Historie humanitární společnosti Člověk v tísni sahá až do roku 1992, kdy skupina novinářů působících v krizových oblastech celého světa v čele s Jaromírem Štětinou založila novinářsko-humanitární tým Epicentrum, který začal pomáhat ve válkou zmítaném Náhorním Karabachu. Z organizace se poté stala nadace, která působila pod Lidovými novinami a 21. března 1994 Obvodní úřad pro Prahu 4 zaregistroval Nadaci při České televizi Člověk v tísni. V dubnu 1999 byla nadace přeregistrována na obecně prospěšnou společnost.
Člověk v tísni pomáhá prakticky po celém světě. Do válkou či katastrofami postižených zemí vozí potraviny, léky a další nezbytnosti, podílí se na rekonstrukci zničených veřejných budov, pomáhá se stavbou škol a působí i na poli osvěty a vzdělávání. Svou pomoc nesměřuje jen do zahraničí, snaží se pomáhat i v Česku.
Spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti je někdejší studentský vůdce Šimon Pánek. Člověk v tísni také od roku 1999 každoročně pořádá filmový festival na téma lidských práv s názvem Jeden svět.
Pro všechny, kteří si chtějí udělat přehled o teroristických aktivitách v Evropě a ve světě, shrnujeme nejnovější analýzu Ministerstva vnitra za loňský rok. https://t.co/6B0PDUmwTV pic.twitter.com/JEjO5lzQT8
— Člověk v tísni (@CLOVEKVTISNI) 19. března 2019
Mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patřily v roce 2017 prostředky ze zahraničních státních rozpočtů, prostředky z Evropské unie, dary od jednotlivců a firem, prostředky ze státního rozpočtu ČR a agentur OSN, vlastní výnosy, prostředky z místních rozpočtů v ČR či od nadací a nevládních organizací. V roce 2017 Člověk v tísni z těchto zdrojů získal celkem 2,053 miliardy korun. Celkové náklady v témže roce činily 2,052 miliardy korun.
Nejvíce peněz směřovalo na humanitární pomoc a rozvoj (1,693 miliardy), značná část prostředků zamířila také na programy sociální integrace a podporu Centra pro lidská práva a demokracii. Na činnost kanceláře, péči o dárce a jiné provozní aktivity bylo vynaloženo přibližně sedm procent celkových nákladů. Z jednotlivých zemí nejvíce prostředků mířilo do Sýrie (37 procent).
Související
Charita ČR a Člověk v tísni vyhlásily sbírku pro Turecko a Sýrii
Člověk v tísni už od února pomohl půl milionu Ukrajinců
člověk v tísni , humanitární pomoc , Šimon Pánek
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek