Jak se žilo za komunismu? Vejce za korunu, máslo za zlomek dnešní ceny

Máslo: Od 10 Kčs za komunismu do 51 korun

Jednou z nejzákladnějších potravin českých domácností je od nepaměti máslo. Až do konce 19. století byla jedinou formou výroby másla domácká výroba. Teprve vynález odstředivky v roce 1872 umožnil postupné zavádění průmyslové výroby. Máslo má v kuchyni univerzální využití, ať už jako přísada do slaných i sladkých pokrmů, nebo jako jednoduchý doplněk k namazání na pečivo.

Vývoj ceny očima odborníka: Zatímco v roce 1989 stálo 250 gramů másla 10 Kčs, o více než dvacet let později, v roce 2010, se cena pohybovala okolo 40 korun. V roce 2016 se pak cena vyšplhala na více než 51 korun.

Vejce: Z 1 Kčs se cena vyšplhala na 4 koruny

Vejce různých druhů ptáků byla součástí lidské stravy již od pravěku. Předtím než se domestikované slepice rozšířily do Evropy, jedla se zde vejce křepelčí, bažantí, kachní či husí. V dnešní době však na českém jídelníčku převládají zejména vejce slepičí. Vejce se konzumují samostatně v různých podobách, používají se i k výrobě slaného i sladkého pečiva, masných výrobků, těstovin, sladkostí, pudinků, likérů, majonéz a omáček.Vývoj ceny očima odborníka: Zatímco v roce 1966 stálo podle ČSÚ jedno vejce korunu, v roce 1984 zdražilo v obchodech na 1,20 koruny. Za stejnou cenu si lidé mohli vejce koupit i v roce 1989. V roce 2010 zákazník nechal v obchodě za desetikusové balení slepičích vajec asi 26 korun, loni o devět korun více, tedy zhruba 37 korun.

Cukr: Kilo šlo za komunismu pořídit za 8 Kčs, dnes 24 korun

Prapůvod cukru sahá dokonce několik tisíc let před náš letopočet, do Evropy se pěstování cukrové řepy rozšířilo až za napoleonských válek. Od poloviny 19. století se cukr stal v Evropě běžným zbožím a jeho spotřeba stále rostla. Koncem 19. století se dokonce 88 % cukru vyrábělo v českých zemích. Česko se do historie zapsalo i jako první výrobce kostkového cukru. Roku 1841 jej vyrobil cukrovarník Jakub Kryštof Rad v Dačicích.

Vývoj ceny očima odborníka: V roce 1989 stál kilogram kostkového cukru 8 Kčs. Na začátku tisíciletí se cena kilogramu cukru pohybovala něco málo přes pětadvacet korun. V loňském roce to bylo dokonce necelých 24 korun.

Mléko: Z 2 Kčs se litr mléka vyšplhal na 17 korun

Mléko patří k vůbec nejstarší obživě, kterou se člověk naučil z přírody získávat. Kráva byla součástí téměř každé zemědělské usedlosti až do poloviny 20. století. Podstatné změny v mlékárenství pak nastaly v druhé polovině 19. století, kdy došlo k počátkům průmyslového zpracování mléka. Tehdy začaly vznikat i první družstevní mlékárny. Mléko se dá konzumovat samostatně jako nápoj nebo jej můžeme použít do mnoha sladkých receptů.

Vývoj ceny očima odborníka: V roce 1989 vyšel litr polotučného mléka na 2 Kčs. V roce 2002 se cena litru mléka zvýšila na zhruba 14 korun, v roce 2010 na více než 16 korun, v roce 2016 si zákazník připlatil jen asi o korunu navíc.

Káva historicky zlevnila

Za pravlast kávy lze pravděpodobně považovat Etiopii, provincii Kaffa. Přestože bylo pěstování kávy až do konce 18. století výsadou obyvatelů Arabského poloostrova, pití kávy se rozšířilo již v 15. století do blízkých zemí Orientu. V roce 1517 přivezla turecká vojenská výprava kávu z Egypta do Cařihradu. Z Turecka se pak pití kávy rozšířilo do ostatních evropských zemí. Koncem 17. století se konzumace kávy stala běžnou téměř ve všech zemích Evropy. Jako první Češi přišli s kávou do styku Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic při své cestě do Cařihradu ke konci 16. století. Po více než sto letech se káva dostala do povědomí většiny Pražanů. Přestože nejoblíbenějším nápojem v Česku stále zůstává káva turecká, postupně vzrůstá obliba pití instantní kávy.

Vývoj ceny očima odborníka: V roce 1989 si lidé mohli zakoupit 100 gramů pražené kávy za 24 Kčs. V roce 2002 pak kupříkladu 250 gramový balíček kávy Jacobs stál 32,80 Kč, v roce 2016 za něj musel zákazník zaplatit skoro 61 korun.