Vstup České republiky do Severoatlantické aliance byl postupný proces. Zejména v prvních letech po sametové revoluci ale nebylo jasné, zda integrace do NATO může být reálným cílem. ČTK to v souvislosti s výročím vstupu do NATO řekl historik Petr Janoušek z Vojenského historického ústavu (VHÚ). Českoslovenští političtí představitelé podle něj promýšleli různé varianty jak dlouhodobě zajistit bezpečnost země. Velkou podporu měly zprvu myšlenky, které chtěly postavit evropskou bezpečnost na novém základě, kdy by se transformovala jak Varšavská smlouva, tak NATO. Za ideového tvůrce politiky, jež vedla až ke členství v NATO, Janoušek označil prezidenta Václava Havla.
Spolu s ním se na hledání vhodné bezpečnostní struktury do roku 1993 podíleli zejména také ministr zahraničí Jiří Dienstbier či ministr obrany Luboš Dobrovský. "V této fázi vznikaly základní komunikační kanály mezi Prahou a Washingtonem, respektive bruselským ústředím NATO," poznamenal Janoušek.
Již v roce 1990 byly vztahy mezi NATO a Československem intenzivní. Uskutečnilo se několik návštěv a v březnu 1991 Havel jako první hlava jedné z nových evropských demokracií vystoupil v bruselském sídle NATO.
Svůj spojenecký potenciál Čechoslováci podle Janouška demonstrovali mimo jiné tím, že ještě v době, kdy se teprve rozpadala Varšavská smlouva, vyslali protichemickou jednotku do mise v Perském zálivu. "Vyslání jednotky bylo pro Havla mimořádně důležité. Ve svém poselství československým vojákům v Zálivu zdůraznil, jak je důležité postavit se totalitní moci," zdůraznil Janoušek.
Poznamenal, že do roku 1993 situace na mezinárodní scéně integračním snahám NATO nenahrávala. Změnila se až po nástupu nového amerického prezidenta Billa Clintona. On i generální tajemník NATO Manfred Wörner byli podle Janouška zprvu k možnosti zapojení zemí střední a východní Evropy do NATO skeptičtí, své názory ale postupně změnili.
"V létě 1993 se rozšíření NATO stalo otázkou, které se již nebylo možné vyhnout. V tomto období se zároveň diskutovalo o projektu Partnerství pro mír, který měl mimo jiné nabídnout platformu pro vojenskou spolupráci mezi NATO a zeměmi, které o partnerství projeví zájem," řekl Janoušek. Spolupráce však neznamenala automatický nárok na členství v NATO ani poskytnutí bezpečnostních záruk.
V říjnu 1993 v Poslanecké sněmovně Havel podle Janouška shrnul důvody, proč ČR usiluje o členství v NATO. "Integraci do tohoto uskupení chápal jako cestu, jak se české země ležící v centru Evropy mohou přihlásit ke spoluodpovědnosti za evropskou bezpečnost. Nešlo tedy jen o vlastní bezpečnostní záruky, ale také o širší pojetí evropské bezpečnosti," poznamenal.
Program Partnerství pro mír vznikl v roce 1994 a znamenal pro českou armádu podle Janouška velký impulz. Rozhodující kroky směrem k NATO byly učiněny v době, kdy byl náčelníkem generálního štábu české armády Jiří Nekvasil, tedy v letech 1993 až 1998. Symbolickým potvrzením nového kurzu byla Clintonova návštěva v ČR v lednu 1994.
Toto je seržant Corey Speck, který zachránil během bojové akce v Afghánistánu život polskému rotnému, Marcinovi Kulasovi. První díl z nového polského seriálu můžete zhlédnout v pondělí 11.3. v hotelu DAP v rámci oslav vstupu ČR a Polska do NATO #PLNATO20 https://t.co/Gno5oZZTuL pic.twitter.com/wi9JRhzRHY
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) 8. března 2019
Janoušek podotkl, že přibližování k NATO se odehrávalo v několika rovinách. První byla transformace armády. "Přebujelá armáda socialistického typu byla příliš nákladná, navíc v situaci, kdy nebylo jasné, proti jakému nepříteli by měla zemi bránit," uvedl. Druhou rovinu představovaly zahraniční mise. Po vyslání chemiků do Perského zálivu se čeští vojáci zapojili již od roku 1992 do misí na území bývalé Jugoslávie.
Rozhodnutí nabídnout členství ČR, Polsku a Maďarsku padlo v roce 1997 na summitu v Madridu. Poslanecká sněmovna schválila přistoupení ČR do NATO 15. dubna 1998 a 30. dubna tak učinil i Senát. Do NATO Česká republika vstoupila 12. března 1999. "Vyvrcholil tak mnohovrstevnatý proces, který pro zemi znamenal dlouhodobé bezpečnostní zajištění," zdůraznil Janoušek.
Související
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady
NATO , Česká republika , Vojenský historický ústav , Václav Havel
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 10 minutami
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
před 1 hodinou
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
před 2 hodinami
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
před 3 hodinami
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
před 4 hodinami
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
před 5 hodinami
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
před 6 hodinami
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
před 7 hodinami
Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí
před 8 hodinami
Obchody dnes ještě otevřely. Znovu lidé nakoupí až v pátek
před 9 hodinami
EuroZprávy.cz přejí svým čtenářům příjemné prožití vánočních svátků
před 10 hodinami
Počasí bude o blížícím se víkendu typicky zimní
včera
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
včera
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
včera
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
včera
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
včera
Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů
včera
Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny
včera
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
včera
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
včera
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.
Zdroj: Libor Novák