Češi ve spárech nacistů. Protektorát byl autonomní součástí Třetí říše, "Neněmci" byli druhořadí

Česko-Slovensko, tzv. druhá republika, zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu. Po německé okupaci vyhlásil Adolf Hitler 16. března 1939 autonomní Protektorát Čechy a Morava, který se dle jeho výnosu stal součástí Německé říše. Protektorát neměl mezinárodněprávní subjektivitu a jeho jménem v zahraničních vztazích vystupovala říše.

Protektorát byl vyhlášen na území českých zemí zbylém po vynuceném odstoupení pohraničí Německu mnichovskou dohodou z roku 1938. Měl rozlohu 49.363 km2 a v roce 1939 v něm žilo zhruba 7,380.000 obyvatel, převážně Čechů a početné německé menšiny.

Německá anexe zbytku Československa a zřízení protektorátu bylo porušením mnichovské dohody, což bylo po válce použito jako jeden z argumentů pro neplatnost vynucené dohody.

Hlavou protektorátu byl státní prezident, existovaly protektorátní vlády. Skutečnou moc však měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Výkonná moc byla od počátku okupace svěřena veliteli říšské armády. Státní správa a samospráva přecházely postupně do německých rukou.

Státním prezidentem byl po celou dobu existence protektorátu Emil Hácha. V čele vlády se vystřídali Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert. Říšskými protektory byli Konstantin von Neurath a Wilhelm Frick. Poté, co Hitler von Neuratha v podstatě odstavil vykonávali tuto funkci zastupující říšští protektoři Reinhard Heydrich a Kurt Daluege. Po jmenování Fricka v srpnu 1943 byl říšský protektor v podstatě titulární funkcí, faktickou moc v protektorátu měl státní ministr Karl Hermann Frank.

Protektorát se vyznačoval soustavným hrubým porušováním lidských práv a zvůlí okupační moci. Většina neněmeckého obyvatelstva byla postavena do role druhořadých obyvatel.

Ačkoli československá ústava nebyla formálně zrušena, parlament neexistoval, nové zákony nebyly schvalovány, místo nich vycházela vládní nařízení se silou zákona. To bylo umožněno prodloužením platnosti tzv. zmocňovacího zákona, který v roce 1938 zákonodárné právo přenesl na vládu.

Z politických stran bylo povoleno pouze Národní souručenství, které formálně sdružovalo téměř všechny muže z protektorátu (ženám nebylo členství povoleno). Předsedal mu Emil Hácha.

Během války vznikla exilová vláda, nejprve ve Francii, poté v Londýně, která byla spojenci uznána jako vláda legální. Československá exilová reprezentace vycházela z teze právní kontinuity republiky. Toto prozatímní státní zřízení bylo tvořeno prezidentem, vládou a státní radou.

Prezident Edvard Beneš vydal v londýnském exilu i po svém návratu do země 143 dekretů (bez jmenovacích) upravujících zejména prozatímní státní zřízení a záležitosti týkající se správy státu před vytvořením regulérních zákonodárných orgánů. Právo vydávat dekrety s účinností zákona měl prezident vzhledem k tomu, že v době okupace neexistoval legitimní parlament. Tato pravomoc skončila 28. října 1945, kdy se ujalo zákonodárné úlohy Prozatímní národní shromáždění.

Po válce bylo Československo obnoveno bez Podkarpatské Rusi, kterou muselo postoupit Sovětskému svazu.

Související

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?
Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

Protektorát Čechy a Morava historie Karl Hermann Frank II. světová válka Emil Hácha Adolf Hitler Reinhard Heydrich -

Aktuálně se děje

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"Jsme další na řadě." Německo kvůli Trumpovu plánu pro Ukrajinu bije na poplach

Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.

včera

Robert F. Kennedy Jr.

Trumpovým ministrem zdravotnictví bude odpůrce vakcín Kennedy

Senát Spojených států ve čtvrtek schválil Roberta F. Kennedyho Jr. jako ministra zdravotnictví a sociálních služeb. Jde o významné vítězství pro prezidenta Donalda Trumpa, přestože Kennedy čelil ostré kritice kvůli svým kontroverzním názorům na vakcíny a veřejné zdravotnictví.

včera

Pete Hegseth

"Strýček Sam už není Strýček Blázen. Rusko je vaše odpovědnost." Hegseth si tvrdě podal spojence v NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth pokračuje v tvrdé linii vůči spojencům v NATO a tlačí na vyšší obranné výdaje. Jeho prohlášení na summitu v Bruselu znovu zdůraznilo, že Spojené státy již nehodlají garantovat evropskou bezpečnost bez většího přispění ze strany Evropy. Mezitím v Kyjevě rostou obavy, že Ukrajina může být vynechána z mírových jednání mezi Washingtonem a Moskvou. Kreml sice tvrdí, že „Ukrajina bude do procesu zapojena jedním nebo druhým způsobem“, ale konkrétní detaily nejsou známy.

včera

včera

Donald Trump

FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí

Evropští představitelé byli včera večer zaskočeni oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zahajuje bilaterální mírová jednání s Kremlem o ukončení války na Ukrajině. Trumpův krok, o kterém informoval krátce po 90minutovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyvolal obavy z toho, že Evropa bude z jednání vyloučena a ponechána pouze v roli diváka. Napsal to server Financial Times.

včera

Donald Trump

Trump 2.0: Kde se bere popularita muže, který mění světové pořádky?

Znovuzvolený americký prezident Donald Trump přichází s novým, radikálním přístupem k mezinárodní politice, který boří tradiční dogmata poválečného konsenzu. Ten byl po desetiletí základem americké diplomacie a globálního uspořádání, opíral se o instituce garantující volný obchod a mír, a přesto nyní čelí hluboké krizi. Trump tuto krizi nejen rozpoznává, ale využívá ji k prosazení vlastní agendy, která se soustředí na americké zájmy na úkor dosavadních pravidel mezinárodních vztahů.

včera

Dmytro Kuleba

Kuleba bije na poplach: Opakuje se rok 1918, Ukrajina dělá velkou chybu

Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba varuje před opakováním historických chyb v souvislosti s nejnovějšími kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten 10. února 2025 prohlásil, že plánuje zajistit „500 miliard dolarů v hodnotě vzácných zemin“ v rámci jednání o pokračující americké podpoře Ukrajiny v probíhající válce s Ruskem.

včera

Rusko, Kreml

Rusko po hovoru s Trumpem začalo jednat. Skládá delegaci pro jednání o konci války

Rusko začalo formovat delegaci pro jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině a hodlá přihlédnout ke zkušenostem z minských dohod, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se na tom během telefonického rozhovoru dohodli ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump, kteří současně pověřili své poradce přípravou přímé schůzky.

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trumpova zrada může EU potopit. USA jí hážou na bedra zátěž, kterou nedokáže unést

Donald Trump začal klást evropským lídrům jasné podmínky, pokud chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Jeho požadavky však znamenají obrovskou finanční zátěž, kterou Evropská unie nemusí být schopna unést. Podle analýzy Bloomberg Economics by ochrana Ukrajiny a rozšíření vojenských kapacit členských států EU mohly během příští dekády stát až 3,1 bilionu dolarů.

včera

včera

Pete Hegseth

USA se brání: Nezradili jsme vás, Trump je nejlepší, vzkazuje Kyjevu Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.

včera

Donald Trump

"Temný den pro Evropu, musíme vzít osud do svých rukou." Trumpův telefonát odsoudila EU i Američané

Spojenci Kyjeva reagovali s šokem a pobouřením na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovořil s ruským lídrem Vladimirem Putinem a hodlá s ním „okamžitě zahájit jednání“ o válce na Ukrajině. Kritika se na jeho hlavu snesla nejen z řad amerických politiků, ale i z Evropy, kde Trumpova slova vyvolala obavy o osud Ukrajiny a jejího boje za suverenitu, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Motoristé nebo Stačilo! ve vládě? Pro Babiše nevýhodné, některá vládní strana na podzim musí zkousnout hrdost

Na podzim Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Pokud hnutí ANO zvítězí, jeho reálnými koaličními partnery zůstanou především koalice Stačilo! a Motoristé sobě. Ani jedna z těchto variant však pro Andreje Babiše nepředstavuje ideální scénář. Situace tak může vyústit v to, že se ANO nakonec spojí s některou ze současných vládních stran, kterou bude čekat stejný osud jako Sociální demokracii. 

včera

Donald Trump

Politico: Moment, kterého se všichni báli, nastal. Trump Evropě vyrazil dech

Byl to moment, kterého se Evropa i Ukrajina obávaly měsíce, ne-li roky. Když však konečně přišel, jeho náhlost a rozsah přesto spojence Kyjeva zaskočily. V jedno mrazivé zimní odpoledne oznámil americký prezident Donald Trump svůj plán na ukončení války a dal jasně najevo, že podpora Spojených států Ukrajině končí, píše Politico.

včera

Trumpův telefonát je výhrou pro Putina. Ledy se prolomí jen pokud ustoupí

Jedno telefonické spojení válku na Ukrajině neukončí. Přesto se zdá, že se otevírá prostor pro jednání. Není však jasné, kdy a jak budou tyto rozhovory uzavřeny. Jisté je, že ruský prezident Vladimir Putin již dosáhl jistého diplomatického úspěchu, a to pouhou skutečností, že se tento hovor uskutečnil, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy