Mapa exekucí se zatím aktualizovat nebude, autoři nezískali údaje

Mapa exekucí, která popisuje situaci v Česku v letech 2016 a 2017, se zatím aktualizovat nebude. Autoři nezískali potřebné údaje. Exekutorská komora změnila podmínky pro poskytnutí dat. ČTK o tom dnes informovala mluvčí projektu Mapa exekucí Lucie Nemešová. Mluvčí komory Lenka Desatová uvedla, že autoři mapy teď požadují mnohem víc údajů, proto za ně komora žádá vyšší úhradu než v předchozích letech. Nesouhlasí ani s výkladem zjištění o zadluženosti.

Deník Shopaholičky

Mapu exekucí s popisem situace v jednotlivých místech republiky vytvořila před dvěma lety Otevřená společnost s Ekumenickou akademií. Podle zjištění v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Proti roku 2016 jich přes 29.000 přibylo. Tři a víc exekucí mělo předloni 493.000 osob. Víc než deset exekucí naráz mělo pak 151.000 lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes 17 procent. V bývalých okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla víc než pětina.

Tým v roce 2016 využil zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle autora projektu a vedoucího analytického týmu Radka Hábla komora tehdy vyčíslila náklady na poskytnutí dat na 4935 korun. "Vloni po nás nechtěli uhradit nic. Letos po změnách ve vedení Exekutorské komory si ovšem řekli o 90.000 korun, přestože jsme požadovali stejné informace jako v loňském roce," uvedl Hábl.

Podle Desatové v minulých letech částky na vyhledávání rozsáhlých informací byly ve skutečnosti mnohem vyšší a náklady komora nesla sama. Nyní Otevřená společnost požadovala víc dat než dřív. "Z tohoto důvodu přistoupila Exekutorská komora ČR k oznámení o výši úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací," uvedla mluvčí. Komoře vadí i to, jak autoři výsledky z mapy podávají. Podle Desatové data "setrvale dezinterpretují a vyvozují z nich nesprávné a zcela zavádějící závěry" třeba o zadluženosti v regionech. Mluvčí nevyloučila, že komora připraví v budoucnu vlastní projekt se svými závěry.

Otevřená společnost považuje částku za neopodstatněnou a odmítla ji zaplatit. Organizace podle své ředitelky Marty Smolíkové s komorou jednala o čtvrtletním poskytování údajů od konce roku 2017. Letos v lednu dostala návrh smlouvy, podle níž by komora měla mít třeba kontrolu nad komunikací autorů s médii. "Pokud to není na hraně ústavnosti, je to zcela proti smyslu projektu, který má poskytovat platformu pro nezávislou diskusi o palčivém problému," míní Smolíková.

Exekutorská komora představila vize, jak řešit příslušenství pohledávek, jak zlevnit exekuce v případě doručování, jak zastavovat marné exekuce, představila návrh na zjednodušení srážek ze mzdy a také možnost odbřemenění některých exekučních řízení. https://t.co/KW91fFBv87 pic.twitter.com/PORFtjim9p

— Exekutorská komora (@exekutori_cr) 13. února 2019

Otevřená společnost se chce bránit. Na poplatek si bude stěžovat prezidentovi komory. Pokud neuspěje, zváží právní kroky. Případně by se pak mohla obrátit na soud.

Mapu exekucí využívají experti na sociální problematiku, akademici i samosprávy. Odborníci mluví o rostoucím počtu exekucí jako o pandemii. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů současného Česka. Označují ho za největší překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých lidí.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce Exekutorská komora

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy