Tábory nucené práce představovaly jednu z prvních forem masové perzekuce komunistického režimu v Československu. Zákon číslo 247 o vytvoření táborů nucených prací schválilo Národní shromáždění 25. října 1948. Za pět let jimi prošlo kolem 20.000 lidí. Desítky z nich internaci nepřežily. Ti, co přežili, si odnesli následky na celý život.
Vágně formulovaný zákon mířil do řad domnělých politických odpůrců sytému. Umožňoval zajetí nepohodlných lidí bez právoplatného soudu ve velmi tvrdých podmínkách a pod přísným dohledem. Nadto režim získal neobyčejně levnou pracovní sílu pro neoblíbenou práci v nejtěžších průmyslových odvětvích.
Podle názoru čelních komunistických funkcionářů, prezidenta Klementa Gottwalda a člena ÚV KSČ Rudolfa Slánského, měli v táborech nucených prací (TNP) skončit "třídní nepřátelé a zavilí političtí odpůrci režimu". Skutečnost však neodpovídala záměru již krátce po zřízení táborů. Z 90 procent v nich převažovali dělníci, odpůrci kolektivizace v zemědělství, drobní živnostníci a úředníci.
Brány prvního TNP Kladno-Dřín se pro 29 mužů otevřely 10. prosince 1948. Do konce téhož roku bylo v celé republice vytvořeno téměř 10.000 táborových míst (původní záměr počítal s 30.000). Výběr internovaných podléhal rozhodnutí takzvaných přikazovacích komisí, které spadaly do kompetence ministerstva vnitra a posléze krajských národních výborů.
Počet TNP značně kolísal: rok po jejich zavedení fungovalo 26 táborů, v lednu 1951 existovalo už jen 14 táborů a poslední dva byly zrušeny na počátku roku 1954. Nejvíce táborů bylo zřízeno na Ostravsku, Kladensku a Jáchymovsku blízko kamenouhelných a uranových dolů.
Hlavními příčinami jejich rychlého zanikání bylo zejména trvalý nedostatek osob přikázaných k pobytu v táborech, přesun mnoha internovaných do Jáchymovských dolů a také vysoká míra útěkovosti. Za deset měsíců roku 1950 uprchlo například 1104 osob. Jen v polovině případů se uprchlíky podařilo dopadnout nebo se dobrovolně vrátili sami.
Životní podmínky v TNP se velmi podobaly těm vězeňským. Objevily se i názory, že byly horší než v německých koncentrácích. Některé tábory byly umístěny ve zděných budovách, jiné v nevyhovujících dřevěných barácích. Často chyběla pitná voda a jakékoliv hygienické či sociální zařízení.
Řádu podléhalo vše od denního režimu, který začínal budíčkem v pět hodin a končil večerkou v 21 hodin, přes stravovací normy a systém získání výhod a úlev, jakými byli kupříkladu balíčky nebo propustky. Součástí táborů byla trestní oddělení, kam byli zařazováni největší provinilci proti směrnicím. Na chod táborového režimu dohlíželi dozorci a táborové velení, jejichž vůli byli internovaní vydáni napospas.
Všichni zajatci museli pracovat: muži většinou v dolech, hutích, stavebnictví a keramickém průmyslu, ženy (tvořily zhruba pětinu zajatců) v lehkém průmyslu a zemědělství. Ušetřeni od práce nezůstali ani trvale nemocní, kteří pobývali v TNP Mírov, kde byli také internováni význační důstojníci československé armády. Podniky využívaly s oblibou levnou pracovní sílu k těžké a špatně placené práci, k níž jen obtížně získávaly běžné zaměstnance.
Zvláštní kapitolu v systému TNP představovaly tábory v Jáchymovských dolech. První z nich, Vršek, vznikl 3. října 1949. Brzy následovala další neblaze proslulá místa: Nikolaj, Plavno. Nejvíce vězňů, 1638, pobývalo v Jáchymovských dolech v listopadu 1950.
Nenaplněné představy o počtu a sociálním složení nakonec vedly k úpadku zájmu vedoucích funkcionářů i Státní bezpečnosti o tuto instituci masové perzekuce. Svou pozornost od roku 1951 přenesli na politické procesy.
K likvidaci táborů také přispěla mezinárodní kritika Československa za zákony legalizující nucenou práci a za TNP, která vyvrcholila roku 1953 zveřejněním dvou zpráv OSN. Definitivní legislativní tečku za existencí TNP udělal v prosinci 1953 zákon číslo 102.
Komunistická perzekuce měla mnoho podob. Kromě TNP existovaly další sběrné, internační, pracovní tábory a jiná zařízení, jejichž jediným smyslem bylo zneškodnit, popřípadě "převychovat" jakékoliv odpůrce komunistického režimu.
Související
Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Aktuálně se děje
včera
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
včera
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
včera
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
včera
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
včera
Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů
včera
Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny
včera
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
včera
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
včera
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
včera
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
včera
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
včera
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
včera
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
včera
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
včera
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
včera
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
22. prosince 2024 21:59
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
22. prosince 2024 21:16
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
22. prosince 2024 20:31
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
22. prosince 2024 19:52
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
V Česku už během víkendu začalo místy sněžit, takže někde přibylo až 15 centimetrů nového sněhu. Konec sněhové nadílky to přitom ještě není, dnes večer může sněžit i v nižších polohách.
Zdroj: Jan Hrabě