Před 48 lety tanky zničily svobodu Československa. Invazi si připomněli lidé před Rozhlasem + VIDEO

113 mrtvých - to jsou následky okupace "zpřátelenými" zeměmi zahájené v roce 1968. Jména všech těchto lidí dnes zazní u pomníku svatého Václava. Takovým způsobem si chce připomenout památku padlých platforma BEZ komunistů.cz. Kromě toho uskuteční v několika následujících dnech i řetězovou hladovku.

,

Zdroj: YouTube

Tradičně se už pietní shromáždění koná i před budovou Českého rozhlasu na Vinohradech. Tam zemřelo podle historiků hned několik neozbrojených lidí.  Pietního aktu před budovou rozhlasu se zúčastnil mimo jiné ministři Jiří Dienstbier a Daniel Herman, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a za Sněmovnu Karel Schwarzenberg.

Ten sklidil již během svého projevu potlesk několika desítek přítomných přihlížejících, když připomněl, že není třeba jen připomínat padlé hrdiny, ale že za svobodu slova je potřeba bojovat v každé době. Velké peníze a stranické knížky jsou podle něj pro svobodu slova stejně nebezpečné jako děla tanků.

Připomněl, že jen u budovy rozhlasu zemřelo 17 lidí. "Padli i další, po celém Československu, ale pak jsme se jenom reptajíc vzdali normalizaci, která zde trvala 20 let. Proto jsem poněkud nedůvěřivý, když pouze klademe věnce, klaníme se hrdinům minulosti a nevidíme ohrožení před námi. Za svobodu slova se musí vždy vždy bojovat," uvedl.

"Je úkol novinářů, aby byli zodpovědní, ale rázní. Ale úkol nás občanů je, abychom svobodu slova, abychom novináře a jejich svobodu, ať je to ve veřejnoprávních nebo soukromých médiích, opravdu bránili," řekl.

Dientsbier zmínil, že okupace Československa byla prvním projevem doktríny sovětského vůdce Leonida Brežněva, jíž Sovětský svaz tehdy řídil svou zahraniční politiku a vyhrazoval si právo zasahovat v zemích východního bloku, pokud by podle něj hrozilo, že se tato země odvrátí od socialismu. Demokratické ideje a teze, že státy mají dodržovat politiku ochrany lidských práv a všichni občané se mají podílet na formování osudů svých zemí, se podle něj v Československu naplnily po roce 1989 symbolickým návratem do Evropy a významným krokem v tomto symbolickém návratu byl vstup do Evropské unie.

Jména lidí, kteří během invaze přišli o život, budou dnes odpoledne přečtena při vzpomínkové akci na Václavském náměstí.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy násilně ukončila pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Invaze si kromě mrtvých vyžádala asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.

Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročily armády pěti států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších místních státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak zastavila tzv. Pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.

Necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil student pražské filozofické fakulty Jan Palach.