Praha - Ve veřejných službách rostl průměrný plat v posledních letech rychleji než průměrná mzda v soukromém sektoru. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem.
Od roku 2011 do konce loňska si pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5800 korun. Průměrný plat loni činil 29.501 korun, průměrná mzda 28.969 korun. Plat se vyplácí z veřejných rozpočtů, mzda se pobírá v soukromém sektoru. Vyplývá to z údajů informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. V prvním kvartále pracovalo v soukromém sektoru 3,1 milionu lidí. Veřejný sektor měl zhruba 670.600 zaměstnanců.
Ve čtvrtek se v Praze sejdou odboráři, kteří se chtějí připravit na vyjednávání ve firmách o růstu mezd pro příští rok. Českomoravská konfederace odborových svazů zveřejní své doporučení, o jaké přidání by si pracovníci měli říct. Podle dosavadních informací by to mohlo být o osm až deset procent. Pro zaměstnance veřejného sektoru vyjednali předáci zvýšení výdělků od letošního listopadu. Učitelům se tarif zvedne o 15 procent, ostatním o deset procent. Lékařům a sestrám se pak základ zvýší o desetinu od ledna.
Průměrná mzda v roce 2016 oproti roku předchozímu vzrostla o 4,1 procenta, plat o 5,5 procenta. Polovina lidí v soukromém sektoru dostávala méně než 24.178 korun hrubého, ve veřejných službách střední hodnota činila 27.724 korun. Mzdový medián se tak meziročně zvedl o 4,8 procenta, platový o 5,3 procenta.
Za růstem výdělků není jen tlak odborů. Odráží se v něm hospodářský růst a situace na pracovním trhu. Úřady práce v srpnu evidovaly zhruba 296.800 nezaměstnaných, což je nejméně od června 1998. Volných míst firmy a instituce nahlásily 199.300, mnohé pozice mají problém obsadit. Letos v prvním čtvrtletí byla proti stejnému loňskému období průměrná mzda vyšší o 6,2 procenta a činila 29.607 Kč. Polovina lidí vydělávala méně než 24.736 korun hrubého.
Nejvyšší průměrná mzda se letos v prvním čtvrtletí vyplácela v oboru informačních technologií a komunikací a v peněžnictví a pojišťovnictví, přesáhla 55.600 korun. Polovina lidí v bankovním sektoru vydělává víc než 39.760 korun. Polovina zaměstnanců, kteří se zabývají informatikou a komunikacemi, mělo přes 41.819 korun hrubého. Nejnižší průměrný výdělek je naopak v pohostinství a ubytovacích službách, a to 17.700 korun hrubého. Polovina lidí si pak nepřišla ani na 14.511 korun hrubého.
Související
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
Česku zoufale chybí zaměstnanci. Trn z paty mají podle Jurečky vytrhnout lidé z jihu
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní útok na Libanon
včera
Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše
včera
Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády
včera
Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken
včera
Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem
včera
Kreml ostře odsoudil zabití vůdce Hizballáhu Nasralláha
včera
Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli
včera
Izraelská armáda se připravuje na pozemní invazi do Libanonu
včera
Rusko údajně odrazilo šest dalších ukrajinských pokusů o dobytí jeho území
včera
Do Sýrie uprchlo před izraelskými leteckými útoky už sto tisíc lidí
včera
NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem
včera
Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort
včera
Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu
včera
Pravda je na naší straně, blouzní Putin. Moskva prý dosáhne všech svých cílů na Ukrajině
včera
Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali
včera
Ve věku 88 let zemřela legenda country Kris Kristofferson
včera
MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody
včera
Předpověď počasí na týden: Žádné výkyvy, ale maxima budou spíše nižší
29. září 2024 21:56
Svobodní poprvé vyhráli volby v Rakousku. Kickl ale nemá jistotu, že bude kancléřem
29. září 2024 21:11
Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert
Září přineslo do střední Evropy velmi deštivou epizodu, která způsobila povodně na rozsáhlém území. Vědci jsou přesvědčeni, že k extremitě jevu přispěla i klimatická změna. Expert ze Slovenska proto nyní nabádá, aby se změnila optika na problematiku velké vody.
Zdroj: Jan Hrabě