99 let od vzniku Československa: Pieta na Vítkově, tisíce lidí si prohlédly vládní budovy

Ceremoniál na Vítkově se tradičně konal za účasti historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba také zahrála státní hymnu. Následovalo kladení věnců, tentokrát v netradiční podobě. Místo postupného pokládání věnců byly ve stejné chvíli pokládány najednou věnce tři. Pouze Zeman měl privilegium samostatného pokládání. Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva.

Pieta se konala za účasti jednotek ozbrojených sil a policie, podívat se přišly desítky lidí. Oproti minulým letům byla kratší, zejména kvůli změně v pokládání věnců, což někteří přítomní kritizovali. "Řeknu upřímně, že jsme z toho byli zaskočeni, myslím si, že dobré tradice se mají držet," řekl novinářům předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se ke změnám nechtěl příliš vyjadřovat, ceremoniál podle něj domlouval odbor protokolu ministerstva se svými protějšky z Pražského hradu. Na ně mají být podle ministra směřovány otázky. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář byl s průběhem akce spokojen, důstojně podle něj uctila památku padlých.

"Dnešní den vzpomínáme především na naše legionáře, kteří stáli u vzniku Československa, vzpomínáme na druhoválečné veterány, jsem strašně rád, že jsou stále mezi námi," řekl k dnešním oslavám Bečvář. Podle Stropnického je důležité si výročí připomínat, aby si lidé například připomněli, že byla spousta lidí, kteří obětovali pro ostatní své životy nebo si připravili velmi těžké osudy. "Že mezi námi bylo mnoho statečných a abychom tady na to nezapomínali," řekl. Podle Štěcha je dnešní svátek základ státnosti. "Nebýt Československa, nebylo by ani České republiky," podotkl.

Bečvář novinářům řekl, že na příští rok, kdy uplyne 100 let od vyhlášení Československa, se chystá vojenská přehlídka. Měla by se pravděpodobně konat na Evropské třídě v pražských Dejvicích. Bečvář poznamenal, že je už ustanovena komise armády, policie či hasičů. Organizačně podle něj půjde o složitou záležitost.

Vzpomínková akce na Vítkově pokračovala po poledni slavnostním shromážděním uvnitř památníku. Český svaz bojovníků za svobodu na něm ocenil válečné veterány a pamětní medaili 1. stupně udělil také ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (ANO). "28. říjen nebude nikdy zapomenut, nesmí být. Je to věc učitelů, je to věc výchovy dětí," řekla ministryně.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha s výškou devět metrů a délkou 9,6 metru váží 16,5 tuny.

Obecní dům, kde byla 28. října 1918 vyhlášena samostatnost Československa, byl otevřen od 09:00 do 16:00. Do Kramářovy vily, která slouží jako rezidence českých předsedů vlád, přišlo více než 1600 lidí. Návštěvníci si prohlédli interiéry vyzdobené v byzantském stylu nebo premiérskou pracovnu s původní dřevěnou knihovnou. Prohlídku doprovázel odborný výklad historiků.

Ve Sněmovně na Malé Straně byl jedním z lákadel hlavní jednací sál, který je po zhruba měsíční rekonstrukci. Ředitel tiskového odboru Sněmovny Roman Žamboch řekl Českému rozhlasu, že na prohlídku přišlo asi 2000 lidí.

Ještě větší návštěvnost měl Senát, který otevřel pro zájemce brány Kolovratského a Valdštejnského paláce. "Průvodci návštěvníky seznámili se zákoutími skvostných historických prostor Valdštejnského paláce, včetně působivého Hlavního sálu. Mimo to byly zpřístupněny také kanceláře místopředsedů Senátu či Přijímací salonek předsedy Senátu," uvedla mluvčí Senátu Denisa Čermáková. Lidé si také prohlédli výstavu k 80. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v prostorách Mytologické chodby Valdštejnského paláce.