Kdo může nově dědit? Občanský zákoník přichází s radikální změnou

V současné době má dědic povinnost hradit dluhy pouze do výše nabytého dědictví. Zásadní problém spočívá v tom, že předmětem pozůstalosti se stanou nemovitosti nebo vklady na účtech, ale drahé obrazy, starožitnosti nebo cenné sbírky často dědici před věřiteli zatají.

"Zatajování cenných movitých věcí před věřiteli se děje velmi často, protože dědicům za toto jednání nehrozí prakticky žádná sankce," informuje ministerstvo spravedlnosti.

Dědic podle nového zákoníku má právo vyhradit si soupis pozůstalosti. Musí to však udělat do jednoho měsíce od informování soudem, a dodatečně tak učinit nemůže. Soupis ho pak ochrání před vysokými dluhy, které by z dědictví nemohl splatit.

"Jestliže dědic vědomě neuvede v tomto soupisu některé předměty a věřiteli se podaří jejich existenci prokázat, přestane pro dědice platit ochrana, kterou mu soupis poskytoval, a bude muset uhradit dluhy v plné výši," říká jasně nový paragraf v dědickém právu.

Nový občanský zákoník také rozšiřuje počet dědických skupin ze čtyř na šest, tak by zůstal majetek co nejčastěji v rodině zemřelého. "Preferujeme to, aby se stát stal dědicem pouze ve velmi výjimečných případech," informuje ministerstvo spravedlnosti.

V dosavadní podobě dědického práva existují čtyři dědické skupiny. V první dědí děti a manžel či manželka po zemřelém, a to stejným dílem. V systému dědických tříd může teoreticky dědit člověk, který žil se zesnulým prokazatelně rok ve společné domácnosti, nebo prarodiče zemřelého.

Od nového roku k současné podobě přibudou do dědictví také děti dětí sourozenců. "Mohlo by se tak opravdu teoreticky stát, že zdědíte majetek po sourozenci vaší babičky nebo dědečka," říká zákoník.

Nikdo nemůže v okamžiku sepsání poslední vůle tušit, zda se osoba, kterou povolává za dědice, skutečně dědictví dožije. Nová podoba občanského zákoníku zavede tzv. dědickou substituci. Současná úprava dědického práva, jako téměř jediná v Evropě (ještě Slovensko), totiž na takovou možnost vůbec nemyslí.

První variantou je povolat náhradního dědice pro případ, že původní dědic zemře.

Druhou novinkou je zavedení institutu svěřenského nástupnictví. Tento institut může mít své opodstatnění v případech, kdy mají rodiče např. mentálně postižené dítě. Pokud rodiče zemřou, stane se jediným dědicem jejich mentálně postižené dítě, které samo závěť sepsat nemůže. Jestliže by následně zemřelo a nemělo žádných zákonných dědiců, připadla by celá pozůstalost státu. Pokud bude svěřenské nástupnictví zřízeno, zůstane v soukromé sféře zachován alespoň majetek, který dítě nabylo dědictvím po rodičích.