Revoluce v pěstounské péči: Co se od ledna změní?

"Předkládaná novela řeší zejména zkvalitnění a standardizaci práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí, klade důraz na prevenci a včasnou pomoc ohroženým rodinám, zvyšuje podporu pěstounské péče a vytváří podmínky pro vznik a rozvoj služeb pro práci v rodinách a podpůrných a odlehčovacích služeb pro všechny stávající i budoucí pěstouny," uvedl dnes již bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Cílem je snížit počet dětí umístěných v ústavech. Úřady by měly každý případ posoudit na základě objektivních kritérií a najít individuální řešení na míru každému dítěti. Pokud nebude moci zůstat ve své biologické rodině, další řešení v řadě je umístění do náhradní péče, tedy institut pěstounství.

Ten dozná změny, nemá už být zastřeným osvojením dítěte, ale náhradním prostředím, za jehož poskytnutí bude pěstoun pobírat plat. Díky tomu si z něj pěstoun může spořit na důchod.

"Pěstounská péče neznamená skryté osvojení dítěte, ale má především zajistit dočasnou péči o děti, jejichž rodiče mají zcela nebo částečně zachována rodičovská práva. V souvislosti s tím zákon nastavuje podmínky, které zajistí profesionalizaci pěstounství a jeho kvalitní fungování ve prospěch dětí. Odměna pro pěstouny bude považována za plat, nikoliv sociální dávku. Pěstouni si tak budou moci tento příjem zahrnout do důchodu nebo do žádosti o hypotéku," vysvětlil poslanec ODS Jan Čechlovský.

Dosud pěstounům náležel příspěvek v řádu zhruba tří tisíc korun, s novelou dostanou na přechodnou dobu pěstounství nezdaněných 20 tisíc korun měsíčně. Předkladatelé totiž počítají s tím, že jeden z pěstounů se bude dítěti věnovat na plný úvazek, zvláště v případě, že bude například postižené. Zákon v tomto ohledu myslí i na prarodiče v roli pěstounů, budou mít stejné podmínky jako ti, kdo nejsou biologickými příbuznými. Naopak neošetřuje situaci těch dětí, které jsou určeny k adopci, ani neruší žádnou z podob ústavní péče.

Institucionální výchova by měla být až poslední možností a nastat tehdy, když ji úřad vyhodnotí jako nejlepší řešení v zájmu dítěte. Nová metodika posuzování bude klást větší požadavky na pracovníky úřadů, protože budou muset každému případu věnovat více času a vyvozovat specifické závěry.

Novela ovšem neměla lehký osud, zamítl ji Senát a provázelo ji i prezidentské veto. Horní komoře vadilo, že aplikace zákona může vést ke zrušení nebo výraznému omezení ústavní péče. "Jde o postupnou likvidaci dětských domovů, kojeneckých ústavů a Klokánků," reagovala senátorka Dagmar Terelmešová (ČSSD).

Prezident se zase domníval, že úprava zákona je výsledkem zahraničního tlaku, zvláště orgánů Evropské unie. Na Českou republiku se totiž snášela kritika, že má příliš mnoho dětí umístěných v ústavech a naopak velmi málo jich pobývá v pěstounské péči.

"Novela byla přijata pod tlakem mezinárodních institucí: Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Dětského fondu OSN a Evropské komise," napsal Václav Klaus ve svém odůvodnění sněmovně.

Také se obával, že změna povahy pěstounské péče změní poslání v povolání. "Z profesionálního prostředí dětských ústavů budeme vytlačovat děti do opatrování lidem, kteří se jako pěstouni zaregistrují z čistě zištných důvodů. A podle tohoto zákona budou dostávat peníze již vstupem do školicích programů, ne až přijetím dítěte do své péče," popsal prezident, co mu vadí.

V prosinci se ukázal jiný problém novely: v podobě přílepku s ní poslanci schválili i to, že podpora v nezaměstnanosti a výplaty pro pěstouny jsou od ledna vypláceny povinně přes sKartu. Ministerstvo práce ale kartu příjemcům dosud nerozeslalo. Legislativní chybu odstranili zákonodárci v úterý 18. prosince, když v režimu legislativní nouze schválili vládní návrh s přechodným ustanovením. Podle něj bude možné inkasovat peníze dosavadním způsobem – tedy převodem na účet nebo složenkou – až do doby distribuce sKaret.