Stát svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem

Praha - Ve veřejných službách rostl průměrný plat v posledních letech rychleji než průměrná mzda v soukromém sektoru. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem. 

Od roku 2011 do konce loňska si pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5800 korun. Průměrný plat loni činil 29.501 korun, průměrná mzda 28.969 korun. Plat se vyplácí z veřejných rozpočtů, mzda se pobírá v soukromém sektoru. Vyplývá to z údajů informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. V prvním kvartále pracovalo v soukromém sektoru 3,1 milionu lidí. Veřejný sektor měl zhruba 670.600 zaměstnanců.

Ve čtvrtek se v Praze sejdou odboráři, kteří se chtějí připravit na vyjednávání ve firmách o růstu mezd pro příští rok. Českomoravská konfederace odborových svazů zveřejní své doporučení, o jaké přidání by si pracovníci měli říct. Podle dosavadních informací by to mohlo být o osm až deset procent. Pro zaměstnance veřejného sektoru vyjednali předáci zvýšení výdělků od letošního listopadu. Učitelům se tarif zvedne o 15 procent, ostatním o deset procent. Lékařům a sestrám se pak základ zvýší o desetinu od ledna.

Průměrná mzda v roce 2016 oproti roku předchozímu vzrostla o 4,1 procenta, plat o 5,5 procenta. Polovina lidí v soukromém sektoru dostávala méně než 24.178 korun hrubého, ve veřejných službách střední hodnota činila 27.724 korun. Mzdový medián se tak meziročně zvedl o 4,8 procenta, platový o 5,3 procenta.

Za růstem výdělků není jen tlak odborů. Odráží se v něm hospodářský růst a situace na pracovním trhu. Úřady práce v srpnu evidovaly zhruba 296.800 nezaměstnaných, což je nejméně od června 1998. Volných míst firmy a instituce nahlásily 199.300, mnohé pozice mají problém obsadit. Letos v prvním čtvrtletí byla proti stejnému loňskému období průměrná mzda vyšší o 6,2 procenta a činila 29.607 Kč. Polovina lidí vydělávala méně než 24.736 korun hrubého.

Nejvyšší průměrná mzda se letos v prvním čtvrtletí vyplácela v oboru informačních technologií a komunikací a v peněžnictví a pojišťovnictví, přesáhla 55.600 korun. Polovina lidí v bankovním sektoru vydělává víc než 39.760 korun. Polovina zaměstnanců, kteří se zabývají informatikou a komunikacemi, mělo přes 41.819 korun hrubého. Nejnižší průměrný výdělek je naopak v pohostinství a ubytovacích službách, a to 17.700 korun hrubého. Polovina lidí si pak nepřišla ani na 14.511 korun hrubého.

Související

Ilustrační foto

Rusko trpí zásadním nedostatkem lidí. Plánuje náhradu vojenské služby

Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil ve zbrojním průmyslu, kde podniky hledají desítky tisíc nových zaměstnanců. Vhodných uchazečů je na pracovním trhu málo a hledání specialistů může trvat i měsíce, uvádí BBC. Výroba zbraní v Rusku prudce vzrostla v důsledku války na Ukrajině.

Více souvisejících

zaměstnání mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 8 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 9 hodinami

Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem

Konflikt mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh si vyžádal v Libanonu více než 3000 mrtvých a 13.492 zraněných, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy