Vstup České republiky do Severoatlantické aliance byl postupný proces. Zejména v prvních letech po sametové revoluci ale nebylo jasné, zda integrace do NATO může být reálným cílem. ČTK to v souvislosti s výročím vstupu do NATO řekl historik Petr Janoušek z Vojenského historického ústavu (VHÚ). Českoslovenští političtí představitelé podle něj promýšleli různé varianty jak dlouhodobě zajistit bezpečnost země. Velkou podporu měly zprvu myšlenky, které chtěly postavit evropskou bezpečnost na novém základě, kdy by se transformovala jak Varšavská smlouva, tak NATO. Za ideového tvůrce politiky, jež vedla až ke členství v NATO, Janoušek označil prezidenta Václava Havla.
Spolu s ním se na hledání vhodné bezpečnostní struktury do roku 1993 podíleli zejména také ministr zahraničí Jiří Dienstbier či ministr obrany Luboš Dobrovský. "V této fázi vznikaly základní komunikační kanály mezi Prahou a Washingtonem, respektive bruselským ústředím NATO," poznamenal Janoušek.
Již v roce 1990 byly vztahy mezi NATO a Československem intenzivní. Uskutečnilo se několik návštěv a v březnu 1991 Havel jako první hlava jedné z nových evropských demokracií vystoupil v bruselském sídle NATO.
Svůj spojenecký potenciál Čechoslováci podle Janouška demonstrovali mimo jiné tím, že ještě v době, kdy se teprve rozpadala Varšavská smlouva, vyslali protichemickou jednotku do mise v Perském zálivu. "Vyslání jednotky bylo pro Havla mimořádně důležité. Ve svém poselství československým vojákům v Zálivu zdůraznil, jak je důležité postavit se totalitní moci," zdůraznil Janoušek.
Poznamenal, že do roku 1993 situace na mezinárodní scéně integračním snahám NATO nenahrávala. Změnila se až po nástupu nového amerického prezidenta Billa Clintona. On i generální tajemník NATO Manfred Wörner byli podle Janouška zprvu k možnosti zapojení zemí střední a východní Evropy do NATO skeptičtí, své názory ale postupně změnili.
"V létě 1993 se rozšíření NATO stalo otázkou, které se již nebylo možné vyhnout. V tomto období se zároveň diskutovalo o projektu Partnerství pro mír, který měl mimo jiné nabídnout platformu pro vojenskou spolupráci mezi NATO a zeměmi, které o partnerství projeví zájem," řekl Janoušek. Spolupráce však neznamenala automatický nárok na členství v NATO ani poskytnutí bezpečnostních záruk.
V říjnu 1993 v Poslanecké sněmovně Havel podle Janouška shrnul důvody, proč ČR usiluje o členství v NATO. "Integraci do tohoto uskupení chápal jako cestu, jak se české země ležící v centru Evropy mohou přihlásit ke spoluodpovědnosti za evropskou bezpečnost. Nešlo tedy jen o vlastní bezpečnostní záruky, ale také o širší pojetí evropské bezpečnosti," poznamenal.
Program Partnerství pro mír vznikl v roce 1994 a znamenal pro českou armádu podle Janouška velký impulz. Rozhodující kroky směrem k NATO byly učiněny v době, kdy byl náčelníkem generálního štábu české armády Jiří Nekvasil, tedy v letech 1993 až 1998. Symbolickým potvrzením nového kurzu byla Clintonova návštěva v ČR v lednu 1994.
Toto je seržant Corey Speck, který zachránil během bojové akce v Afghánistánu život polskému rotnému, Marcinovi Kulasovi. První díl z nového polského seriálu můžete zhlédnout v pondělí 11.3. v hotelu DAP v rámci oslav vstupu ČR a Polska do NATO #PLNATO20 https://t.co/Gno5oZZTuL pic.twitter.com/wi9JRhzRHY
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) 8. března 2019
Janoušek podotkl, že přibližování k NATO se odehrávalo v několika rovinách. První byla transformace armády. "Přebujelá armáda socialistického typu byla příliš nákladná, navíc v situaci, kdy nebylo jasné, proti jakému nepříteli by měla zemi bránit," uvedl. Druhou rovinu představovaly zahraniční mise. Po vyslání chemiků do Perského zálivu se čeští vojáci zapojili již od roku 1992 do misí na území bývalé Jugoslávie.
Rozhodnutí nabídnout členství ČR, Polsku a Maďarsku padlo v roce 1997 na summitu v Madridu. Poslanecká sněmovna schválila přistoupení ČR do NATO 15. dubna 1998 a 30. dubna tak učinil i Senát. Do NATO Česká republika vstoupila 12. března 1999. "Vyvrcholil tak mnohovrstevnatý proces, který pro zemi znamenal dlouhodobé bezpečnostní zajištění," zdůraznil Janoušek.
Související
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severokorejské jednotky do Evropy nepatří. Kongresman vyzval NATO k útoku
NATO , Česká republika , Vojenský historický ústav , Václav Havel
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 55 minutami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 1 hodinou
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 2 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 4 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 6 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 7 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 8 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák