Jak proběhlo Klausovo odcházení? Prý se ani neukázal!

S koncem Klausova prezidentského mandátu byl také Hrad symbolicky uzavřen. Jeho brány se znovu otevřou právě s příjezdem Zemana, kterého do funkce jako prvního českého prezidenta zvolili přímo čeští občané.

Slavnostního stažení vlajky se o půlnoci zúčastnilo na 140 vojáků Hradní stráže. Ceremoniál sledovalo několik desítek lidí z veřejnosti, kteří přihlíželi z Hradčanského náměstí. Zhruba tři desítky novinářů byly uvnitř hradního areálu, přítomní byli i lidé z prezidentské kanceláře.

V katedrále sv. Víta se o půlnoci rozezněly dvanácti údery pouze dva zvony - Václav a největší český zvon Zikmund. Nad Hradem se opět ponese zvuk katedrálních zvonů dnes po skončení vojenské přehlídky, která bude následovat poté, co Zeman složí prezidentský slib ve Vladislavském sále. V tu chvíli se rozezní všechny zvony.

Když před deseti lety odcházel z Hradu Klausův předchůdce Václav Havel, přišel se na půlnoční stažení vlajky s přáteli podívat z nedaleké restaurace U císařů s manželkou Dagmar a několika přáteli z divadelního prostředí. Václav Klaus podle informací ČTK o půlnoci na Hradě nebyl.

Klaus se ve vrcholných politických funkcích pohyboval v podstatě po celé více než dvě dekády polistopadového vývoje Česka. Spolu s bývalým předsedou ČSSD Milošem Zemanem, který ho dnes v prezidentské funkci vystřídá, a svým prezidentským předchůdcem Václavem Havlem tvořili trojici, která především v druhé polovině 90. let dominovala české politice. I poté patřil Klaus do čela skupiny lidí, kteří měli největší vliv na vývoj země.

Za svého politického působení byl končící prezident ministrem financí, více než pět let předsedou vlády, čtyři roky předsedou sněmovny a nyní završil desátý rok ve funkci hlavy státu.

Vlajka prezidenta republiky, která je jedním ze státních symbolů, visela podle tradice na Pražském hradě, když se prezident nacházel na území republiky. Nebylo tomu tak ale, například za Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše vlála na Hradě jen tehdy, pokud se nacházeli na území Velké Prahy. Praxe označovat sídlo hlavy státu praporem přetrvává z dob králů. Tehdy se však vlajka stěhovala s nimi na sídlo, ve kterém zrovna pobývali.