Za krize se podnikatelé měli desetkrát lépe! U Jílkové si zaměstnavatelé podali odboráře a o pořádnou melu opět nebyla nouze

Moderátorka Jílková zahájila diskuzi otázkou na předsedu Středulu, zda se domnívá, že zaměstnavatelé šidí zaměstnance. Bylo jí odpovězeno, že české prodavačky kolikrát berou výrazně méně ve srovnání se zahraničím, ačkoliv se mnohdy jedná o obchodní řetězce, které vykazují vysoké zisky. "Kterou firmu má pan předseda na mysli?," skočil do toho rozhořčený prezident Dlouhý. "Obchodní řetězce," odpověděla mu Jílková. Okamžitě na sebe nenechala dlouho čekat hádka Dlouhého se Středulou, zda je spravedlivé, že zaměstnanci na stejné pozici například v Karlových Varech nebo Chebu berou výrazně méně, než v Německu. U Jílkové to nebylo jasné.

Dolejš následně řekl, že se výše platu musí odvíjet od spotřebního koše. Dlouhý vysvětlil, že zahraniční firmy do nás investovaly za určitých nákladových podmínek, a že by Středulovy "demagogie" mohly mít nedozírné následky. "V čem je český občan méně než německý?!," zeptal se Kolenič, který ještě jednou poukázal na obrovské zisky zmiňovaných korporací. Kupec poukázala na skutečnost, že platy rostou. Jílková jí do toho ale skočila a poukázala na to, že spousta občanů nedosáhne na průměrnou mzdu. Když se Kupec znovu dostala ke slovu, řekla, že v její firmě mají zaměstnanci stejný plat jako v Německu. Berou 35 tisíc hrubou mzdu. "Ale v Německu je to 40 tisíc," opět jí do toho vlezla Jílková.

Dlouhý varoval před snížením produktivity práce, která hrozí v souvislosti s radikálním růstem mezd, přičemž upozornil, že proti němu jako takovému nic nemá. Středula si následně postěžoval na slova nezmiňovaného politika, který se stal prezidentem, z roku 1989, že se za osm let dostaneme na rakouskou úroveň, což se nestalo. Když pak následně Středula ukázal ilustrační mapu, bylo vidět, že se při tempu růstu 2013-2017 vzdalujeme od Německa, a Rakousko doženeme tak nejdříve za 251-57 let. "Chceme za špičkovou práci špičkové mzdy. Ti lidé si to zaslouží," zakončil svůj projev Středula.

"Zaprvé je naprosto hrubá chyba, aby jsme ČR srovnávali s Německem. Německo je výrobcem především finálních produktů a my jsme spíše dodavatelská země. Když vezmeme v potaz historické souvislosti, tak si musíme přiznat, že Německo nikdy nedoženeme, protože Německo se už stalo celosvětovým lídrem technologií a finálních produktů, na které jsou zcela jiné marže. Zadruhé všichni nýmandi umějí dělat náklady, ale pouze schopní lidé umějí dělat tržby. Samozřejmě, že se ČR vyvíjí. To je pravda. Ale je třeba si uvědomit krizi pracovního trhu, která trvá už 10 let, přičemž se v posledních třech-čtyřech letech vyhrocuje, že my podnikatelé nemáme s kým pracovat, a proto musíme přijímat migranty. Dále je třeba si uvědomit, že máme fertilitu 1,4. Produktivita práce je na zhruba poloviční úrovni než růst mezd. Materiál narostl, ať je to železo, plasty, nebo chemie, zhruba někdy kolem 30-40 %. Energie na dvojnásobek pro podnikatele, a tohle všechno podnikatelé nedokáží unést," varoval poslanec Juříček, který ale v pořadu zastupoval podnikatele.

Za krize se měli podnikatelé líp! Na trhu nejsou kvalitní zaměstnanci

Dolejš se rozzlobil na nařízení vlády, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinní zaručovat svým zaměstnancům doplatek minimální mzdy bez ohledu na jejich výkon. Zároveň si také postěžoval, že na trhu nejsou kvalitní pracovníci. "Malí podnikatelé v současné době čekají na krizi, aby byla větší nezaměstnanost!," běsnil Dolejš. "Když bude krize, budete mít méně zákazníků!," reagoval na Dolejše Středula. "Byli na tom desetkrát líp než teď," řekl Dolejš. Dlouhý pak následně začal vychvalovat 90. léta, čímž rozběsnil i samotnou Jílkovou. "Proč jsme se stali tou montovnou Evropy?! Proč jsme jenom subdodavatelé," zuřila Jílková.

"Zdědili jsme naprosto nízkou produktivitu a nekonkurenční odvětví," vysvětloval Dlouhý. "To už nikdy nebudeme mít platy jako v Německu?," zeptala se Jílková. Dlouhý vysvětlil, že se chybně porovnáváme se silným Německem, které je naším geografickým sousedem. Kdybychom měli za humny jinou zemi, všechno by bylo jinak. Pak si následně Dlouhý postěžoval na to, jak podnikatelé dostávají "po čumáku". Nejsou to jenom mzdové tlaky, ale i přebujelá byrokracie. Posléze byl prezentován graf potvrzující větší tlak na růst platů, ale menší produktivitu práce. Následovaly ještě dohady o tempu růstu řeckých a německých mezd.

Docent Pavelka konstatoval, že co se týče mzdové konvergence, tak jsme na německé úrovni z jedné třetiny, což je velmi nízká hodnota. Pak řekl, že musíme zvyšovat konkurenceschopnost, a že politiky nízkých mezd z nás dělá rozvojovou zemi. Je jasně potvrzené, že vývoj v posledních letech vedl k větším investicím. Kupec pak řekla, že firmy potřebují větší zisky. Mluvilo se také o odchodu Čechů do zahraničí, respektive do Německa a Rakouska, a o zničujících dopadech EET na podnikání. Paní z publika, která dostala mikrofon, si postěžovala, že lidé, kteří nejsou schopní vyžít ze svého platu, si musí chodit na Úřad práce pro dávky. Podnikatelé tím pádem likvidují i sociální systém. 

Když větší mzdy, ať jsou nižší daně!

Dlouhý vysvětloval, že podnikatelé nežijí na úkor svých zaměstnanců, a že právě oni zvyšovali mzdy. Podle jeho názoru by ale do těchto věcí neměl vstupovat stát. Kdyby mzdy rostly s ekonomikou, tak se dostaneme k Rakousku a Německu daleko dříve. Obě strany se shodly na tom, že bychom měli mít úspěšnější vlády. I o to se opírá kampaň "Konec levné práce". Mladý pán z publika si postěžoval na Středulovu politiku, která podle jeho názoru způsobí, že zatížení podnikatelé nebudou schopné nikoho zaměstnat - například absolventy. "Pokavaď by se měly zvyšovat mzdy, ať se snižují daně," zakončil svůj projev.

Dolejš řekl, že nemá nic proti větším mzdám, ale že nevidí důvod, proč by je měli dostávat ti, kteří si je nezaslouží. Tichá z publika si postěžovala, že na Ministerstvu práce propustili kvalifikované lidi, a nahradili je zaměstnanci přes pracovní agenturu. Jílková přešla k tématu větších zaručených mezd pro Ukrajince, kteří jsou v režimu "Ukrajina". Kolenič se rozhněval na pracovní agentury, které často kontroverzně zaměstnávají lidi z Ukrajiny. 

Pavelka popsal, jak celý režim "Ukrajina" probíhá. Podnikatelé, kteří mají více než 6 zaměstnanců, a mají neobsazené místo, se mohou obrátit na Úřad práce, že nabízí práci za 1,2 násobek minimální mzdu. Pokud se jim to nepodaří, mají možnost se přihlásit do režimu, a zajistit si zaměstnance z Ukrajiny. V případě, že ale má ve své firmy českého zaměstnance za menší mzdu, tak mu jí musí dorovnat. Juříček řekl, že ČR trápí nedostatek pracovníků, a s ním související neschopnost podnikatelů uspokojovat zakázky. Zaměstnávání ukrajinských pracovníků je velmi nákladné.

Následovaly roztržky ohledně toho, zda Čechům také nabízejí v zahraničí větší mzdy, než mají místní. Středula ukázal tabulku ukazující, že Ukrajinci mají u nás výrazně méně než Češi, a že se na tom nic nezmění. Vstup do režimu "Ukrajina" je pro zaměstnavatele dobrovolný. Kolenič si stěžoval na Úřady práce, které dostatečně nerekvalifikují nezaměstnatelné. Oborný z publika chválil dobrou práci ukrajinských řemeslníků. Rovněž přiznal, že u nás Ukrajinci pracují víc. Dlouhý se ještě v závěru zlobil, že jsou z pracovního trhu vytěsňováni zaměstnanci, kteří jsou ochotní pracovat za méně. Mluvilo se také o tom, že zaměstnavatelé mohou kvůli levné pracovní síle z Ukrajiny nutit Čechy pracovat za méně. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude sdílený lékový systém.