
Česko-Slovensko, tzv. druhá republika, zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu. Po německé okupaci vyhlásil Adolf Hitler 16. března 1939 autonomní Protektorát Čechy a Morava, který se dle jeho výnosu stal součástí Německé říše. Protektorát neměl mezinárodněprávní subjektivitu a jeho jménem v zahraničních vztazích vystupovala říše.
Protektorát byl vyhlášen na území českých zemí zbylém po vynuceném odstoupení pohraničí Německu mnichovskou dohodou z roku 1938. Měl rozlohu 49.363 km2 a v roce 1939 v něm žilo zhruba 7,380.000 obyvatel, převážně Čechů a početné německé menšiny.
Německá anexe zbytku Československa a zřízení protektorátu bylo porušením mnichovské dohody, což bylo po válce použito jako jeden z argumentů pro neplatnost vynucené dohody.
Hlavou protektorátu byl státní prezident, existovaly protektorátní vlády. Skutečnou moc však měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Výkonná moc byla od počátku okupace svěřena veliteli říšské armády. Státní správa a samospráva přecházely postupně do německých rukou.
Státním prezidentem byl po celou dobu existence protektorátu Emil Hácha. V čele vlády se vystřídali Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert. Říšskými protektory byli Konstantin von Neurath a Wilhelm Frick. Poté, co Hitler von Neuratha v podstatě odstavil vykonávali tuto funkci zastupující říšští protektoři Reinhard Heydrich a Kurt Daluege. Po jmenování Fricka v srpnu 1943 byl říšský protektor v podstatě titulární funkcí, faktickou moc v protektorátu měl státní ministr Karl Hermann Frank.
Protektorát se vyznačoval soustavným hrubým porušováním lidských práv a zvůlí okupační moci. Většina neněmeckého obyvatelstva byla postavena do role druhořadých obyvatel.
Ačkoli československá ústava nebyla formálně zrušena, parlament neexistoval, nové zákony nebyly schvalovány, místo nich vycházela vládní nařízení se silou zákona. To bylo umožněno prodloužením platnosti tzv. zmocňovacího zákona, který v roce 1938 zákonodárné právo přenesl na vládu.
Z politických stran bylo povoleno pouze Národní souručenství, které formálně sdružovalo téměř všechny muže z protektorátu (ženám nebylo členství povoleno). Předsedal mu Emil Hácha.
Během války vznikla exilová vláda, nejprve ve Francii, poté v Londýně, která byla spojenci uznána jako vláda legální. Československá exilová reprezentace vycházela z teze právní kontinuity republiky. Toto prozatímní státní zřízení bylo tvořeno prezidentem, vládou a státní radou.
Prezident Edvard Beneš vydal v londýnském exilu i po svém návratu do země 143 dekretů (bez jmenovacích) upravujících zejména prozatímní státní zřízení a záležitosti týkající se správy státu před vytvořením regulérních zákonodárných orgánů. Právo vydávat dekrety s účinností zákona měl prezident vzhledem k tomu, že v době okupace neexistoval legitimní parlament. Tato pravomoc skončila 28. října 1945, kdy se ujalo zákonodárné úlohy Prozatímní národní shromáždění.
Po válce bylo Československo obnoveno bez Podkarpatské Rusi, kterou muselo postoupit Sovětskému svazu.
12. února 2025 21:06
Požár motorestu v Kersku zaměstnává hasiče už několik hodin. Zásah komplikuje počasí
Související

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Protektorát Čechy a Morava , historie , Karl Hermann Frank , II. světová válka , Emil Hácha , Adolf Hitler , Reinhard Heydrich -
Aktuálně se děje
včera

Nevěřte Putinovi, varoval Zelenskyj svět. Věřím mu a chci Rusko v G7, prohlásil Trump
včera

"Jsme další na řadě." Německo kvůli Trumpovu plánu pro Ukrajinu bije na poplach
včera

Trumpovým ministrem zdravotnictví bude odpůrce vakcín Kennedy
včera

"Strýček Sam už není Strýček Blázen. Rusko je vaše odpovědnost." Hegseth si tvrdě podal spojence v NATO
včera

USA zkouší, co vydržíme, zní z Kyjeva. Žádná dohoda bez nás nebude, vzkazuje do USA a Ruska Zelenskyj
včera

FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí
včera

Trump 2.0: Kde se bere popularita muže, který mění světové pořádky?
včera

Kuleba bije na poplach: Opakuje se rok 1918, Ukrajina dělá velkou chybu
včera

Rusko po hovoru s Trumpem začalo jednat. Skládá delegaci pro jednání o konci války
včera

Trump kvůli Mexickému zálivu zakázal novináři AP vstup do Oválné pracovny
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Útok v Mnichově: Afghánec najel autem do davu lidí, 28 zraněných včetně dětí
včera

Trumpova zrada může EU potopit. USA jí hážou na bedra zátěž, kterou nedokáže unést
včera

Aktuální počasí: Další sníh a k ledovce se přidá náledí, varovali meteorologové
včera

USA se brání: Nezradili jsme vás, Trump je nejlepší, vzkazuje Kyjevu Hegseth
včera

"Temný den pro Evropu, musíme vzít osud do svých rukou." Trumpův telefonát odsoudila EU i Američané
včera

Tragická dopravní nehoda na obchvatu Opavy: Kvůli předjíždění dvoustovkou zemřeli tři lidé
včera

Svět už nikdy nebude stejný. Trumpův telefonát s Putinem nadobro změnil vztahy USA a Evropy
včera

Motoristé nebo Stačilo! ve vládě? Pro Babiše nevýhodné, některá vládní strana na podzim musí zkousnout hrdost
včera

Politico: Moment, kterého se všichni báli, nastal. Trump Evropě vyrazil dech
včera
Trumpův telefonát je výhrou pro Putina. Ledy se prolomí jen pokud ustoupí
Jedno telefonické spojení válku na Ukrajině neukončí. Přesto se zdá, že se otevírá prostor pro jednání. Není však jasné, kdy a jak budou tyto rozhovory uzavřeny. Jisté je, že ruský prezident Vladimir Putin již dosáhl jistého diplomatického úspěchu, a to pouhou skutečností, že se tento hovor uskutečnil, píše BBC.
Zdroj: Libor Novák