Evropské značení potravin? Čtvrtina Čechů zná aspoň jedno, ukázal průzkum

"Desetina oslovených tvoří loajální jádro, které vždy upřednostňuje výrobky s těmito značeními, což jsou spíše ženy nad 20 let a lidé s maturitou či vyšším vzděláním. Dvě pětiny lidí jsou ochotny si za tyto výrobky připlatit," uvedla Ivana Valentová ze STEM/MARK. Nejméně ovlivnitelnou skupinou jsou podle ní muži nad 20 let, naopak mládež k evropským značkám inklinuje nejvíce.

Od roku 1992 se snaží Evropská unie chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel či nošovické kysané zelí.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.

Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.

Z evropských značení Češi nejvíce znají značku Chráněné zeměpisné označení (17 procent). Znalost evropských značek je v Česku i tak stále znatelně menší než u národních značení. Například značku Klasa zná 87 procent respondentů.