ÚS zastavil řízení o nečinnosti Zemana, Fajt stáhl stížnost

Informaci z justiční databáze potvrdil Fajtův právník Miroslav Bělina. Stížnost stáhl, neboť Ústavní soud dříve zamítl obdobnou stížnost kvůli nečinnosti fyzika Ivana Ošťádala.

Pražský městský soud by měl ještě v březnu projednávat další Fajtovu žalobu, jíž kunsthistorik napadá to, že mu Zeman rozhodnutí o nejmenování profesorem nedoručil. Podle Běliny se ale právníci chtějí soustředit na jiné Fajtovy a Ošťádalovy žaloby kvůli nezákonnosti Zemanova rozhodnutí. Není tedy vyloučeno, že i žalobu kvůli nedoručení stáhnou.

Fajt se na Ústavní soud obrátil loni v listopadu. V únoru soud obdržel podání o zpětvzetí stížnosti, a proto řízení zastavil.

Ošťádal s obdobnou stížností u Ústavního soudu neuspěl na konci loňského roku. Zamítnutí soud odůvodnil tím, že Zeman nezůstal nečinný, protože své rozhodnutí oznámil v dopise tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček tehdy uvedl, že rozhodnutí o nejmenování profesorem je přezkoumatelné ve správním soudnictví, ale je nutné zvolit správný typ žaloby.

"Za této situace - rozhodnutí (o stížnosti Ošťádala) bylo Ústavním soudem přijato v plénu - jsme nemohli předpokládat, že by Ústavní soud rozhodl ve věci stížnosti pana docenta Fajta jinak, proto jsme ji stáhli jako nadbytečnou," řekl Bělina.

"V tuto chvíli se soustřeďujeme pouze na žaloby o nezákonnosti rozhodnutí, protože jsme přesvědčeni, že pan prezident z hlediska Ústavy neměl jinou možnost než povinnost jmenovat. Zákon o vysokých školách hovoří jasně, prezident jmenuje na návrh vědecké rady a nemá možnost rozhodnout negativně (...). navíc to rozhodnutí nebylo kontrasignováno, což také musí být," dodal právník.

Sporem Ošťádala a Zemana kvůli nezákonnosti rozhodnutí se bude věcně zabývat pražský městský soud po zásahu Nejvyššího správního soudu. Pražský soud dříve Ošťádalovu žalobu odmítl jako opožděnou.

Prezident nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro Ošťádala a politologa Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti.

Ve Fajtově případě argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. "Tuto žádost považuji za nepřímou žádost o úplatek a odmítám jmenovat vysokoškolským profesorem toho, kdo požádal o úplatek," řekl Zeman před časem. Fajt označil argumenty za nepravdivé a manipulativní.

Fajt a Univerzita Karlova podali na prezidenta neúspěšnou žalobu na ochranu proti nečinnosti. Stejně dopadli s následnou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Proto se loni obrátili na Ústavní soud.

Pražský městský soud by se měl 23. března dostat k projednání další Fajtovy správní žaloby z roku 2016, kterou se kunsthistorik domáhá soudní ochrany proti Zemanovu nezákonnému zásahu. Fajt a univerzita jej vidí v tom, že Zeman opomenul svou povinnost konat, když jim nedoručil rozhodnutí o jmenování či nejmenování profesorem. Po soudu chtěli, aby Zemanovi uložil povinnost rozhodnutí doručit a potvrdil, že předchozí nedoručení bylo nezákonné."Ta žaloba se asi také stává bezpředmětnou, soustředíme se pouze na žalobu ohledně nezákonného rozhodnutí prezidenta," řekl Bělina.

Proti nečinnosti hlavy státu se chtěl soudně bránit i třetí nejmenovaný akademik, politolog Eichler. Žalobu podanou k pražskému městskému soudu ale už dřív stáhl s tím, že se mu ve sporu nechce pokračovat.