Český absolvent práv v cizině chce být koncipientem, ÚS se ho zastal

Stěžovatel je absolventem Jagellonské univerzity v Krakově v magisterském studijním oboru právo. Ačkoliv mu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky vydalo osvědčení o uznání získaného vysokoškolského vzdělání jako rovnocenného se vzděláním získaným v České republice, Česká advokátní komora (ČAK) ho nezapsala do seznamu advokátních koncipientů. Měla pochybnost o jeho znalostech českého práva, přibližuje kauzu usoud.cz.

Stěžovatel neuspěl ani s další žádostí, kterou podložil kladným stanoviskem svého zaměstnavatele, advokáta zapsaného v seznamu ČAK. ČAK přitom nevyloučila jeho zápis v budoucnu, pokud by doložil, že si osvojil vědomosti z předmětů státních závěrečných zkoušek. Stěžovatel se poté v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhal uložení povinnosti ČAK zapsat ho do seznamu advokátních koncipientů. Proti těmto zamítavým rozhodnutím podal stěžovatel ústavní stížnost, ve které namítá, že mu postup ČAK a obecných soudů brání ve výkonu povolání advokátního koncipienta.

Podle ústavních soudců komora mohla právníka do seznamu koncipientů zapsat, nechat jej pracovat na odpovědnost školitele a osvojit si další znalosti, které by mohl později prokázat u advokátní zkoušky. Soudci připomněli také vysokou úroveň právního vzdělávání v Polsku a kvalitu Jagellonské univerzity.

"Závěry ÚS vychází z konkrétních okolností této věci a nelze je zobecňovat v tom smyslu, že by právo absolventů zahraničních právnických fakult na svobodnou volbu povolání mělo vždy paušálně převážit nad zájmem na ochraně kvalifikovanosti a profesionality poskytování právních služeb v ČR," uvedl soudce zpravodaj Ludvík David.

"Pro nás je významné, že zůstala zachována advokátní komoře možnost, ovšem s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu, posoudit zapsání nebo nezapsání uchazeče do seznamu advokátních koncipientů," řekl ČTK za komoru advokát Milan Hoke.

Zákon o advokacii říká, že komora zapíše do seznamu každého, kdo kromě dalších předpokladů, jako je bezúhonnost a plná svéprávnost, vystudoval práva. Patřičné vzdělání lze získat buď v magisterském programu v Česku, anebo i v zahraničí, pokud mezinárodní smlouva nebo zvláštní předpis uznává rovnocennost s českou kvalifikací. Zahraniční škola musí obsahem a rozsahem odpovídat právnímu vzdělání z Česka.

Právníkovu žalobu musí znovu řešit Obvodní soud pro Prahu 1. "Vydaný nález ÚS vnímám nejen jako vlastní satisfakci, ale zejména jako prostředek obrany či vodítko pro další absolventy zahraničních univerzit, kterým je (bezdůvodně) odpírána možnost přístupu ke zvolenému povolání," řekl ČTK pisatel stížnosti David Buzek. Patří podle svých slov k polské menšině v Česku, žije a pracuje u hranic, kde je znalost českého i polského práva a jazyka výhodou.