Kolik Čechů si přeje znovuzavedení trestu smrti? Číslo vás překvapí

Se zavedením trestu smrti v Česku by souhlasila polovina občanů, což je nejméně od roku 1992. Rekordně vysoký je tak i podíl odpůrců absolutního trestu, kterých bylo letos v květnu 41 procent. Zbytek respondentů neví. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Hlavním důvodem pro zavedení trestu smrti je poskytnutí spravedlivého zadostiučinění pozůstalým po obětech trestných činů. S tímto výrokem souhlasilo 66 procent respondentů. Více než 60 procent dotázaných v popravě vidělo způsob, jak minimalizovat náklady na věznění těžkých zločinců.

Nejsilnějšími důvody proti trestu smrti je riziko justičního omylu a odsouzení nevinného. Této možnosti se obávaly téměř tři čtvrtiny lidí, podobně jako možnosti zneužití poprav. "Ostatní důvody proti existenci trestu smrti jsou lidmi pokládány za zřetelně méně pádné. Zejména to platí o názoru, že obhajoba trestu je projevem politického populismu," uvádí CVVM.

Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality. CVVM od roku 1992 v průzkumech zjišťuje, jaká část obyvatelstva republiky by byla pro znovuzavedení trestu smrti, nebo proti němu. Podíl zastánců poprav od té doby vytrvale převažuje nad podílem odpůrců. Největší podporu veřejnosti měl absolutní trest v letech 1992 a 1994, kdy s jeho obnovením souhlasily tři čtvrtiny občanů.

Průzkum CVVM se konal od 4. do 14. května. Zapojilo se do něj 1026 občanů ve věku od 15 let.

Související

Trest smrti

Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?

Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990. 

Více souvisejících

Trest smrti CVVM soudy Policie ČR

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy