Lidé neměli šanci? Nejhorší katastrofa v Česku ovlivnila celou Evropu

Nejhorší přehradní katastrofa v dějinách českých zemí, která na dlouho ovlivnila vývoj sypaných hrází v celé Evropě, se odehrála na malé říčce Bílá Desná v Jirezských horách. Přehrada, která měla chránit před velkou vodou Železný Brod či Tanvald, se protrhla 18. září 1916 o půl páté odpoledne. Masivní proud vody zabil desítky lidí a zničil několik domů.

Za půl hodiny voda zabila 65 lidí, zničila 33 domů, přes 300 osob zůstalo bez přístřeší. Za příčinu neštěstí se dlouho považoval nevhodně zvolený materiál tělesa hráze, studie z roku 1996 to vyloučila a jako příčinu protržení identifikovala průsak vody tělesem přehrady. Ta nebyla nikdy obnovena a její trosky jsou dodnes mlčenlivým svědkem tragédie.

Dlouho se uvádělo 62 obětí katastrofy, desenská kronikářka Dana Nývltová, která o události napsala knihu "Protržená přehrada na Bílé Desné 1916-2016", ale objevila, že jich bylo 65. "Již podle tehdejšího soudního spisu bylo obětí 65. Zjistila jsem také, že další dva lidé podlehli svým těžkým zraněním v tanvaldské nemocnici 20. září a 24. října 1916," uvedl nedávno v médiích.

Areál protržené přehrady byl v roce 1996 prohlášen za kulturní památku a v roce 2013 začala jeho revitalizace odstraňováním náletových dřevin. Podařilo se při tom najít i kráter na místě někdejší hráze, kde kopal v roce 1927 profesor vídeňské univerzity, když zjišťoval příčinu tragédie.

Z nádrže zbyly jen hromady kamenů, trosky hráze, přepadová kaskáda a kilometr dlouhá štola spojující přehradu s nedalekou nádrží Souš. Nejzachovalejší památkou je šoupátková věž. V minulých letech byla nedaleko vybudována turistická útulna s občerstvením, kolem hráze vyrostly panely se zajímavostmi o přehradě, opravy se dočkala i šoupátková věž.

Důvodem ke stavbě přehrady byly ničivé povodně, které sužovaly západní Krkonoše a Jizerské hory od poloviny 19. století, nejničivější byla v roce 1897, při které jen na české straně Nisy zahynulo 120 lidí. Poté vzniklo několik spolků na výstavbu přehrad, mimo jiné na Černé a Bílé Desné. Výstavba přehrady na Bílé Desné začala v říjnu 1912, po vypuknutí první světové války si stavba vynutila úsporná opatření, která se následně promítla do kvality budované přehrady. Přehrady na Bílé i Černé Desné (nádrž Souš) byly zkolaudovány Karlem Podhájským 18. listopadu 1915. Náklady na stavbu dosáhly 484.000 rakouských korun. Hráz přehrady byla 173 metrů dlouhá, v koruně přes pět metrů široká a zadržovala 400.000 metrů krychlových vody.

Svému účelu sloužila přehrada deset měsíců, až do pondělí 18. září 1916, kdy se protrhla. Proud, který před sebou hrnul dřevo a trosky, smetl desítky domů a následky havárie zasáhly i Železný Brod (vzdálený asi 25 kilometrů). V nedalekém Tanvaldu voda zaplavila sklepy a přízemí domů. Po asi půl hodině, během níž každou vteřinou z přehrady do údolí vytékalo 150 krychlových metrů vody, byla přehrada prázdná. Rozsah škod byl ojedinělý v celém Rakousku-Uhersku: 65 mrtvých, 29 domů a 11 brusičských dílen voda smetla, 1020 lidí přišlo o práci, 380 o střechu nad hlavou. Materiální škody šly do milionů.

V knize kronikářky Nývltové je i vzpomínka desenského vikáře Eduarda Gnendigera: "Strašná zvěst o protržení přehrady otřásla poklidným ovzduším desenského údolí okolo 16. hodiny... Nikoho ani nenapadlo, že se v následujících 20 minutách promění krásné desenské údolí v písečnou a bahnitou spoušť pokrytou hromadami sutin... Nikdo však netušil, jaké nebezpečí z protržené hráze hrozí. Obyvatelé Desné zažili v uplynulých letech řadu povodní. Znali hukot rozbouřených vod v korytě říčky... Do značné míry uklidnění, vyměňovali si názory na stávající situaci, když v tom okamžiku to přišlo. Strašné, ohromující, zničující..."

Po tragédii se zastřelil vedoucí kolaudační komise Karel Podhajský, stavitelé byli souzeni. Proces se táhl 17 let a ukončil jej až osvobozující rozsudek soudu v Tanvaldu v září 1932. Hned po katastrofě byla vypuštěna sousední Souš a napuštěná až po rekonstrukci v letech 1925-1927. V říjnu 1937 byl za hojné účasti občanů v Desné odhalen památník katastrofy, který má podobu pamětní desky osazené do balvanu, který sem doplavila voda po protržení přehrady.

V roce 1996 zpracovala společnost "Stavební geologie-Geotechnika" studii, v níž stanovila příčinu havárie přehrady. Vyloučila v ní jako příčinu protržení dříve uváděné nedostatečné zhutňování příliš propustného materiálu použitého při budování tělesa hráze. Naopak za příčinu označila erozi v podloží hráze či na kontaktu hráze s podložím, a také erozi vlastní hráze a výpustní štoly.

Dosud nejhorší neštěstí způsobené protrženou přehradou zažila Čína, kde v srpnu 1975 při protržení dvou přehradních hrází utonulo nebo zemřelo na epidemie a následný hladomor na 230.000 lidí.

Související

Energetika, ilustrační fotografie

Češi se propadají do energetické chudoby. Už před krizí v ní bylo 900 tisíc lidí

V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900.000 lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220.000. S problémy se potýkalo i přes 300.000 důchodců a důchodkyň.
Dva litry vody denně jsou pro většinu lidí nadměrné množství, tvrdí studie

Pijete dva litry vody denně? Jde o plýtvání, tvrdí studie

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá 20 milionů litrů pitné vody.

Více souvisejících

Lidé katastrofy Česká republika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Aktualizováno před 12 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

před 14 minutami

Vladimír Putin před vyhlášením útoku na Ukrajinu

Strategií Putina je válku na Ukrajině natáhnout, spojenci mu to musí překazit, tvrdí Estonsko

Strategií ruského prezidenta Vladimira Putina je válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout a spojenci Kyjeva mu to musí překazit, uvedl v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Spojenci by toho ale měli dosáhnout zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu, nikoli vyvíjením tlaku na Kyjev, aby souhlasil s jednáním s Ruskem a dělal mu ústupky.

před 39 minutami

před 49 minutami

Ursula von der Leyenová

EK chce zaplatit poválečnou obnovu Ukrajiny ze zabavených ruských peněz

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny, řekla její šéfka.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna jedná o rozpočtu na příští rok. Vláda počítá se schodkem 295 miliard

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu. Řekla to v úvodu dnešního třetího čtení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci budou muset před schvalováním rozpočtu rozhodnout o 62 pozměňovacích návrzích na přesuny peněz. Vládní návrh počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun.

před 2 hodinami

Tesla model S

Tesla ztrácí podíl na americkém trhu. Konkurence je levnější

Americká automobilka Tesla, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk, zůstává jedničkou na trhu s elektromobily ve Spojených státech. Její tržní podíl se však snižuje, protože konkurenti uvádějí na trh čím dál více cenově dostupnějších modelů. Vyplývá to ze zprávy společnosti S&P Global Mobility. 

před 2 hodinami

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách.

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

před 2 hodinami

Německo, ilustrační foto

Německo zavádí jízdenku platnou po celé zemi. Vyjde na 1200 korun měsíčně

Německo zavede cenově dostupnou celoněmeckou jízdenku pro regionální a městskou hromadnou dopravu nejdříve od dubna nadcházejícího roku. Dohodli se na tom regionální ministři dopravy se svým spolkovým kolegou Volkerem Wissingem, který chtěl původně jízdenku zavést od počátku roku. Jízdenka bude stát 49 eur na měsíc (1200 Kč), spolková vláda a spolkové země ale dosud nevyřešily podrobnosti financování.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Agrofert

Agrofert se snaží ovládnout naši zemi, varuje Rychetský. Doufá, že nový soud nebude jeho součástí

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský se v rozhovoru pro Aktuálně.cz před prezidentskou volbou nepřímo vymezil vůči kandidátu Andreji Babišovi (ANO). Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude "součástí Agrofertu". Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie

Studie: Rostlinná strava může snížit riziko rakoviny střev u mužů o 22 procent

Konzumace rostlinné stravy bohaté na zeleninu, celozrnné výrobky, ořechy a luštěniny může u mužů snížit riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku o více než pětinu. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na rozsáhlou studii amerických a jihokorejských vědců, kterým se ale nepodařilo potvrdit podobnou souvislost u žen.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

pařížští hasiči, ilustrační fotografie (autor: Oscar Brouchot)

Zloději ve Francii odčerpali palivo z nádrže hasičům

Ve francouzském departementu Hautes-Alpes poblíž Grenoblu se v posledních týdnech množí krádeže pohonných hmot z nádrží zaparkovaných aut. V polovině listopadu zloději vyprázdnili i nádrže dvou hasičských vozidel, napsala dnes stanice BFM TV na svém serveru.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

rozbouřené moře, autor: Łukasz Zięba

Řecký ostrov Evia zasáhla dvě zemětřesení

Řecký ostrov Evia dnes zasáhla dvě zemětřesení o síle 5,0 a 4,8 stupně. Silné otřesy podle agentury AP pocítili i obyvatelé Atén, žádné oběti ani významné škody ale nejsou hlášeny.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Na Kroměřížsku zemřela chodkyně, srazilo ji auto

U Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku srazilo dnes vpodvečer auto šedesátiletou ženu. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy