Hácha doufal, že Hitler ponechá ČSR samostatnost. Bojovali jen vojáci v Čajánkových kasárnách

Jednání s Hitlerem se konalo od prvních hodin 15. března v budově říšského kancléřství. "Hácha vyslovil naději, že Hitler zachová Česko-Slovensku právo na samostatný národní život," uvedla Plachá.

Jistou národní volnost a autonomii Hitler podle Plaché nabízel Háchovi v případě, že vstup německých vojsk bude mít klidný průběh. Případný odpor by byl zlomen všemi prostředky fyzické síly.

"Hitler použil výhrůžek, že by československá armáda přestala existovat do dvou dnů, svět by nehnul prstem apod.," řekla Plachá. Hácha souhlasil a v noci zavolal do Prahy na zasedání vlády a žádal neprodlené odzbrojení armády. "Někteří důstojníci byli odhodláni postavit se okupaci, nakonec to nerealizovali," doplnila. Armáda se podvolila Háchovu příkazu.

Jediní, kteří s Němci bojovali, byli vojáci v Čajánkových kasárnách v místech, kde podle Plaché neměli o obsazování země informace. Po bezproblémovém projetí první německé kolony se český voják na stráži snažil zastavit německého důstojníka z druhé kolony. Když ten pokračoval v chůzi, voják ho zastřelil. Následná přestřelka si vyžádala několik mrtvých na německé straně a několik zraněných na české.

Německou okupací v březnu 1939 skončila druhá republika, která podle Plaché byla dobou nejistoty a přebudovávání společnosti na nových principech. "Z dnešního pohledu se to může zdát jasné, ale lidé spíše doufali, že Němci byli Mnichovem uspokojeni. Byla to rozporuplná doba," sdělila Plachá.

Probíhala postupná totalitarizace státu, politickou vizí byla záchrana národa, prohlubovala se morální krize a odklon od tradičních hodnot. Byla znevažovány principy humanismu a demokracie. Pomalu se ale začal rodit domácí odboj.