Praha - V Česku v posledních letech ubývá porodů vícerčat. Zatímco před deseti lety na tisícovku porodů připadaly dvě desítky narození dvou a více dětí naráz, předloni jich bylo 15. Stále je to ale výrazně víc, než před dvěma či třemi desetiletími. Vyplývá to z poslední demografické příručky Českého statistického úřadu.
Statistici zveřejnili údaje od roku 1950. V Česku se od té doby narodila více než tisícovka trojčat. Čtyřčata přišla na svět jedenadvacetkrát. ČR má i svá jediná paterčata, jimž je právě pět let.
Po téměř celou druhou polovinu minulého století se podíl vícerčat výrazně neměnil. Na tisícovku porodů jich připadalo mezi deseti až 12. Od poloviny 90. let číslo začalo růst. V roce 2007 pak na tisícovku porodů bylo 21 narozených vícerčat. Stejný stav byl i v roce 2009 a 2010. Pak počet postupně klesal, a to na 15 v roce 2015 a předloni.
Podle demografů za rostoucími čísly bylo rozšíření možností hormonální léčby a rozvoj center asistované reprodukce. Ve změně trendu z posledních let se pak odráží úprava legislativy. Od dubna 2012 zákon o zdravotních službách totiž změnil financování umělého oplodnění. Zdravotní pojišťovny hradí až čtyři pokusy, pokud se při prvních dvou do těla ženy zavede jen jedno vajíčko. Dál se ale hradí i tři pokusy, když se zavádí embryí víc.
V roce 2016 podle příručky přišla na svět v 1667 případech dvojčata a v deseti trojčata. ČSÚ už dřív ve svém magazínu Statistika a my uvedl, že od konce 40. let až do poloviny 90. let minulého století dvě třetiny dvojčat tvořily páry dvou hochů či dvou děvčat. Před rokem 2010 ale podíl klesl pod tři pětiny a narodily se častěji "smíšené dvojice". Podle statistiků se tak zdá, že umělé oplodnění může mít určitý vliv na pohlaví. I když podotýkají, že z údajů není možné způsob početí vyčíst, změnu poměru si jinak vysvětlit nedovedou.
Dosud nejvyšší počet porodů, při nichž se narodily naráz dvě či více dětí, evidoval statistický úřad v roce 2010. Celkem jich zaznamenal 2458. Poté vícečetných porodů začalo ubývat. V roce 2015 jich bylo 1630 a předloni 1677.
Nejvíc trojčat se v Česku narodilo v roce 1997. Tři potomky naráz přivedlo na svět tehdy 35 matek. Čtyřčata se od roku 2003 v Česku nenarodila. Čtyřikrát za jediný rok přišla naopak na svět v roce 1974. Byl to vůbec nejsilnější ročník generace takzvaných Husákových dětí ze 70. let. Do statistik se dostalo celkem 193.518 porodů.
Rodiče dvojčat a vícerčat mají od letoška vyšší rodičovskou. Do konce loňska dostávali stejně jako matka či otec jednoho dítěte. Nyní mohou vyčerpat místo 220.000 korun celkem 330.000 korun.
Související

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Porodnost v Jižní Koreji v loňském roce znovu klesla, je nejnižší na světě
porodnost , češi , čsú , umělé oplodnění , děti
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
před 1 hodinou

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
před 1 hodinou

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
před 2 hodinami

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
před 2 hodinami

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
před 3 hodinami

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
před 3 hodinami

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
před 4 hodinami

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Aktualizováno před 4 hodinami

Česko se loučí s Jiřím Bartoškou. Lidé mohou přicházet až do odpoledních hodin
před 4 hodinami

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN
před 5 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí
před 5 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli
před 6 hodinami

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem
před 7 hodinami

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael
před 7 hodinami

Konce sezóny se Lars Friis nedočkal. Kouč byl z pozice trenéra Sparty po prohře ve finále MOL Cupu odvolán
před 8 hodinami

Bude součástí týmu pro čtvrtfinále i Kämpf? Realizační tým o něj zájem má doufá, že to klapne
před 8 hodinami

Francie po prohře v klíčovém duelu sestupuje. Kanada poprvé prohrála a Maďarsko trápilo Nory
před 8 hodinami

USA jsou ve čtvrtfinále, Rakousko se k němu přiblížilo. Slováci na MS končí, Švýcaři dali 10 branek
před 9 hodinami

Zimní počasí ještě neřeklo poslední slovo. O víkendu hrozí další mrazíky
včera
Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Zdroj: Libor Novák