Oranžový superhrdina: Mrkev chrání před rakovinou a infarktem, také oddaluje stárnutí

Podoba mrkve, jak ji známe dnes, vznikla v 17. století v Nizozemsku, kde pěstováním změnila svou barvu z původní černé na typickou oranžovou. Mrkev ale pochází z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde lze dodnes najít její divoké příbuzné. Předpokládá se, že mrkev se na přelomu prvního a druhého tisíciletí rozšířila až do Středomoří a do západní Evropy se dostala až o dvě staletí později. Postupem času také vznikl oblíbený a široce rozšířený mýtus, že mrkev napomáhá zlepšovat zrak.

„Mrkev je sice pro oči prospěšná, ale například krátkozrakost skutečně vyléčit nedokáže. Je ale bohatá na beta-karoten, jehož přeměnou v těle vzniká vitamin A. Ten je důležitý pro rodopsin, tedy oční pigment obsažený v tyčinkách, který zajišťuje správné vnímání světla a je základem pro vidění ve tmě. Důležitá funkce beta-karotenu je ale i ta, že pomáhá zabraňovat věkem podmíněné makulární degeneraci a oddaluje výskyt šedého zákalu,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha. Vitamin A také pomáhá játrům odplavovat z těla toxiny. Vláknina obsažená v mrkvi zase čistí střeva a urychluje jejich pohyb.

Pro krásu i zdraví

Vysoký obsah beta-karotenu v těle slouží jako antioxidant pomáhající prostřednictvím lidského metabolismu regenerovat poškozené buňky a zpomalovat jejich stárnutí. Tento antioxidant navíc chrání pokožku před poškozením od slunečních paprsků, zatímco jeho nedostatek naopak přispívá k vysušování kůže, vlasů a nehtů. Mrkev také funguje jako prevence nejrůznějších infekcí a lze ji použít jako vynikající pleťovou masku, ideálně v kombinaci s medem.

„Dost často mají lidé v podvědomí spojitost určité zeleniny s jedním konkrétním vitaminem a neuvědomují si, že příroda vždy nabízí vyvážený koktejl mikronutrientů. Mrkev tak obsahuje vápník, draslík, vitamin B, C a další. Vápník pomáhá zabránit zužování cév ovlivněním svaloviny cévní stěny. Draslík podporuje pravidelný srdeční tep. Vitamin B zlepšuje metabolismus, vitamin C zase chrání buňky před nežádoucími účinky volných radikálů a posiluje cévní stěny,” popisuje MUDr. Jan Vojáček, vedoucí lékař kliniky funkční medicíny Endala.

Veřejnosti nepříliš známé jsou ale především účinky falkarinolu, tedy pesticidu, který mrkev produkuje pro ochranu svých kořínků před plísněmi. Ten totiž pomáhá snižovat riziko rakoviny plic, prsou a střev, přičemž mrkev je jediným přirozeným zdrojem této látky. Ukázala to studie vědců z univerzity v britském Newcastlu, kteří zkoumali účinky syrové mrkve na hlodavcích. Studie z prestižní americké Harvardovy univerzity zase ukázaly, že lidé konzumující pět nebo více mrkví denně mají menší šanci utrpět mozkovou mrtvici než ti, kteří jedí pouze jednu mrkev měsíčně nebo i méně.

Výzkumníci z Harvardu také zjistili, že mladší ženy, které denně konzumují dvě a více porcí ovoce a zeleniny bohaté na karotenoidy (pomeranče, brokolici, mrkev, římský salát a špenát), mají o 18 % nižší riziko výskytu rakoviny prsu než ženy, které jí méně než 4 porce týdně.

Výjimečnost mrkve v říši zeleniny prokazují výsledky studie, podle níž jsou karotenoidy spojovány s nižším rizikem výskytu srdečních onemocnění, protože kromě beta-karotenu obsahují rovněž alfa-karoten a lutein. Pravidelná konzumace mrkve navíc snižuje hladinu cholesterolu.

V neposlední řadě ale náš oranžový superhrdina úřaduje i v dutině ústní. Chroupání mrkve totiž nejen zklidňuje nervy a mírní stres, ale lze se jím snadněji zbavit zubního plaku a kousků jídla zachycených mezi zuby, podobně jako s pomocí zubního kartáčku či zubní pasty. Mrkev rovněž stimuluje dásně a pomáhá větší tvorbě slin potřebných pro trávení.

Věděli jste, že…

…králíci sice mrkev milují, ale neměli by jí mít až příliš? Jedna mrkev je pro ně totéž, co pro nás mrkví dvacet. Může jim tak způsobit zažívací problémy nebo dokonce cukrovku.

…hned po bramborech je mrkev nejoblíbenější zeleninou? Existuje jí víc než sto druhů v mnoha různých barvách, od oranžové přes fialovou, bílou, žlutou až po červenou.

…baby karotka není druh mrkve? Její velikosti a tvaru se dosahuje úpravou „běžných“ mrkví.

13 nejčastějších mýtů o zraku

1. Mrkev zlepšuje zrak - MÝTUS

Skutečně mrkev zlepšuje zrak? „Hodně lidí se mylně domnívá, že když bude jíst hodně mrkve, brýle nebude potřebovat. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Mrkev je bohatá na vitamín A (podobně jako mléko, sýr nebo vajíčka), který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantýn a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici). Také nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová z Oční kliniky DuoVize.

2. Dívání se do sluníčka způsobuje slepotu - PRAVDA

Každý pohled do ostrého světla způsobuje krátkodobé oslepnutí. Při delším dívání se do slunce nastávají v oku nezvratné změny, včetně zjizvení nejdůležitějších struktur pro vidění. V žádném případě se nedívejte do slunce cíleně a dlouhodobě, jde o jednu z nejčastějších příčin slepoty. Výjimečně nebezpečné je zatmění slunce, vydržíte se do slunce dívat delší dobu a nevnímáte riziko.

3. Časté sledování televize zhoršuje zrak - MÝTUS

Sledování televize nezpůsobuje žádné výrazné problémy. Měli byste však dodržovat dvě základní pravidla-televizor mít ve vzdálenosti více než dva metry od očí a obrazovka by neměla být jediným zdrojem světla v místnosti. Dnešní LCD monitory nevytvářejí

žádné škodlivé vyzařování. Staré televizní přijímače měly v porovnání s dnešními velké elektromagnetické vyzařování, navzdory tomu nepředstavovaly žádnou vážnější zdravotní hrozbu.

4. Práce s počítačem způsobuje syndrom suchého oka - PRAVDA

Dlouhodobá práce s počítačem bez pravidelných přestávek v klimatizované suché místnosti může skutečně způsobit syndrom suchého oka, který se projevuje začervenáním, řezáním, pálením, pocitem písku a cizího tělesa v očích, světloplachostí a pocitem únavy očí. Zdravé oko je neustále pokryté slzným filmem, který chrání povrch oka před infekcemi, vyživuje ho, odplavuje z jeho povrchu odumřelé buňky a bakterie. Zajišťuje rovný povrch oka, což je nezbytné pro ostré vidění. Když se slzný film naruší, přestává oko dostatečně chránit a oko vysychá. V rámci prevenci si dělejte při práci s počítačem pravidelné přestávky.

5. Laserové operace jsou bolestivé - MÝTUS

V průběhu zákroku je bezbolestná každá metoda. Otázka bolestivosti nastává až v průběhu hojení. Povrchové laserové metody (PRK, Lasek, epi-LASEK, Super Laser, No Touch, Laser, 6D Laser), při kterých chirurg odstraňuje povrch rohovky, způsobuje výraznější stupeň bolesti. První tři dny po zákroku epitel dorůstá a tento moment je pro pacienta bolestivý. Při nejmodernějších laserových zákrocích s použitím femtosekundového laseru pacient po zákroku žádnou bolest necítí. Už večer v den operace může číst a sledovat televizi a druhý den pohodlně pracovat.

6. Nedostatečně zkorigované dioptrie můžou způsobit vypadávání vlasů - PRAVDA

Z nesprávně zkorigovaných dioptrií můžou skutečně vypadávat vlasy. Oko se extrémně namáhá při zaostřování obrazu, čímž je drážděné velké množství nervových vláken. Celý komplikovaný proces na úrovni mozku vede k nadměrnému vypadávání vlasů. Zrak je nutné správně korigovat-brýlemi, čočkami nebo laserovou či nitrooční operací.

7. V těhotenství se oční vady zhoršují - MÝTUS

V průběhu těhotenství a kojení se dioptrická vada zhorší přibližně u 20% všech žen. V 80% zůstává stabilní. Krátkozrakým pacientkám se může vada zhoršit. Statisticky však maximálně do 1 dioptrie. Hodně mladých žen odkládá právě z tohoto důvodu laserovou operaci dioptrických vad. Díky šetrnému femtosekundovému laseru je strach ze zhoršení vady po porodu přežitkem. Mechanická pevnost oka po laserovém zákroku je dostatečná na to, aby vydržela i ten nejtěžší porod.

8. Modré oči jsou citlivější na oční onemocnění než tmavé - PRAVDA

Některé onemocnění se vyskytují statisticky častěji u světlých duhovek. Například věkem podmíněná makulární degenerace (chronické onemocnění žluté skvrny, které může vyústit do ztráty centrálního vidění). Vše souvisí s pigmentovým epitelem, který se nachází v oku a zabezpečuje správnou výživu a metabolismus oka. Ve světlých duhovkách ho je méně.

9. Šedý zákal musí dozrát - MÝTUS

Starý mýtus, že zákal musí dozrát, než se operuje, už neplatí. Naopak, čím dříve zákrok podstoupíte, tím méně komplikací riskujete. Díky nejnovějším laserovým operacím šedého zákalu jde o maximálně šetrný 15 minutový výkon jednodenní chirurgie. Chirurg při něm operuje pomocí femtosekundového laseru a nepoužívá skalpel ani ostré nástroje. Pokud se pacient rozhodne pro multifokální nitrooční čočku, zbaví ho v průběhu operace šedého zákalu chirurg také brýlí na čtení i do dálky.

10. Čtení při nedostatečném osvětlení poškozuje zrak – PRAVDA

Dlouhodobé studie ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní lidé nosí častěji minusové dioptrie. Zdá se tedy, že určitá souvislost mezi čtením a brýlemi opravdu existuje. Dlouhodobá zvýšená námaha zaostřovacích svalů v oku při čtení může způsobit zhoršení dioptrií. Tento stav se však týká pouze lidí do 25 let. Nedostatečné osvětlení pracovní a čtecí plochy způsobuje únavu očí.

11. Adrenalinové sporty můžou poškodit zrak - PRAVDA

Některé typy sportů jsou pro oko skutečně nebezpečné – například seskoky typu bungee jump. Ty lékaři nedoporučují krátkozrakým sportovcům. Oko je při seskoku vystavené velkým nárazům s rizikem odtrhnutí sítnice.

12. Zelený zákal končí slepotou - MÝTUS

Glaukóm je zákeřný hlavně pomalým a nepozorovaným průběhem. Na rozdíl od šedého zákalu, kdy je možné operaci vidění prakticky dokonale obnovit, se dá při léčbě zeleného zákalu chorobný proces pouze zastavit. Navzdory tomu častá obava pacientů, že onemocnění končí slepotou, už dnes neplatí. Když je pacient dostatečně disciplinovaný a dodržuje rady lékaře, onemocnění je možné stabilizovat. Kromě vyšetření očního pozadí a nitroočního tlaku pomáhá oftalmologovi při včasné diagnostice

vyšetření s názvem OCT (optická koherentní tomografie). Přístroj umožňuje vidět hluboko do očních struktur. Dokáže odhalit onemocnění sítnice, glaukom a změny na zrakovém nervu v raném stádiu.

13. S kontaktními čočkami nechoďte do vody - PRAVDA

Kontaktní čočky ve spojení s vodou přinášejí značné riziko. Ve vodách přežívají bakterie, viry, chlamydie, plísně a akantaméby. Mikroorganismus je díky kontaktní čočce v dlouhodobém kontaktu s povrchem oka. Chlamydiové oční záněty můžou vzniknout i týdny či měsíce po pobytu ve vodě. Ve vodách, řekách, jezerech a horských potocích jsou přítomné i nebezpečné mikroorganismy akantaméby. Způsobují závažný zánět rohovky spojený s velkými bolestmi, světloplachostí, začervenáním a slzením. V kritických případech může způsobit i oslepnutí. Zdrojem akantaméb jsou také nádobky s roztoky a pouzdra na kontaktní čočky.