Lékaři bez hranic upozornili na zapomenuté nemoci, strašákem je "ebola s křídly"

Praha - Česká pobočka mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic díky českým dárcům financovala v roce 2016 pomoc v jedenácti zemích částkou 71 milionu korun. To je nejvíce v historii kanceláře. Na zahraniční mise se loni vypravilo 35 spolupracovníků z Česka a Slovenska. Lékaři bez hranic to dnes uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Česká kancelář Lékařů bez hranic v loňském roce nevyužila vládní granty, soukromé příspěvky tvořily sto procent z jejích příjmů. Na humanitární projekty poslala 71,1 milionu korun, což je oproti roku 2015 nárůst o pět procent. Je to zároveň rekordní suma v historii kanceláře.

Peníze českých dárců putovaly na projekty v Iráku, Jemenu, Kyrgyzstánu, Libanonu, Myanmaru, Nigeru, Nigérii, Súdánu, Sýrii, Tanzanii a na Ukrajině.

Konkrétně šly na tyto projekty:

Irák – pomoc lidem na útěku před boji v Iráku a Sýrii (v táboře Domíz) Jemen – akutní zdravotní péče a pomoc zranitelným skupinám ve městě Ibb Kyrgyzstán – léčba tuberkulózy v Kara Suu Libanon – pomoc uprchlíkům ze Sýrie v jižním a severním Libanonu a údolí Biká Myanmar – léčba pacientů s HIV/AIDS v Dawei Niger – léčba dětské podvýživy a malárie v Zinderu a Magarii Nigérie – krizová pomoc lidem postiženým konfliktem v oblasti Banki Súdán – léčba viscerální leishmaniózy (kala azar) v Gedarefu Sýrie – zdravotní péče a péče o matku a dítě v guvernorátu Hassake Tanzanie – zdravotnická a humanitární pomoc uprchlíkům z Burundi v táboře Nduta Ukrajina – psychologická pomoc lidem postiženým konfliktem v Doněcké oblasti

Lékaři bez hranic v ČR loni v červenci rovněž vyhlásili krizovou sbírku na pomoc v Nigérii. Do konce května 2017 (kdy byla sbírka uzavřena) do ní Češi přispěli částkou 3 078 326 korun. „Nigérie je pro nás jednou z priorit, neboť severovýchod země postihla vážná humanitární krize, kdy v důsledku ozbrojených střetů musely z domova utéci milióny lidí. Ztratili přístup ke zdrojům obživy a ke zdravotní péči. Naše týmy zůstávají na místě a přes bezpečnostní rizika a nezájem většiny světa jim pomáhají. Proto si velmi ceníme toho, že čeští dárci na pomoc v Nigérii přispěli tak velkou částkou,“ uvedl Pavel Gruber, ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic.

V loňském roce rovněž působilo na misích Lékařů bez hranic 35 spolupracovníků a spolupracovnic z Česka a Slovenska. Dohromady vyjeli na 46 misí v jednadvaceti zemích světa, nejčastěji směřovali do projektů v Jižním Súdánu, Iráku, Afghánistánu a v Libanonu. Výroční zprávu naleznete zde.

„Letos jsem se vrátil z první mise, za šest měsíců jsem nasbíral nejméně tolik zkušeností jako za předchozích dvacet let v praxi. S některými onemocněními a terapeutickými postupy jsem se setkal poprvé v životě. Na misích nepracujeme v ideálních podmínkách ani v prostředí, které známe z domova, přesto odvádíme maximum. Kromě vděčnosti místních lidí jsme pak někdy svědky i toho, čemu sám pro sebe říkám „zázrak uzdravení“. Příkladem je narození zdravé holčičky z mimoděložního těhotenství,“ podotýká farmaceut Stanislav Havlíček, jenž byl s Lékaři bez hranic na misi v Agoku (na pomezí mezi Súdánem a Jižním Súdánem).

Tuberkulóza zabije ročně více lidí než HIV/AIDS nebo malárie

Lékaři bez hranic rovněž upozorňují na problém opomíjených nemocí, jimiž většinou trpí pacienti v rozvojových zemích. Jsou jich sice miliony, ale jsou příliš chudí na to, aby si mohli dovolit platit za potřebné léky. Pro farmaceutické společnosti proto vývoj léků na tyto nemoci není rentabilní a ignorují je. Patří mezi ně například spavá nemoc, Chagasova choroba, kala azar (viscerální leishmanióza), ale i choroby jako ebola či tuberkulóza.

Posledně jmenovaná nemoc je dnes považována spíše za chorobu minulosti, přesto je z infekčních nemocí nejsmrtelnější a zabije více lidí než HIV/AIDS nebo malárie. Ročně usmrtí 1,8 milionu lidí. Denně na ni zemře 4 900 lidí. Každou minutu připraví o život více než tři lidi. Důvodem je i fakt, že byla desítky let opomíjena. Lékaři bez hranic jsou jedním z největších nevládních poskytovatelů zdravotní péče pro pacienty s TBC, pomáhají ji léčit ve 24 zemích.

„Jako plicní lékařka jsem naposledy působila ve Svazijsku, kde je vyhlášená epidemie rezistentní tuberkulózy s koinfekcí HIV. Rezistentní typy tuberkulózy (MDR-TB, XDR-TB) se mnohem obtížněji léčí. Současná léčba těchto typů TBC je dlouhá, neúčinná (úspěšnost pouze 50%) a často způsobuje mnoho nežádoucích účinků, například trvalou hluchotu. Pacienti musí brát denně dvacet léků a aplikovat bolestivé injekce po dobu minimálně dvou let. Léčbu znesnadňuje kromě délky a obtížnosti i její nákladnost – v mnoha zemích je léčba prakticky nedostupná,“ přibližuje lékařka Veronika Polcová, jež byla s Lékaři bez hranic na misích také v Ugandě, Papui-Nové Guineji, Kambodži. O MDR-TBC a XDR-TBC se někdy hovoří jako o „ebole s křídly“, úspěšnost jejich léčby je totiž obdobná úspěšnosti léčby eboly, TBC se ale na rozdíl od eboly šíří vzduchem. Za posledních padesát let byly vyvinuty jediné dva nové léky, které se na trhu objevily před čtyřmi roky:  bedaquiline a delamanid. Oba by měly být k pacientům šetrnější, méně toxické než zastaralá léčiva a přinést kratší léčbu (devítiměsíční) multirezistentních forem tuberkulózy. „Ze zkušenosti ze Svazijska, kde jsme tyto nové léky používali, můžu říci, že je to správný krok. Pro pacienty se léčba rezistentní tuberkulózy stane snesitelnější s výrazně menšími riziky, což je cílem každého lékaře,“ podotýká Polcová.

Přesto, pomocí nových léků mohli zdravotníci loni léčit jen zhruba 4 800 lidí s rezistentní formou tuberkulózy. To je méně než pět procent lidí, kteří tuto léčbu potřebují. Lékaři bez hranic proto apelují na to, aby se přístup k bedaquilinu a delamanidu podstatně rozšířil. V současné době je limitován hned z několika důvodů - jedním z nich je fakt, že je jejich výrobci neregistrovali v řadě zemí, kde je TBC rozšířena. Dalším problém je jejich vysoká cena.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Pavel Gruber (Lékaři bez hranic) humanitární pomoc Tuberkulóza nemoci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy