Ostatky obětí poválečného masakru budou převezeny do Přerova

Na poslední cestě z Olomouce do Přerova bude oběti doprovázet farář a jejich žijící příbuzní. "Ostatky žen a dětí ten den pietně uložíme do kaple na přerovském hřbitově. V příštím roce plánujeme rozšíření hrobu, v němž jsou pozůstatky mužů. K těm uložíme i popel žen a dětí - a v den výročí červnového masakru tu opět uspořádáme pietní akt," uvedl přerovský primátor Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).

Masakr se na návrší Švédské šance odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Zavražděno bylo 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Jednalo se o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. "Nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je popravili," uvedl historik František Hýbl.

Exhumace těl byla provedena v říjnu roku 1947. Oběti masakru byly poté po smrti rozděleny - muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria. Jejich popel byl poté ve dvou bednách ze zinkového plechu uložen na městském hřbitově v Olomouci. Dlouhé roky se ale přesně nevědělo kde. Hýbl místo našel po výzkumech v archivu ministerstva vnitra.

Historici řadí masakr mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Akci zorganizoval důstojník Karol Pazúr. Vojákům řekl, že v transportu jsou příslušníci SS.

Případ byl nakonec doveden až před soud. Pazúr byl nejprve potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté jej prezident Klement Gottwald amnestoval, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele.