Pro jedny zrádce, pro jiné hrdina. Jaké byly úmysly kontroverzního Emila Háchy?

Jméno československého prezidenta Emila Háchy nemá dobrou pověst. Nejčastěji je spojován s nacistickým Německem a s nařčením, že ho sami Hitlerovi lidé využívali jako symbol propagovaného protektorátního vlastenectví v rámci Třetí říše. Je ale tento muž, který byl 30. listopadu 1938 zvolen do funkce hlavy státu, právem označován za zrádce?

Deník Shopaholičky

Hácha, celým jménem Emil Dominik Josef Hácha, se narodil v Trhových Svinech do rodiny berního úředníka. Po absolvování gymnázia úspěšně promoval na Univerzitě Karlově v Praze a poté nastoupil k Českému místodržitelství v Praze.

Jeho kariéra strmě stoupala a netrvalo dlouho a dostal se do Vídně, kde našel práci jako dvorní rada Správního soudního dvora. Následně se stal členem Nejvyššího správního soudu, legislativní rady vlády ČSR, České akademie a České učené společnosti.

Odtud byla cesta k prezidentství velmi krátká. Měl zkušenosti s vedením řady institucí, zachovával si neutrální postoje, ale sám se do funkce hlavy státu nehrnul. Přijal ji na základě pobídek svého okolí, a 30. listopadu 1938 byl zvolen parlamentem československým prezidentem.

14. března 1939 byl Hácha pozván do Berlína na jednání se špičkami Německé říše, kdy byl pod tlakem násilí a pod výhrůžkami přinucen k souhlasu se vznikem protektorátu Čechy a Morava. Hácha se domníval, že nacisté budou respektovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy, a snažil prosazovat formálně zaručenou autonomii české protektorátní správy.

Opakovaně také intervenoval za oběti německé perzekuce, včetně aktivních odbojářů. Prostřednictvím premiéra Aloise Eliáše udržoval kontakty s domácím odbojem, byl i ve spojení s exilovou vládou v Londýně a protestoval u říšského protektora Konstantina von Neuratha proti germanizaci. Všemi silami se tak snažil zabránit nacistickým plánům, které měly s Československem.

V říjnu 1939 se režimu postavil a odmítl slib věrnosti Hitlerovi a v listopadu 1939 požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, poté se ale situace zkomplikovala. Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy v září 1941 se dostal pod zvýšený tlak okupantů a poté, co byl na Heydricha v květnu 1942 spáchán atentát, věděl, že ho nečeká nic dobrého.

Dne 9. června 1942, při pohřbu Heydricha, jednal Hácha v Berlíně znovu s Hitlerem. Vůdce byl nepříčetný. Otevřeně hrozil likvidací a vystěhováním zbytku českého národa ještě během války. V době heydrichiády, po vyhlazení Lidic a masových popravách a výhrůžkách Hitlera se Hácha zlomil. Pod tlakem odsoudil atentát, činnost Benešovy exilové vlády a od Hitlera přijímal movité daty.

V tu dobu u něj ale postupovala arterioskleróza, a jak po válce prohlásil Národní soud, který nebyl Háchovi nijak příznivě nakloněn, od ledna 1943 nebyl fakticky odpovědný za své činy. Osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž neměl důvěru okupantů, ani českých fašistů, ale už ani domácího a zahraničního odboje. "Háchovština" se stala synonymem pro kolaboraci.

13. května 1945 byl Hácha na příkaz Václava Noska zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci. O několik týdnů později, 27. června 1945, zemřel s nálepkou kolaboranta a zrádce českého národa.

Hácha má bezesporu důležité místo v české historii a jeho činy dodnes dokáží vzbudit mnoho emotivních reakcí. Pokud byste se o něm ale chtěli bavit s cizinci, velmi pravděpodobně narazíte na chybějící informace a neznalost. V internetovém prostředí je situace poněkud odlišná, protože zmínky o protektorátním prezidentovi jsou i v cizích jazycích snadno dohledatelné.

Ruskojazyčné články o Emilu Háchovi se většinou zabývají německým nátlakem a koncem druhé republiky. Internetové stránky vessan.ru uvádí, že se Hácha stal 30. listopadu 1938 třetím československým prezidentem a po svém zvolení pronesl: „Být prezidentem v dnešních těžkých dobách je velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu.“ Jeho osud byl podle vessan.ru tragický. Po Mnichovské dohodě se země stala bezbrannou a Hácha nic nezmohl proti Hitlerově agresivitě. Zůstal v čele Protektorátu, snažil se bránit zbytky české autonomie a nedopustit vzniku širokosáhlých represí vůči českému národu. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 a vypálení Lidic a Ležáků se Hácha stáhl do ústranní. Po osvobození Prahy v roce 1945 byl uvězněn, obviněn z kolaborace a zanedlouho zemřel.

O Hitlerově schůzce s Háchou se zmiňují i stránky rushist.com: „Uštvaný a psychicky zlomený prezident nastoupil v doprovodu své dcery a ministra zahraničí na berlínský vlak. Nemohl letět letadlem kvůli onemocnění srdce.“ Po Hitlerově hněvivém výstupu a oznámení o brzkém vpádu německých vojsk do Československa se „Hácha schoulil a vypadal žalostně“. Potom, co omdlel se začali Němci obávat, že „pokud se s Háchou něco stane…, v celém světě si začnou zítra šuškat, že ho zabili Němci“. Nakonec ovšem přišel k sobě a československým představitelům telefonicky „doporučil kapitulovat“. Němci mu pak podstrčili k podpisu komuniké, ve kterém vkládá osud českého národa i země do rukou vůdce německé říše, což ale odmítnul. Háchu tlačili ke stolu, strkali mu do ruky pero k podpisu a vyhrožovali bombardováním Prahy. Nakonec se prezident vzdal a „rudý jako rak ve 3:55 třesoucí se rukou dokument podepsal.“

Německý názor na Háchu se od toho ruského částečně liší. Velmi často se opakují výjevy z 14. a 15. března, kdy podle článku na shoaportalvienna.wordpress.de musel být tlak na prezidenta „k nevydržení“. Stránky tandem-org.de uvádí, že se Hácha „po nátlaku Hitlera a Göringa vzdal a souhlasil s obsazením své země“. Jeden z přispěvovatelů na diskuzním fóru bdph.de popisuje motivy prezidentova rozhodnutí: „Aby zabránil krveprolití, nezbývalo Háchovi nic jiného.“ Shoda s ruskojazyčnými texty panuje i ve významu jeho následné prezidentské role. Hácha neměl v Protektorátu žádný politický vliv, protože skutečnou správu země uskutečňoval říšský protektor. Administrativa, hospodářství, politika a soudnictví se řídily německými zákony, o jejichž interpretaci rozhodovaly místní říšské orgány. 

Portál mitteleuropa.de nahlíží na Háchův život a odkaz v pozitivním duchu, jenž v rusky psaných článcích zcela chybí: „30. listopadu 1938 byl zvolen velkou většinou národního shromáždění prezidentem a Beneš mu pogratuloval z Anglie… V letech 1939-1945 se choval jako český patriot a zabránil či zmírnil mnoho těžkostí pro Čechy. To, že se musel před Němci/nacisty sklánět, je pravda, ale kolaborantem nebyl.“ Další informace z mitteleuropa.de mohou působit až kontroverzně: „Háchovi se v dnešní České republice nedostává velké úcty nebo přinejmenším respektu, jejž by si zasloužil… Co měl [Hácha] mezi 14. a 15. březnem asi tak jiného dělat? Vydírání je trestný čin, být vydírán není… Hácha byl po válce zatčen… a zemřel v Pankrácké věznici na následky týrání… Hácha byl ubit.“

Také anglicky psaná literatura se obvykle zabývá Háchovou návštěvou v polovině března u Hitlera. Stránka holocaustresearchproject.org a kniha Hitler’s Empire od Marka Mazowera popisují zastrašování a psychický nátlak na prezidenta, který končí jeho rezignací a podpisem dokumentu, kterým se Čechy dostaly „pod ochranu Říše.“

Pozoruhodné svědectví přináší i stránky readtiger.com: „Dr. Hácha a M. Chvalkovský [15. března po půlnoci v Berlíně] protestovali proti nehoráznému jednání… a prohlásili, že jim předložený dokument nepodepíší. Zdůraznili, že pokud by to udělali, jejich lidé by je navždycky zavrhli. Dr. Hácha, se vší zbývající energií, odmítnul status Protektorátu, jenž měl být na Čechy uvalen. Poznamenal, že žádný bělošský národ dosud nebyl podřízen takovým podmínkám… Dr. Hácha, kterého při vědomí udržovala pouze opakovaná aplikace povzbuzujících injekcí, ve 4:30 ráno a ve stadiu totálního kolapsu rezignoval a se smrtí v očích podepsal.“ 

Po příchodu Heydricha do Protektorátu se podle stránek warfarehistorynetwork.com Hácha snažil o zmírnění teroru a ušetřit lid „neochotnou kolaborací“ od nesmyslného krveprolití. Jeho námitky proti útlaku u říšských orgánů ovšem nebyly vyslyšeny. Po úspěšném atentátu na Heydricha se „Emil Hácha a další představitelé české vlády pokusili usmířit si nacisty doprovodem jeho ostatků do Německa“. Hácha zemřel jako zlomený muž v české věznici v červnu 1945.

Zajímavé svědectví z doby těsně po skončení druhé světové války, z pondělí 4. června 1945, přináší australské noviny The Mercury: „Mnoho Čechů věří, že Hácha byl jen loutka v rukou Němců. Většinu času byl natolik nemocný, že nevěděl, co se děje, či co podepisuje.“

Deník Shopaholičky

Související

Emil Hácha jedná v Praze s Adolfem Hitlerem

Hácha doufal, že Hitler ponechá ČSR samostatnost. Bojovali jen vojáci v Čajánkových kasárnách

Prezident Emil Hácha doufal, že říšský kancléř Adolf Hitler ponechá Česko-Slovensku samostatnost. Při jednání s Hitlerem uvedl, že věří v dobrý osud národa v Hitlerových rukou, řekla v rozhovoru s ČTK historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů. Před osmdesáti lety se Hácha a Hitler setkali v Berlíně a jednali o budoucím vývoji v Česko-Slovensku. Německá okupace začala 15. března 1939. Skončila druhá republika, která trvala necelý půlrok, a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
Adolf Hitler při podepisování Mnichovské dohody dne 29. září 1938. Vzadu v pozadí stojí říšský maršál Hermann Göring, který diskutuje s italským vůdcem Benitem Mussolinim. Vedle Hitlera stojí v uniformě SS jeho pobočník Julius Schaub a muž vpravo v obleku opřený o stůl je říšský ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop.

Češi ve spárech nacistů. Protektorát byl autonomní součástí Třetí říše, "Neněmci" byli druhořadí

Česko-Slovensko, tzv. druhá republika, zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu. Po německé okupaci vyhlásil Adolf Hitler 16. března 1939 autonomní Protektorát Čechy a Morava, který se dle jeho výnosu stal součástí Německé říše. Protektorát neměl mezinárodněprávní subjektivitu a jeho jménem v zahraničních vztazích vystupovala říše.

Více souvisejících

Emil Hácha Československo

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy