30 let od sametu: Jak se proměnila česká společnost? Toto vás patrně překvapí

I přes stárnutí ale republika nevymírá, a to hlavně díky přílivu cizinců. Těch v zemi žije šestnáctkrát víc než na konci komunistického režimu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

V době listopadové revoluce mělo Česko 10,36 milionu obyvatel. Jejich počet v dalších letech postupně klesal. Nejnižší byl v roce 2002, kdy spadl na 10,2 milionu. Mezi lety 1994 až 2005 země vymírala. Zemřelých bylo víc než narozených. Od poloviny 90. let do prvních let nového tisíciletí nedokázala úbytek zvrátit ani migrace.

Průměrnému obyvateli Česka je nyní 42,3 roku. Průměrný Čech brzy oslaví 41. narozeniny, průměrné Češce schází do 44 let zhruba čtyři měsíce. V době listopadové revoluce průměrný věk v ČR dosahoval 36,1 roku. Mužům bylo v průměru 34 let a pět měsíců, ženám skoro 38 let.

Na konci minulého režimu měli čeští muži naději dožít se 68 let, teď je to o osm let víc. Ženy měly před sebou před třemi desetiletími 75,5 roku a nyní téměř 82 let. Od začátku 60. let do konce roku 1989 si ženy připsaly dva roky, mužům za tu doby přibyl zhruba měsíc života.

Podíl seniorů roste. Na konci minulého režimu tvořili lidé nad 65 let necelých 13 procent obyvatel, nyní téměř pětinu. Jsou jich víc než dva miliony. Za tři desetiletí jich přibylo 800.000. Naopak ubylo dětí do 15 let. Od roku 1989 jejich počet z 2,25 milionu klesl o 560.000. Podíl se snížil z 22 procent obyvatel na 16 procent.

Na konci minulého režimu a na začátku 90. let se ročně rodilo asi 130.000 chlapců a děvčat. Číslo se pak prudce propadlo. Deset let po sametové revoluci přišlo na svět ani ne 90.000 dětí. Nový baby boom zažila republika kolem roku 2008, kdy se do věku rodičů dostala početná generace 70. let, takzvané Husákovy děti. I tak se množství narozených dostalo nejvýš ke 120.000. V posledních letech se pohybuje kolem 114.000. Téměř polovina dětí přichází na svět mimo manželství. Na konci komunistické éry to bylo necelých osm procent.

Víc než 42 procent lidí v Česku je svobodných. V roce 1989 to bylo 37 procent. Tehdy měl rozvod za sebou zhruba každý devatenáctý obyvatel republiky, teď každý devátý. V manželství na konci minulého režimu žila polovina Čechů a Češek, na konci loňska dvě pětiny.

Zatímco před 30 lety na tisícovku obyvatel připadalo zhruba osm svateb, teď pět. Před pěti lety to byly dokonce jen čtyři sňatky. Od roku 2013 zájem o tradiční svazek mírně roste. Dvojice ho ale uzavírají mnohem později než dřív. Před 30 lety se muži poprvé ženili v průměru v necelých 26 letech, teď ve více než 32 letech. Ženy se poprvé vdávaly v průměru ani ne ve 22 letech, teď jsou o osm let starší. Prvního potomka Češky v 80. letech mívaly v průměru krátce po 22. narozeninách, teď je jim o šest let víc.

Rozvodů přibylo. V roce 1989 se rozpadalo 37 procent manželství. Loni rozvodovost dosáhla 45 procent. Nejvyšší byla v prvním desetiletí nového tisíciletí, kdy se blížila 50 procentům. Páry spolu ale nyní vydrží déle než před 30 lety. Zatímco na konci minulého režimu manželství trvalo zhruba deset let, teď přes 13 let.

Po pádu komunistického režimu se lidem otevřely nové možnosti i hranice. Mohli začít cestovat, studovat, podnikat a věnovat se kariéře. Přibylo vysokoškoláků. Víc absolventů vysokých škol tvoří ženy. Životní styl i přístup k tradičním modelům se proměnil. K prodlužování života přispívá zdravější životní prostředí i strava a moderní medicína. Podle demografů a sociologů Česko kopíruje vývoj ve vyspělých státech.

Po roce 1989 se proměnilo i složení české společnosti. Zatímco v době listopadové revoluce byla jednolitá a cizinci v desetimilionové zemi tvořili 3,4 promile obyvatel, na konci loňska 5,3 procenta. Před 30 lety tedy z ciziny pocházel jeden z 294 obyvatel, teď jeden z 19.

Na konci minulého roku mělo v ČR svůj trvalý či přechodný domov 566.931 mužů, žen a dětí ze zahraničí. V roce 1989 jich bylo 35.561, tedy šestnáctkrát méně. Počet rostl citelně každý rok kromě několika krizových let po roce 2008, kdy klesl, nebo se zvýšil jen mírně. Nový boom nastal s ekonomickým oživením po roce 2013. Od té doby lidí ze zahraničí přibylo téměř o třetinu, tedy skoro o 128.000. To je víc, než kolik obyvatel má Liberec či Olomouc.

Česko patří k odpůrcům migrace, a to hlavně té ekonomické. Bez ní se přitom republika neobejde. Ekonomičtí migranti tvoří naprostou většinu cizinců ve státě. Pětinu z nich ale představují lidé ze Slovenska, na konci loňska jich ministerstvo vnitra evidovalo 116.800. Nejpočetnější skupinou migrantů jsou Ukrajinci a Ukrajinky, na konci loňska jich v zemi legálně přechodně či trvale žilo 131.700.