Týrání či zneužívání. Úřady v cizině odebraly z rodin 480 českých dětí

Úřady v cizině odebraly od začátku roku 2010 zhruba do poloviny letošního dubna z rodin 480 českých dětí. Týkalo se to 238 rodin. Nejvíc případů bylo v Británii. Zhruba 40 procent odebraných chlapců a dívek se vrátilo k rodičům nebo šlo k příbuzným v zahraničí i v ČR. Přibližně stejný podíl dětí se v cizině dostal k pěstounům a do adopce. Vyplývá to ze statistiky Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD), kterou dnes ČTK poskytl ředitel úřadu Zdeněk Kapitán. Důvodem odebrání bývá ohrožení dítěte, týrání, zneužívání a zanedbávání i podezření na ně. V některých zemích zákon zakazuje fyzické tresty dětí.

ÚMPOD poskytuje pomoc při vymáhání výživného ze zahraničí, při mezinárodních adopcích či při přeshraničních rodinných konfliktech. Nejcitlivější z nich jsou takzvané rodičovské mezinárodní únosy, kdy jeden z rodičů potomka odveze za hranice bez souhlasu druhého rodiče. Řeší i některé kauzy odebrání dětí v cizině.

"Obecně lze říci, že i přes velmi závažné příčiny odebrání dětí z rodin, mezi něž patří zneužívání, týrání či drogová závislost, se v poměrně velké míře daří navracet děti do původní rodiny, případně do zázemí širší biologické rodiny v zahraničí i v tuzemsku," uvedl Kapitán.

Odebrání se v posledních letech dotýká desítek dětí ročně. Například v roce 2015 šlo o 60 dětí ze 39 rodin, o rok později o 74 dětí ze 44 rodin. V roce 2017 úřady odebraly 80 dětí ze 38 rodin a loni 70 dětí z 39 rodin. Za loňský rok úřad ale eviduje ještě 36 neuzavřených řízení.

"Ze srovnání dostupných dat plyne, že zahraniční sociální úřady i soudy mnohem více pracují s biologickou rodinou. Velmi důležitá je vzájemná důvěra, že jak nám, tak zahraničním orgánům jde o odborná hlediska a zájmy dětí, nikoliv o laciné politické body," uvedl ředitel.

Nejvíce českých chlapců a děvčat odebraly úřady v Británii. Od roku 2010 to bylo 397 dětí. Následovalo Německo, kde to bylo 34 dětí. V Rakousku šlo o 11 dětí, ve Španělsku o devět, v Irsku o sedm a Norsku a Kanadě o pět.

K rodičům se od roku 2010 vrátilo 104 dětí, dalších 40 se dostalo k příbuzným v cizině a 43 do širší rodiny v Česku. Celkem 137 dětí šlo v zahraničí k pěstounům a 55 do adopce. V ústavu v cizině skončilo 12 dětí, v Česku 22.

Související

Ilustrační fotografie.

Co jste to za otce, obořil se soudce na muže. Za týrání synů dostal osm let

Brněnský krajský soud v pondělí odsoudil třiatřicetiletého muže k osmi letům odnětí svobody za dlouhodobé týrání dvou nezletilých synů a pokus těžkého ublížení na zdraví. Muž chlapce podle rozsudku fyzicky trestal i za drobné prohřešky, bil je násadou paličky na maso anebo je krmil jídlem určeným psům. 

Více souvisejících

Týrané děti češi děti

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy