Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme! volali z krypty parašutisté před smrtí

Od atentátu na Heydricha uplynulo více než 14 dnů, ale okupantům se nepodařilo zjistit stopy vedoucí k těm, kteří jej provedli. Ve druhém červnovém týdnu vrcholil v Protektorátu teror: po vyhlášení stanného práva a velkých raziích na celém území sáhli okupanti k akcím masové odvety. Vypálili obec Lidice, o dva týdny později potkal stejný osud také osadu Ležáky. Mezitím pracovaly na plné obrátky stanné soudy.

Parašutisté se na základě kontaktů domácího odboje již ve dnech po atentátu ukryli v kostele v Resslově ulici. Jako první se do kostela přesunul 28. května Jaroslav Švarc z výsadku Tin, kterého následoval Kubiš (Anthropoid) a Josef Valčík (Silver A), potom dvojice z výsadku Bioscop Josef Bublík s Janem Hrubým, a také velitel Out Distance Adolf Opálka.

Jako poslední se kaplanovi Vladimíru Petřkovi představil 1. června Gabčík (Anthropoid). Zbývající z pražské osmičky parašutistů, Karel Čurda (Out Distance), se o převedení do kostela nedověděl a 28. května odjel z vlastního rozhodnutí k matce do obce Nová Hlína u Třeboně.

Ještě v polovině června se zdálo, že hlavní jádro spolupracovníků a parašutisté budou moci pokračovat v odbojové činnosti. Pak ale přišla Čurdova zrada, jehož udání z 16. června vedlo k odhalení úkrytu parašutistů. Gestapo začalo zatýkat, do věznic se dostali přechovavatelé parašutistů nejen z Prahy, ale také z Pardubic, Lázní Bělohrad a Plzně. Zároveň se nacisté začali připravovat na útok na kostel.

Po čtvrté hodině ranní 18. června 1942 byl pravoslavný chrám v pražské Resslově ulici obklíčen 800 německých vojáků. Statečný odpor hrdinů s pistolemi ráže 6,35 a 7,65 milimetru proti mnohonásobné přesile vyzbrojené samopaly a ručními granáty trval asi sedm hodin.

Po asi dvou hodinách byl zlomen odpor tří mužů na kůru, Opálky, Kubiše a Bublíka, když jim došlo střelivo. Kubiš byl smrtelně zraněn, ostatní dva si nechali poslední náboje pro sebe. Zbylí čtyři parašutisté se ještě přes čtyři hodiny bránili v kryptě kostela.

K otvoru do krypty přivedli nacisté i Čurdu, který tam volal: "Kamarádi, vzdejte se! Nic se vám nestane! Mně se také nic nestalo." Parašutisté zareagovali palbou a na další výzvy odpovídali: "Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme se, slyšíte? Nikdy!"

Němci se je pak pokoušeli vypudit slzným plynem a vyplavit pomocí hadic z vodou, které zastrkovali do krypty. Parašutisté hadice pomocí žebříku strkali ven, jeden horlivý protektorátní hasič ale žebřík zachytil a vytáhl. Pak esesáci rozbili starou náhrobní desku zakrývající vchod do krypty a sestoupili dolů. Obránci nakonec v beznadějné situaci volili dobrovolnou smrt.

Čurda dostal čtvrtinu z vypsané dvacetimilionové odměny, stejná suma čekala dalšího zrádce, parašutistu Viliama Gerika, zbytek se rozdělil mezi sedm občanů říše a 53 menších udavačů z Protektorátu. Čurda i Gerik byli po skončení války popraveni v dubnu 1947 za zločiny vlastizrady.

S pravoslavnými kleriky bylo zinscenováno veřejné přelíčení stanného soudu 3. září 1942. Následujícího dne byli v Kobylisích zastřeleni biskup Gorazd, farář Václav Čikl a předseda představenstva rady starších při chrámu sv. Cyrila a Metoděje Jan Sonnevend. Vladimír Petřek byl zastřelen 5. září na stejném místě. Okupanti poté pravoslavnou církev rozpustili, chrám uzavřeli a používali nadále jako skladiště.