. V jiných smlouvách zase chyběly některé náležitosti. Tyto chyby kontroloři odhalili u 15 z 21 smluv.

Psali jsme: Šlendrián na dopravě: Vyhozené miliony za IT, žádná strategie, zhrozil se NKÚ  

O podobných nedostatcích v oblasti aplikovaného výzkumu, jaké NKÚ odhalil v této kontrole, mluví i zpráva Evropského účetního dvora z dubna roku 2016. Podle ní se podpora inovací v EU dostatečně nezaměřuje na tržní uplatnění, výsledky se komerčně nevyužívají a rozdělování této podpory bývá netransparentní.

Přestože ve výdajích na podporu aplikovaného výzkumu patří Česká republika k evropskému průměru, v inovační výkonnosti zaostává a je pod evropským průměrem. TA ČR si nechala zpracovat analýzu, která porovnala její způsob fungování s podobnými evropskými agenturami ze zemí, v nichž je naopak inovační výkonnost nad průměrem EU. Ze srovnání vyplývá, že řízení TA ČR je silně centralizované, kdežto v zahraničí je více činností svěřeno například do rukou vedoucích oddělení. TA ČR také podporuje aplikovaný výzkum pouze dotacemi, naproti tomu například v Rakousku či Finsku podobné agentury poskytují i půjčky nebo záruky.