Obětí potlačených demonstrací v srpnu 1969 v Československu bylo sedm, a ne pět, zjistili historici. Zranění utrpělo 50 lidí, ačkoliv se doposud uvádělo, že jich bylo 31. Při dnešním křtu nové knihy, která se věnuje právě událostem před 50 lety, to oznámili historici v čele s Danielem Povolným. V den ročního výročí okupace země vojsky Varšavské smlouvy, který v knize nazývá Dnem hanby, se českoslovenští občané postavili komunistickému režimu. Demonstrace byly ale zastaveny příslušníky československé armády a bezpečnostních složek režimu.
Událostem z roku 1969 není věnováno tolik mediálního prostoru, kolik si podle historiků zaslouží. I proto se rozhodli sepsat novou publikaci. "Kniha se věnuje přípravě režimu na zásah proti těm, kteří si v srpnu 1969 chtěli připomenout výročí okupace a zápalné oběti z jara 1969. V jednotlivých kapitolách jsou představeny bezpečností složky a je tam popsán zásah těchto složek proti demonstrantům v Praze, Brně a Liberci," řekl Povolný. V knize se ale zabývá i dalšími městy, kde vypukly nepokoje.
Podle dalšího z autorů, Milana Bárty, je kniha Den hanby výjimečná právě tím, že situace rozebírá do detailu a nevěnuje se pouze demonstracím. "V knize se věnujeme například rozboru letáků, rozboru konkrétních bezpečnostních opatření, přípravě režimu na demonstrace a následnému postih režimu. Na to, jak byli postiženi lidé, kteří se v srpnu odhodlali vystoupit proti politické scéně, jakým způsobem si svůj vzdor museli odpykat," řekl Bárta při křtu knihy.
Na publikaci se podílelo několik autorů z řad historiků a odborníků. Kromě Povolného a Bárty to byl Jindřich Marek, Prokop Tomek nebo Libor Svoboda. Původním záměrem Povolného bylo vytvořit speciální číslo časopisu, informací ale nasbíral takové množství, že se rozhodl věnovat srpnu celou knihu.
Autoři považují 21. srpen 1969 za poslední pokus na dlouhou dobu o získání svobody, který po začátku normalizace mladá generace zkusila. Demonstrace a vzpoury mladých Čechoslováků ale nebyly zastaveny okupujícím vojskem jako v předchozím roce. Vzdor občanů ukončila vlastní armáda totalitního režimu a Veřejná bezpečnost. Proto autoři 21. srpen 1969 označují jako Den hanby.
Povolný je historikem a autorem několika desítek odborných publikací. Zabývá se událostmi v 20. století a komunistickým režimem. Kromě Dne hanby napsal také knihu Operace Dunaj, ve které se věnuje přímo okupaci.
Související
Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy
Století s televizory. První přístroj vynalezl Skot, u nás ho napodobil fyzik
historie , Československo , okupace 1968
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 48 minutami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 1 hodinou
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák