Pro jedny zrádce, pro jiné hrdina. Jaké byly úmysly kontroverzního Emila Háchy?

Jméno československého prezidenta Emila Háchy nemá dobrou pověst. Nejčastěji je spojován s nacistickým Německem a s nařčením, že ho sami Hitlerovi lidé využívali jako symbol propagovaného protektorátního vlastenectví v rámci Třetí říše. Je ale tento muž, který byl 30. listopadu 1938 zvolen do funkce hlavy státu, právem označován za zrádce?

Hácha, celým jménem Emil Dominik Josef Hácha, se narodil v Trhových Svinech do rodiny berního úředníka. Po absolvování gymnázia úspěšně promoval na Univerzitě Karlově v Praze a poté nastoupil k Českému místodržitelství v Praze.

Jeho kariéra strmě stoupala a netrvalo dlouho a dostal se do Vídně, kde našel práci jako dvorní rada Správního soudního dvora. Následně se stal členem Nejvyššího správního soudu, legislativní rady vlády ČSR, České akademie a České učené společnosti.

Odtud byla cesta k prezidentství velmi krátká. Měl zkušenosti s vedením řady institucí, zachovával si neutrální postoje, ale sám se do funkce hlavy státu nehrnul. Přijal ji na základě pobídek svého okolí, a 30. listopadu 1938 byl zvolen parlamentem československým prezidentem.

14. března 1939 byl Hácha pozván do Berlína na jednání se špičkami Německé říše, kdy byl pod tlakem násilí a pod výhrůžkami přinucen k souhlasu se vznikem protektorátu Čechy a Morava. Hácha se domníval, že nacisté budou respektovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy, a snažil prosazovat formálně zaručenou autonomii české protektorátní správy.

Opakovaně také intervenoval za oběti německé perzekuce, včetně aktivních odbojářů. Prostřednictvím premiéra Aloise Eliáše udržoval kontakty s domácím odbojem, byl i ve spojení s exilovou vládou v Londýně a protestoval u říšského protektora Konstantina von Neuratha proti germanizaci. Všemi silami se tak snažil zabránit nacistickým plánům, které měly s Československem.

V říjnu 1939 se režimu postavil a odmítl slib věrnosti Hitlerovi a v listopadu 1939 požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, poté se ale situace zkomplikovala. Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy v září 1941 se dostal pod zvýšený tlak okupantů a poté, co byl na Heydricha v květnu 1942 spáchán atentát, věděl, že ho nečeká nic dobrého.

Dne 9. června 1942, při pohřbu Heydricha, jednal Hácha v Berlíně znovu s Hitlerem. Vůdce byl nepříčetný. Otevřeně hrozil likvidací a vystěhováním zbytku českého národa ještě během války. V době heydrichiády, po vyhlazení Lidic a masových popravách a výhrůžkách Hitlera se Hácha zlomil. Pod tlakem odsoudil atentát, činnost Benešovy exilové vlády a od Hitlera přijímal movité daty.

V tu dobu u něj ale postupovala arterioskleróza, a jak po válce prohlásil Národní soud, který nebyl Háchovi nijak příznivě nakloněn, od ledna 1943 nebyl fakticky odpovědný za své činy. Osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž neměl důvěru okupantů, ani českých fašistů, ale už ani domácího a zahraničního odboje. "Háchovština" se stala synonymem pro kolaboraci.

13. května 1945 byl Hácha na příkaz Václava Noska zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci. O několik týdnů později, 27. června 1945, zemřel s nálepkou kolaboranta a zrádce českého národa.

Hácha má bezesporu důležité místo v české historii a jeho činy dodnes dokáží vzbudit mnoho emotivních reakcí. Pokud byste se o něm ale chtěli bavit s cizinci, velmi pravděpodobně narazíte na chybějící informace a neznalost. V internetovém prostředí je situace poněkud odlišná, protože zmínky o protektorátním prezidentovi jsou i v cizích jazycích snadno dohledatelné.

Ruskojazyčné články o Emilu Háchovi se většinou zabývají německým nátlakem a koncem druhé republiky. Internetové stránky vessan.ru uvádí, že se Hácha stal 30. listopadu 1938 třetím československým prezidentem a po svém zvolení pronesl: „Být prezidentem v dnešních těžkých dobách je velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu.“ Jeho osud byl podle vessan.ru tragický. Po Mnichovské dohodě se země stala bezbrannou a Hácha nic nezmohl proti Hitlerově agresivitě. Zůstal v čele Protektorátu, snažil se bránit zbytky české autonomie a nedopustit vzniku širokosáhlých represí vůči českému národu. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 a vypálení Lidic a Ležáků se Hácha stáhl do ústranní. Po osvobození Prahy v roce 1945 byl uvězněn, obviněn z kolaborace a zanedlouho zemřel.

O Hitlerově schůzce s Háchou se zmiňují i stránky rushist.com: „Uštvaný a psychicky zlomený prezident nastoupil v doprovodu své dcery a ministra zahraničí na berlínský vlak. Nemohl letět letadlem kvůli onemocnění srdce.“ Po Hitlerově hněvivém výstupu a oznámení o brzkém vpádu německých vojsk do Československa se „Hácha schoulil a vypadal žalostně“. Potom, co omdlel se začali Němci obávat, že „pokud se s Háchou něco stane…, v celém světě si začnou zítra šuškat, že ho zabili Němci“. Nakonec ovšem přišel k sobě a československým představitelům telefonicky „doporučil kapitulovat“. Němci mu pak podstrčili k podpisu komuniké, ve kterém vkládá osud českého národa i země do rukou vůdce německé říše, což ale odmítnul. Háchu tlačili ke stolu, strkali mu do ruky pero k podpisu a vyhrožovali bombardováním Prahy. Nakonec se prezident vzdal a „rudý jako rak ve 3:55 třesoucí se rukou dokument podepsal.“

Německý názor na Háchu se od toho ruského částečně liší. Velmi často se opakují výjevy z 14. a 15. března, kdy podle článku na shoaportalvienna.wordpress.de musel být tlak na prezidenta „k nevydržení“. Stránky tandem-org.de uvádí, že se Hácha „po nátlaku Hitlera a Göringa vzdal a souhlasil s obsazením své země“. Jeden z přispěvovatelů na diskuzním fóru bdph.de popisuje motivy prezidentova rozhodnutí: „Aby zabránil krveprolití, nezbývalo Háchovi nic jiného.“ Shoda s ruskojazyčnými texty panuje i ve významu jeho následné prezidentské role. Hácha neměl v Protektorátu žádný politický vliv, protože skutečnou správu země uskutečňoval říšský protektor. Administrativa, hospodářství, politika a soudnictví se řídily německými zákony, o jejichž interpretaci rozhodovaly místní říšské orgány. 

Portál mitteleuropa.de nahlíží na Háchův život a odkaz v pozitivním duchu, jenž v rusky psaných článcích zcela chybí: „30. listopadu 1938 byl zvolen velkou většinou národního shromáždění prezidentem a Beneš mu pogratuloval z Anglie… V letech 1939-1945 se choval jako český patriot a zabránil či zmírnil mnoho těžkostí pro Čechy. To, že se musel před Němci/nacisty sklánět, je pravda, ale kolaborantem nebyl.“ Další informace z mitteleuropa.de mohou působit až kontroverzně: „Háchovi se v dnešní České republice nedostává velké úcty nebo přinejmenším respektu, jejž by si zasloužil… Co měl [Hácha] mezi 14. a 15. březnem asi tak jiného dělat? Vydírání je trestný čin, být vydírán není… Hácha byl po válce zatčen… a zemřel v Pankrácké věznici na následky týrání… Hácha byl ubit.“

Také anglicky psaná literatura se obvykle zabývá Háchovou návštěvou v polovině března u Hitlera. Stránka holocaustresearchproject.org a kniha Hitler’s Empire od Marka Mazowera popisují zastrašování a psychický nátlak na prezidenta, který končí jeho rezignací a podpisem dokumentu, kterým se Čechy dostaly „pod ochranu Říše.“

Pozoruhodné svědectví přináší i stránky readtiger.com: „Dr. Hácha a M. Chvalkovský [15. března po půlnoci v Berlíně] protestovali proti nehoráznému jednání… a prohlásili, že jim předložený dokument nepodepíší. Zdůraznili, že pokud by to udělali, jejich lidé by je navždycky zavrhli. Dr. Hácha, se vší zbývající energií, odmítnul status Protektorátu, jenž měl být na Čechy uvalen. Poznamenal, že žádný bělošský národ dosud nebyl podřízen takovým podmínkám… Dr. Hácha, kterého při vědomí udržovala pouze opakovaná aplikace povzbuzujících injekcí, ve 4:30 ráno a ve stadiu totálního kolapsu rezignoval a se smrtí v očích podepsal.“ 

Po příchodu Heydricha do Protektorátu se podle stránek warfarehistorynetwork.com Hácha snažil o zmírnění teroru a ušetřit lid „neochotnou kolaborací“ od nesmyslného krveprolití. Jeho námitky proti útlaku u říšských orgánů ovšem nebyly vyslyšeny. Po úspěšném atentátu na Heydricha se „Emil Hácha a další představitelé české vlády pokusili usmířit si nacisty doprovodem jeho ostatků do Německa“. Hácha zemřel jako zlomený muž v české věznici v červnu 1945.

Zajímavé svědectví z doby těsně po skončení druhé světové války, z pondělí 4. června 1945, přináší australské noviny The Mercury: „Mnoho Čechů věří, že Hácha byl jen loutka v rukou Němců. Většinu času byl natolik nemocný, že nevěděl, co se děje, či co podepisuje.“

Související

Emil Hácha jedná v Praze s Adolfem Hitlerem

Hácha doufal, že Hitler ponechá ČSR samostatnost. Bojovali jen vojáci v Čajánkových kasárnách

Prezident Emil Hácha doufal, že říšský kancléř Adolf Hitler ponechá Česko-Slovensku samostatnost. Při jednání s Hitlerem uvedl, že věří v dobrý osud národa v Hitlerových rukou, řekla v rozhovoru s ČTK historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů. Před osmdesáti lety se Hácha a Hitler setkali v Berlíně a jednali o budoucím vývoji v Česko-Slovensku. Německá okupace začala 15. března 1939. Skončila druhá republika, která trvala necelý půlrok, a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
Adolf Hitler při podepisování Mnichovské dohody dne 29. září 1938. Vzadu v pozadí stojí říšský maršál Hermann Göring, který diskutuje s italským vůdcem Benitem Mussolinim. Vedle Hitlera stojí v uniformě SS jeho pobočník Julius Schaub a muž vpravo v obleku opřený o stůl je říšský ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop.

Češi ve spárech nacistů. Protektorát byl autonomní součástí Třetí říše, "Neněmci" byli druhořadí

Česko-Slovensko, tzv. druhá republika, zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu. Po německé okupaci vyhlásil Adolf Hitler 16. března 1939 autonomní Protektorát Čechy a Morava, který se dle jeho výnosu stal součástí Německé říše. Protektorát neměl mezinárodněprávní subjektivitu a jeho jménem v zahraničních vztazích vystupovala říše.

Více souvisejících

Emil Hácha Československo

Aktuálně se děje

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

včera

22. března 2026 21:51

22. března 2026 21:02

22. března 2026 19:54

22. března 2026 19:19

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

Zdroj: David Holub

Další zprávy