Brady přežil hrůzy koncentračních táborů, svět ho zná díky knize Hanin kufřík

Příběh Jiřího Bradyho a jeho mladší sestry Hany by asi zůstal zapomenut mezi mnoha jinými válečnými osudy. Rodák z židovské rodiny z Nového Města na Moravě, který prošel několika koncentračními a vyhlazovacími tábory a žil téměř 70 let v Kanadě, však inspiroval tisíce dětí po světě díky knize Hanin kufřík a vzdělávacímu programu ve školách. Brady sice válku přežil, rodinu mu ale nacisté vyvraždili. V ČR též vzbudila v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho, který v noci na dnešek zemřel v Torontu ve věku 90 let.

Jiří Brady se narodil 9. února 1928 a rodiče vlastnili malý krámek se smíšeným zbožím. V roce 1941 byla Bradyho maminka deportována do koncentračního tábora v Ravensbrücku, o několik měsíců ji následoval i jeho otec. Ten zahynul v červenci 1942 ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.

Jiřího i jeho o tři roky mladší sestru Hanu si k sobě vzal strýc Ludvík (katolík), v květnu 1942 ale dostali předvolání do transportu. "Bydlel jsem v Terezíně v jedné místnosti s kluky mého věku. Můj kamarád Petr Ginz se rozhodl, že budeme vydávat časopis Vedem. Taky jsem tam přispíval, ale brzy se naskytla šance, že jsem šel na práci, tak už jsem neměl tolik času," vzpomínal.

Po dvou letech v Terezíně musel nastoupit do transportu směr Osvětim. "Vůbec jsem netušil, co je s mojí mladší sestrou. Až po válce jsem se dozvěděl, že odjela pár týdnů po mně, v Osvětimi ji poslali rovnou do plynu," doplnil Brady. Haně bylo 13 let. Brady se v táboře smrti dostal do skupiny lidí, kteří šli na práci do pobočného tábora Gliwice, odtud dále do bývalého zajateckého tábora Blechhammer. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Zůstal na cestě až do května, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě, od kterých se dozvěděl, že jeho rodiče zahynuli.

Jiří Brady prošel hrůzou dvou koncentračních táborů, přežil pochod smrti a mohl tak prožít dlouhý život, který věnoval pomoci emigrantům, přednáškám o holokaustu a obhajobě lidských práv. Taková osobnost bude chybět. Čest jeho památce.

— Markéta Adamová (@market_a) 12. ledna 2019

"Trvalo mně rok, než jsem se rozhodl jak dále a uvědomil si, že nejlépe uctím památku na rodiče tím, že budu vést dobrý život. Věřím, že tam nahoře je někdo, kdo mne životem vede a pomáhá mi překonávat životní překážky," řekl k této smutné události.

Brady vystudoval obchodní akademii a v roce 1949 emigroval, od roku 1951 žil v Kanadě. Zde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Oženil se a narodili se mu tři synové a dcera. Žil v Torontu a významně se angažoval v pomoci krajanům - exulantům. Celý život přednášel po celém světě a vydával svědectví o německé zrůdnosti během druhé světové války a hrůzách holokaustu. Po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny.

Jiří Brady byl velmi statečný člověk a inspirativní osobnost. Čest jeho památce!

— Jiří Drahoš (@jiridrahos1) 12. ledna 2019

Brady se angažoval v projektu Hanin kufřík, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové. V roce 1999 byl do muzea holokaustu v Tokiu převezen z Osvětimi kufřík Hany Bradyové. Ředitelka muzea Fumiko Išioková začala pátrat po jeho historii, zjistila, komu kufřík patřil a spojila se s Bradym, na něhož sehnala adresu s pomocí terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstavu o životním příběhu Hany Bradyové. Následně vyšla kniha Karen Levinové Hanin kufřík - Příběh dívky, která se nevrátila. Kniha vypráví příběh sourozenců na základě vzpomínek Bradyho a zjištění Išiokové. České vydání knihy je doplněno o úvod, který napsal Jiří Brady.

Na základě knihy vznikla za pomoci Bradyho i divadelní hra. S představením určeným hlavně dětem a mládeži cestovalo torontské divadlo po Kanadě a USA. Po Kanadě a USA hojně cestoval také Brady a čtenářům Hanina kufříku vyprávěl, co zažil. Příběh Hany Bradyové zná díky knize, která byla přeložena do 35 jazyků, takřka celý svět. "Jen doma, v České republice, jako by zapadl," řekl v rozhovoru pro ČTK v roce 2006 Brady.

Brady se také významně podílel na vydání anglické verze knihy Marie Rút Křížkové, Kurta Jiřího Kotouče a Zdeňka Ornesta Je mojí vlastí hradba ghett?. Kniha o časopisu Vedem, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 až 1944, vypovídá nejen o osudech autorů, ale také o celém životě za hradbami ghetta. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holokaustu. Brady, Kotouč a Ornest jako jediní z autorů časopisu válku přežili.

Brady obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod. Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a 2016.

V říjnu 2016 se před udílením státních vyznamenání 28. října rozhořela kauza ohledně nevyznamenání Bradyho. Podle ministra kultury Daniela Hermana (Bradyho příbuzného) bylo vyznamenání pro Bradyho původně schváleno, ale po Hermanově setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou zrušeno. Podle prezidenta byl Brady sice několikrát nominován, ale on jeho vyznamenání nikdy neschválil, a proto nebylo co rušit.

"Kauza s vyznamenáním - nevyznamenáním nebyla pro mne nikdy nic na překonání, byla to spíš úleva, že nejsem v situaci, kdy bych měl přijmout vyznamenání z rukou člověka, kterého si nevážím," řekl ke kauze.

Brady poté získal v Česku řadu jiných ocenění, mimo jiné medaili Karla Kramáře, kterou mu udělil předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bradyho ocenily rovněž Sněmovna, Praha, Brno či olomoucká Univerzita Palackého. Při přebírání jednoho z ocenění uvedl, že nic si nepřeje víc, než aby lidé chodili k volbám.

"Myslím, že jsem se celý život snažil žít čestně v souladu se zákony lidskými i božími. Pomohl jsem mnoha lidem. Jediná věc, kterou bych chtěl změnit, je osud mých rodičů a sestry," uvedl loni pro ČTK. Nejšťastnější prý byl, když se mu narodily děti a vnoučata. "Ale štěstí je prchavé, je asi více důležité být spokojený. Mám dobrou rodinu, čtyři hodné děti a osm vnoučat, takže jsem velice spokojený," uvedl muž s osudem, v němž se zrcadlí dějiny 20. století.

Související

Jiří Brady

Brady (†90) byl inspirativní muž. Zeman mu nesahá ani po kotníky, reagují politici

Jako o inspirativním, odvážném muži plném energie a vlastenci hovoří čeští politici o pamětníkovi holokaustu Jiřím Bradym, který zemřel v noci na dnešek v kanadském Torontu. Vedle exministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který je Bradyho synovcem, úmrtí komentovali zejména ti, kteří se za Bradyho postavili před třemi lety ve sporu s Hradem o státní vyznamenání. Brady tehdy ocenění nedostal, ačkoli ho o záměru prezidentská kancelář předem informovala. Herman to interpretoval jako reakci prezidenta Miloše Zemana na svou schůzku s tibetským vůdcem dalajlamou.

Více souvisejících

Jiří Brady holocaust Koncentrační tábory Kanada Česká republika

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy