S mediální gramotností jsou Češi na štíru. Průzkum dopadl katastrofálně

Agentura v dotazech zkoumala, jaké jsou znalosti a dovednosti lidí v šesti různých oblastech, které se týkají médií. Zjišťovala, jak Češi umí ovládat moderní technologie, tedy třeba vyhledat článek na internetu, zda znají vlastníky médií, umí poznat různé formy mediálních zpráv, zda dokážou pochopit obsah sdělení a podílí se i sami na šíření informací.

Z průzkumu vyplynulo, že lidé sice většinou umí zacházet s technickými vymoženostmi a ovládat internet, ale často neví, kdo vlastní jaká média. Zatímco v otázkách na techniku získali respondenti v průměru 67 bodů ze 100, v problematice vlastnictví médií odpověděli správně na 28 procent dotazů, uvedl Pavel Šimoník ze společnosti STEM/MARK. Podle něj přitom respondenti mohli vybírat ze tří nabízených odpovědí.

Nízká je i schopnost lidí vyhodnotit mediální sdělení, ve které dotazování dosáhli 35 bodů ze 100. Podle Šimůvka jde o klíčovou schopnost pro správný přístup k médiím, v hodnocení celkové mediální gramotnosti ji agentura dala třicetiprocentní váhu.

U otázek, které se týkaly médií veřejné služby a znalosti mediálních žánrů, měli respondenti poloviční úspěšnost. Dvě třetiny dotázaných označily jako veřejnoprávní médium správně ČT24. Český rozhlas Radiožurnál do této kategorie zařadilo správně 47 procent lidí a 40 procent uvedlo Českou tiskovou kancelář. Naopak zhruba každý 14. respondent podle Jana Buriance ze STEM/MARK označil za médium veřejné služby chybně Parlamentní listy.

Sociologická data naznačují, že nejlépe jsou na tom s mediální gramotností vysokoškolsky vzdělaní muži ve věku mezi 30 a 40 lety. Vysokou úroveň znalostí a dovedností v přístupu k médiím má 31 procent mužů a 15 procent žen. Úspěšnější byli v průzkumu hlavně Pražané a pracující lidé, kteří sledují informace z televize, rozhlasu, tisku i sociálních sítí a internetu.

Naopak nízkou mediální gramotnost mají zejména ženy ve věku nad 60 let, lidé se vzděláním bez maturity a nezaměstnaní. Často jde o diváky TV Nova či televize Barrandov a čtenáře Blesku. Ostatní média tito lidé většinou nesledují. Mezi seniory má nízkou gramotnost 36 procent lidí. V případě mladých mezi 15 a 29 lety je to 25 procent, u lidí ve věku 30 až 44 let pak 16 procent.

Třetina Čechů v průzkumu přiznala, že nepátrá po důvěryhodnosti mediálních sdělení. Přibližně dvě třetiny tvrdily, že se v médiích vyznají dobře. Přesvědčeno o tom bylo i kolem 44 procent lidí s nízkou mediální gramotností.

Na špatnou úroveň mediální gramotnosti ve středu upozornila i Česká školní inspekce. Podle ní mají děti ve školách sice poměrně dobré znalosti o fungování a roli médií, ale potíže jim dělají dovednosti, jako jsou interpretace zprávy či poznání manipulace ve sdělení. Nejhůře jsou na tom podle inspekce žáci v učebních oborech.