Člověk v tísni funguje již 25 let, pomáhá potřebným po celém světě

Historie humanitární společnosti Člověk v tísni sahá až do roku 1992, kdy skupina novinářů působících v krizových oblastech celého světa v čele s Jaromírem Štětinou založila novinářsko-humanitární tým Epicentrum, který začal pomáhat ve válkou zmítaném Náhorním Karabachu. Z organizace se poté stala nadace, která působila pod Lidovými novinami a 21. března 1994 Obvodní úřad pro Prahu 4 zaregistroval Nadaci při České televizi Člověk v tísni. V dubnu 1999 byla nadace přeregistrována na obecně prospěšnou společnost.

Člověk v tísni pomáhá prakticky po celém světě. Do válkou či katastrofami postižených zemí vozí potraviny, léky a další nezbytnosti, podílí se na rekonstrukci zničených veřejných budov, pomáhá se stavbou škol a působí i na poli osvěty a vzdělávání. Svou pomoc nesměřuje jen do zahraničí, snaží se pomáhat i v Česku.

Spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti je někdejší studentský vůdce Šimon Pánek. Člověk v tísni také od roku 1999 každoročně pořádá filmový festival na téma lidských práv s názvem Jeden svět.

Pro všechny, kteří si chtějí udělat přehled o teroristických aktivitách v Evropě a ve světě, shrnujeme nejnovější analýzu Ministerstva vnitra za loňský rok. https://t.co/6B0PDUmwTV pic.twitter.com/JEjO5lzQT8

— Člověk v tísni (@CLOVEKVTISNI) 19. března 2019

Mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patřily v roce 2017 prostředky ze zahraničních státních rozpočtů, prostředky z Evropské unie, dary od jednotlivců a firem, prostředky ze státního rozpočtu ČR a agentur OSN, vlastní výnosy, prostředky z místních rozpočtů v ČR či od nadací a nevládních organizací. V roce 2017 Člověk v tísni z těchto zdrojů získal celkem 2,053 miliardy korun. Celkové náklady v témže roce činily 2,052 miliardy korun.

Nejvíce peněz směřovalo na humanitární pomoc a rozvoj (1,693 miliardy), značná část prostředků zamířila také na programy sociální integrace a podporu Centra pro lidská práva a demokracii. Na činnost kanceláře, péči o dárce a jiné provozní aktivity bylo vynaloženo přibližně sedm procent celkových nákladů. Z jednotlivých zemí nejvíce prostředků mířilo do Sýrie (37 procent).

Související

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Charita ČR a Člověk v tísni vyhlásily sbírku pro Turecko a Sýrii

Charita ČR stejně jako humanitární organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku na pomoc Turecku a Sýrii, které dnes nad ránem zasáhlo ničivé zemětřesení. Obě organizace zároveň uvolnily peníze pro postižené. Vyplynulo to z informací, které jejich zástupci sdělili ČTK a zveřejnili na webu. Charitní síť i tým Člověka v tísni na místě už pomáhají.
Kyjev

Člověk v tísni už od února pomohl půl milionu Ukrajinců

Humanitární organizace Člověk v tísni za devět měsíců trvání ukrajinsko-ruského konfliktu poskytla pomoc za více než miliardu korun. Její pracovníci pomáhají Ukrajincům v napadené zemi i těm, kteří před válkou uprchli do Česka. Od února, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo, pomoc organizace přijalo přes půl milionu lidí. Člověk v tísni o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Více souvisejících

člověk v tísni humanitární pomoc Šimon Pánek

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy