"Nedejte sebou vláčet diktátory!" Jan Zajíc napsal před smrtí Čechům dopis, z těch slov mrazí

"Slyším vaši zbabělost! ... Bije z věží kostelů umíráček národu a zemi. Ve jménu života vašeho! - Hořím!" napsal v jedné básni tehdy osmnáctiletý student šumperské střední průmyslové školy Jan Zajíc, který se před půl stoletím, 25. února 1969, upálil v Praze na Václavském náměstí. Přinést nejvyšší oběť se rozhodl na protest proti smířlivosti spoluobčanů s totalitní mocí po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Následoval tak jako "pochodeň číslo dvě" Jana Palacha. Svou oběť přinesl symbolicky v den výročí komunistického puče z roku 1948 a přesně měsíc od Palachova pohřbu.

Na svůj čin se důkladně připravoval, napsal řadu letáků s provoláním "občanům republiky Československé", kterými chystaný čin zdůvodňoval. "Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako pochodeň číslo dvě. Nedělám to proto, aby mě někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. Odhodlal jsem se proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory!" Těmito naléhavými slovy se Zajíc obracel k lidem v dopise, který napsal krátce před svou smrtí. A v dopise rodině napsal: "Nenechejte ze mě udělat blázna. Pozdravujte kluky, řeku a les."

Nadaný student během období Pražského jara 1968 s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti a na mítincích v šumperské průmyslovce patřil k hlavním diskutérům. Těžce pak nesl opatrnictví, ustrašenost a nakonec i letargii, do níž se začala společnost propadat po okupaci roku 1968.

Nejsilnějším impulzem k sebeupálení byl pro něj pohřeb Jana Palacha, kterého se v lednu 1969 zúčastnil. Byl také mezi lidmi, kteří před tryznou drželi u sochy svatého Václava v Praze hladovku na podporu Palachových požadavků. Když se vrátil do Šumperku, řekl kamarádům, že bude pokračovat v boji a stane se pochodní číslo dvě.

Původně uvažoval, že se upálí 1. března, ale nakonec zvolil symbolické datum 25. února, kdy odjel do Prahy v doprovodu tří spolužáků. Týž den se v průchodu domu číslo 39 v horní části Václavského náměstí polil hořlavinou a zapálil. Z průjezdu se mu už nepodařilo vyběhnout - po několika krocích upadl a vzápětí zemřel. "Nedělám to proto, že by mne omrzel život, ale právě proto, že si ho až příliš vážím," vysvětloval v dopise určeném rodičům a sourozencům.

Dříve se uvádělo, že před svým zapálením ještě vypil kyselinu, aby mu kyselina spálila hlasivky a nemohl křičet bolestí. To vyvrátila kniha historika Branislava Dorka s názvem Jan Zajíc z roku 2013. "Kyselinu měl s sebou ve skleničce, ale potom se po ohledání místa činu zjistilo, že kyselina je rozlitá. Kdyby ji vypil, tak by byl vnitřně popálen. A to se při pitvě nezjistilo," vysvětlil před časem v ČRo Vlastimil Kočvara, předseda Matice slezské v Opavě, která knihu vydala.

"Navštěvoval jsem s Janem Zajícem stejný ročník, akorát jsme byli každý v jiné třídě. Když jsme se ve škole dozvěděli o jeho činu, tak to byl pro nás pro všechny velký šok. Všichni včetně učitelů jsme ale tehdy stáli na jeho straně. Horší to bylo o něco později, kdy se začaly tříbit charaktery," řekl ČTK před lety šumperský senátor Adolf Jílek (KDU-ČSL).

Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Jan Zajíc pohřben v Praze, jak si přál, protože se obávala dalších demonstrací podobně jako v případě Jana Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova u Opavy, kde se posledního rozloučení s ním 2. března 1969 přes policejní obstrukce zúčastnily tisíce lidí. Jeho hrob poté, stejně jako hrob Palachův, vždy ve výroční den smrti střežila tajná policie a přespolní účastníky pietních vzpomínek násilně vyvážela na hranice opavského okresu. I náhrobek, který podobně jako pro hrob Palacha vytvořil sochař Olbram Zoubek, mohl být dokončen až po listopadu 1989.

Jaroslav Zajíc, starší bratr Jana Zajíce, v jednom rozhovoru pro ČT uvedl, že jeho bratr před činem svým příbuzným nic nenaznačil, ale o činu vědělo pár vyučujících a spolužáků. Jaroslav Zajíc sdělil, že tato událost pro něj a jeho příbuzenstvo navždy zůstane otevřená. Matka Marta Zajícová se psychicky zhroutila a o rok později byla vyhozena z práce, mladší sestra Jana Zajíce nemohla studovat na vysoké škole, přestože měla výborný prospěch.

Jan Zajíc se narodil 3. července 1950 ve Vítkově na Opavsku. Otec byl drogistou, matka učitelkou na místní základní škole. Vyrůstal s o tři roky starším bratrem a mladší sestrou. Od roku 1965 studoval na Střední průmyslové škole železniční v Šumperku (v únoru 1969 měl před maturitou). Ač student školy s technickým zaměřením, živě se zajímal o literaturu a poezii, sám psal básně (vyšly v roce 2016), měl rád přírodu.

Jeho čin, stejně jako oběť Jana Palacha, ocenila po listopadu 1989 Česká republika udělením nejvyššího státního vyznamenání - Řádu Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam. Na pražském Václavském náměstí Zajícovu a Palachovu památku připomíná od roku 2000 neokázalý pomník umístěný poblíž Národního muzea.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Komentář

Toufar se Zajícem se postavili komunistické zvůli, vydechli na výročí bolševického puče. Jejich hrdinství přebijí vše zlé

Jejich hrdinství přebijí dnešní tragické datum 25. února 1948, kdy komunisté po puči převzali moc nad zemí a během totality bolševická vláda tento den oslavovala jako Vítězný únor či Vítězství pracujícího lidu. Přesto je zrůdné výročí, při němž národ přišel o svobodu a demokracii, spojené s osobnostmi, které našly odvahu vzepřít se rudé zvůli. Nesmíme dnes zapomenout na umučeného kněze Josefa Toufara a studenta Jana Zajíce, který se upálil proti letargii společnosti v nastupující normalizace stejně jako Jan Palach. Oba vydechli ve stejný den, i když mezi jejich odchodem je rozdíl devatenácti let. Toufar skonal v roce 1950, Zajíc zemřel roku 1969. Díky nim může být 25. únor připomínkou statečnosti těch, kteří dokázali vzdorovat režimu prohlášenému zákonem z roku 1993 za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Oba si rozhodně zaslouží větší pozornost než bolševický převrat. Dovedli se zlu postavit.
Ztohoven

U Stalina zaplály ohně: Skupina Ztohoven zapálila bronzové mísy na Letné

To místo je prokleté. Stávala tam kdysi, v letech 1955-1962, socha Josefa Vissarionoviče Stalina. Dnes ráno tam zaplály ohně – ve dvou postranních bronzových mísách. Za performancí, která poděsila několik Pražanů, stojí umělecká skupina Ztohoven, proslulá hned několika předchozími akcemi, naposledy vyvěšením červených trenýrek na Pražském hradě.

Více souvisejících

Jan Zajíc historie Komunismus

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.

V ostrém kontrastu vyznívají slova Erica Trumpa, syna amerického exprezidenta Donalda Trumpa, o princi Harrym a o ostatních členech britské královské rodiny. Pro krále Karla III., prince Williama nebo princeznu Kate má totiž Trump jen slova uznání. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy