Soudce není účetní. ÚS se zastal muže, kterému justice "vykompenzovala" trest

Ústavní soudci se konkrétně zabývali stížností muže potrestaného u Okresního soudu ve Vsetíně za vydírání a maření výkonu úředního rozhodnutí. Odvolal se pouze odsouzený, nikoliv státní zastupitelství, proto soud druhého stupně nesměl muži přitížit. Přesto mu prodloužil zákaz řízení ze dvou na tři roky. Současně uložil kratší podmínku, a to za výtržnictví a maření výkonu.

Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl jako zjevně neopodstatněné a uvedl, že trest uložený krajským soudem nelze vnímat jako přísnější, jelikož zároveň se zvýšením trestu zákazu činnosti došlo i k zásadnímu zmírnění trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem, a tudíž k celkovému zhoršení postavení stěžovatele v odvolacím řízení nedošlo.

Stěžovatel ve svém dovolání namítal právě porušení zásady zákazu reformationis in peius (rozhodnutí k horšímu v odvolacím řízení), spočívající ve zpřísnění trestu zákazu činnosti v odvolacím řízení, ačkoli nebylo státním zástupcem podáno odvolání v neprospěch stěžovatele. Ústavní soudci kauzu tedy vrátili krajskému soudu k novému rozhodnutí o trestu, zároveň se vyjádřili k podobným situacím v obecné rovině.

Podle ÚS nelze paušálně stanovit, že snížení výměry trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem "vyvažuje" zpřísnění trestu zákazu činnosti. "Právě například trest zákazu řízení motorových vozidel má zcela rozdílný dopad v životě každého člověka, s ohledem na jeho rodinu, zaměstnání, podnikání, bydliště a místo zaměstnání a podobně, stejně tak jinak dopadá peněžitý trest na movitého, jinak může brát nepodmíněný trest odnětí svobody bezdomovec přežívající v mrazech na ulici atd.," stojí v nálezu.

"Od soudce, právě proto, že je soudce, a ne účetní, se očekává, že tresty nebude poměřovat formalistickým způsobem, ale konkrétními dopady do života každého jednoho pachatele," zdůraznil ÚS.