Le Penová mezi Francouzi v ČR zcela propadla. V 2. kole pohoří, odhadují analytici

Praha - Podle zatím neoficiálních konečných výsledků se o křeslo francouzského prezidenta utkají centrista Emmanuel Macron a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Ta ovšem u Francouzů v Česku propadla, skončila pátá.

Na francouzském velvyslanectví v Praze volilo v neděli 1400 lidí. Z nich 562, tedy téměř 40 procent, podpořilo Macrona. Na druhém místě skončil s 322 hlasy bývalý francouzský premiér Fillon. Třetí se umístil levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, pro něhož bylo 18 procent hlasujících.

Hlavním rozdílem při srovnání s celostátními výsledky, je slabá pozice Le Penové. Od Francouzů v Česku získala 81 hlasů, což je necelých šest procent.

Ne všichni z Francouzů žijících v Česku však využili možnost hodit svůj hlas osobně. V jejich zemi je totiž možné delegovat volební právo na někoho jiného tím, že v průběhu roku si nechá na úřadu vystavit speciální formulář, tato možnost je ale omezená. Jeden volič může zastupovat pouze dva lidi, z toho pouze jednoho ze zahraničí. Možnost elektronické volby francouzské úřady zrušily kvůli hrozbě kyberútoků.

Čeští analytici předpokládají, že se ve druhém kole bude do jisté míry opakovat situace z roku 2002, kdy se celá politická scéna spojila proti kandidátovi populistické Národní fronty (FN). Před 15 lety získal Jean-Marie Le Pen ve druhém kole voleb zhruba 18 procent hlasů a prezidentský mandát tak výraznou většinou obhájil Jacques Chirac.

"Myslím, že to bude obdobné," řekl ke srovnání současnosti s tehdejší volbou politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Dan Marek. "Možná ten rozdíl nebude tak vysoký jako v roce 2002, ale většina průzkumů dnes predikuje (Emmanuelu) Macronovi kolem 60 procent, Le Penové kolem 40 procent a já myslím, že někde v tomhle řádu by se ten výsledek mohl pohybovat," doplnil.

"Již po oznámení odhadů v neděli večer doporučili François Fillon i Benoit Hamon svým voličům, aby podpořili Macrona proti Marine Le Penové, a vytvořili tak již tradiční 'republikánskou frontu', která v případě postupu Národní fronty do druhého kola její kandidáty zatím vždy zvládla pohodlně vyšachovat," připomněl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Filip Chráska skutečnost, že se neúspěšní kandidáti tradiční pravice i vládnoucích socialistů už přiklonili na stranu centristy Macrona.

"Proti Marine Le Penové hraje i fakt, že v prvním kole skončila druhá, i když dlouho průzkumům kralovala a měla šanci získat až 28 procent hlasů," připomněl Chráska také to, že Le Penová získala 21,5 procenta hlasů a skončila s více než dvoubodovým odstupem za Macronem. "V této konstelaci pro ni bude velmi těžké získat více než nějakých 40 procent hlasů v druhém kole, i když se v příštích dvou týdnech může stát samozřejmě cokoli," uvedl Chráska.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii Marine Le Pen Emmanuel Macron Velvyslanectví Francie Francie

Aktuálně se děje

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

19. března 2026 22:05

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy