Česká média v krizi: Pomůže regulace? Okamura je prý odstrašující příklad

Sociolog médií Jakub Macek poukázal na polarizaci společnosti v Česku i zahraničí a také na politické dění v Maďarsku či Polsku, spojené s tlakem na média. P podobné tendence lze podle něj sledovat i v Česku. "Regulace se může stát hranicí, na které bude normativní ideál liberálních médií upálen," řekl Macek.

Podle pozvaných právníků není každá regulace médií automaticky špatná. Regulace může liberální žurnalistiku a veřejnoprávní média naopak chránit a zajišťovat řádné fungování mediálního trhu. Záleží ovšem na motivaci politiků, kteří regulaci nastavují.

Předseda SPD Tomio Okamura v říjnu řekl, že jeho hnutí chce zrušit koncesionářské poplatky a zestátnit Českou televizi i Český rozhlas, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl nad hospodařením veřejnoprávních médií jasně dohlížet.

Podle Michala Bartoně z olomoucké katedry ústavního práva je při úvahách o zestátnění médií dobré podívat se na tituly, které už nyní veřejná moc vydává. Poukázal na mnohé zpravodaje obcí, měst či krajů, které podle něj často působí dojmem jednostranné propagace lokální či regionální koalice. "Je potřeba si to připomínat, když se bavíme o tom, jestli máme mít veřejnoprávní, anebo státní televizi," řekl Bartoň.

O regulaci nenávistných projevů na sociálních sítích hovořila právnička Monika Hanych z Masarykovy univerzity, která momentálně působí v Tilburgu v Nizozemsku. Není podle ní nezbytné přijímat novou legislativu, lze uplatňovat současné normy. Doložila to na příkladech studenta Davida Šmída či exposlance Otty Chaloupky, odsouzených za ostré výroky na sociálních sítích, anebo youtubera Petra Jelínka, jenž čelí obžalobě kvůli vulgárnímu videu.