Policie neumožnila ženě protest při Prague Pride, zastal se jí Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti ženy, která chtěla protestovat při Prague Pride v roce 2014, ale policie ji vůbec nepustila k trase průvodu. Verbální vyjádření nesouhlasu s konáním určitého shromáždění spadá podle dnešního nálezu pod ústavně chráněnou svobodu projevu. Žena neúspěšně žádala 20.000 korun jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Jejím nárokem se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.

Podle ústavních soudců má policie právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo. Aby však byla výzva v souladu s ústavním pořádkem, musí buď reagovat na konkrétní jednání daného člověka, anebo musí existovat důvodné podezření, že má v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění.

V projednávané kauze policie sice měla indicie o plánu pravicových radikálů narušit Prague Pride, zřejmě to však nestačilo k tomu, aby zakázala přístup k průvodu právě a konkrétně pisatelce ústavní stížnosti.

Městský soud v Praze se bude muset znovu zabývat žalobou stěžovatelky na nezákonný postup policie při pochodu Prague Pride: https://t.co/9QFJSP3pYf pic.twitter.com/fWeHmZBllY

— Ústavní soud (@usoud_official) 4. června 2019

"Policie určité informace měla, ale soudy dostatečně nezjistily takové skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že stěžovatelka měla v úmyslu vystoupit proti shromáždění násilně, vyhrožovat násilím či zasáhnout do svobody účastníků pochodu svobodně se shromažďovat," řekl soudce zpravodaj Josef Fiala. Pisatelka stížnosti Jana Pokorná ani její advokát se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.

Prague Pride je akcí na podporu sexuálních menšin. Policie chtěla v roce 2014 předejít konfliktům. Na trasu průvodu nepustila ani další lidi, kteří měli v plánu vyjádřit nesouhlas. Žena reagovala žalobou, kterou Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl. Postup policie připodobnil k situaci, kdy od sebe odděluje sympatizanty krajní pravice a krajní levice, u kterých existuje bezprostřední nebezpečí vzájemného střetu. Šlo prý o opatření, jehož cílem bylo udržet veřejný pořádek a zabránit násilí.

Verdikt pak ještě potvrdil Městský soud v Praze. Zdůraznil, že při obdobných akcích, jako je průvod Prague Pride, má policie povinnost chránit veřejný pořádek. Žena prý mohla nesouhlas s průvodem vyjádřit i jinak či jinde než přímo na jeho trase.

V ústavní stížnosti žena uvedla, že neměla v úmyslu vystoupit proti průvodu násilně, ale jen verbálně. Postup policie označila za nepřípustný zásah do práva na svobodu projevu. Jejími argumenty se nyní musí znovu zabývat Městský soud v Praze.

Průvodu Prague Pride na podporu gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů se zúčastnilo v roce 2014 asi 15.000 až 17.000 lidí. Policie zadržela 15 protestujících. Prahou souběžně s průvodem hrdosti homosexuálů prošel průvod Mladých křesťanských demokratů.

Související

Lidé se řadili k výstupu na Letnou

V Praze odstartuje Prague Pride 2023. Zúčastní se Lipavský i Rakušan

V centru Prahy se začali shromažďovat účastníci průvodu hrdosti Prague Pride, kteří před polednem naplnili dolní část Václavského náměstí. Přibližně kolem 12:30 by měli vyrazit z Můstku směrem přes centrum hlavního města a Čechův most až na Letenskou pláň, kde je připraven kulturní program a akce potrvá až do večera.
Prague Pride

Prahou prošel Prague Pride. Na Letnou dorazilo až 60 tisíc lidí

Duhový průvod hrdosti sexuálních menšin dorazil na Pražskou Letnou. První účastníci přišli kolem 14:15, další tisíce lidí, kteří se dnešní akce zúčastnili, pak vystoupaly na Letnou zhruba do hodiny. Průvod doprovázela hudba, tanec a jásot i potlesk, přihlíželi mu kolemjdoucí. Na Letné čeká na účastníky akce hudební program do večera. Podle odhadů policie se pochodu účastnilo až 60.000 lidí.

Více souvisejících

Prague Pride Ústavní soud ČR Homosexuálové Brno Praha

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy