Úžeh je to nejmenší. Teploty nad 35 stupňů zvyšují riziko infarktu, varuje lékař

"Teploty nad 35 stupňů mohou být rizikovým faktorem pro infarkt myokardu. Je to způsobeno zejména tím, že se pacienti dehydratují, sníží se jim tlak a může dojít i k poruše prokrvení koronárních tepen. Navíc mohou zvýšenou potivostí ztratit řadu minerálů," uvedl Kleissner. V posledních horkých dnech lékaři IKEM zaznamenali víc infarktů.

Half of Europe be like ... pic.twitter.com/oya3AZkDbD

Lidé s onemocněním srdce by podle něj měli pobývat v chladnějších místnostech, s klimatizací je ale podle něj třeba zacházet opatrně. "Doporučuje se, aby klimatizace nebyla nařízená rozdílněji o více než pět stupňů proti venkovní teplotě," uvedl s tím, že hrozí respirační potíže, protože organismus se špatně adaptuje na rychlou změnu teploty.

Lékaři také doporučují v takovém horku vypít tři až čtyři litry neslazených tekutin. Společnost všeobecného lékařství doporučuje šest pravidel pro správný pitný režim. Pít je třeba ještě předtím, než se dostaví pocit žízně. U seniorů se navíc tento pocit ztrácí. Hlídat dostatečný příjem je třeba i u dětí.

Nestačí ale se hodně napít ráno a večer. "Příjem tekutin si musíme rozložit do celého dne. Jestliže vypijeme velké množství tekutin naráz, tělo je rychleji vyloučí," uvedl lékař Otta Herber ze Společnosti všeobecného lékařství.

Podle lékařů ale nehrozí, že by se zdravý člověk napil moc. Nebezpečné je pít sladké nápoje, protože přebytek cukrů, kofeinu nebo minerálů organismus zatíží. Započítat do příjmu tekutin je možné i polévku, ale ne alkohol či kávu.

Podle VZP náklady na léčbu asi 1300 z jejích 5,9 milionu klientů, kteří vyhledali lékaři kvůli úpalu, úžehu nebo vyčerpání z horka, byly loni více než 1,8 milionu korun.