POZOR Změnil se čas. Vstáváme o hodinu dřív

U nás byl letní čas poprvé zaveden během první světové války a vrátil se pak opět za druhé světové války. Do třetice se začal měnit v roce 1979 v důsledku ropné krize a od té doby si Češi dvakrát do roka posouvají ručičky hodinek.

Argumentem pro změnu času je úspora elektrické energie, i když dnes je reálný efekt tohoto opatření již velmi sporný. V dnešní době naopak působí změna času problémy v dopravě, při komunikaci mezi různými zeměmi nebo při měření času pomocí různých přístrojů a elektronických zařízení. V neposlední ředě také ovlivňuje lidský organizmus.

Pocítíme změnu? Minimálně v železniční dopravě

Někdo změnu času vůbec nepocítí, zatímco jiní si stěžují na bolesti hlavy, zmatenost a vyšší míru stresu. První tři dny po jarním přechodu na letní čas je výrazně vyšší výskyt případů infarktu myokardu. Naopak při podzimním přechodu zpět na zimní čas se výskyt infarktů významně snižuje. Důvodem je patrně spánková deprivace při přechodu na letní čas.

Posun času letos postihl 15 nočních dálkových vlaků, které s úderem nedělní druhé hodiny ranní nabraly hodinové zpoždění. S tímto zpožděním by měli počítat i cestující, kteří pojedou dálkovými vlaky až po změně času. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože během změny času nejedou a na tratě vyrážejí už podle letního času.

Kdy vznikla potřeba změny času?

Znovu se zavedl během druhé světové války, přesně v dubnu roku 1940, odkdy platil nepřetržitě až do prvního říjnového víkendu roku 1942, kdy byl ukončen. Lidé tak byli nuceni posunout ručičky svých hodin opět o jednu hodinu zpátky. Podle letního času se obyvatelé českých zemí řídili také v letních měsících v období let 1943 až 1949. Potřetí a naposledy se o jeho zavedení rozhodlo v roce 1979. Od té doby se nepřetržitě střídá s časem "zimním".

Přestože Češi ručičky svých hodin pravidelně dvakrát do roka posunují již více než třicet let, menší změnu střídání času přece jenom doznalo. V roce 1996 se totiž působení letního času prodloužilo z původních šesti měsíců na sedm. Posledních třináct let tak přechází čas z letního na zimní až poslední říjnovou neděli. Česká republika tímto krokem srovnala čas s ostatními státy Evropské unie.Kdo na světě ještě používá letní čas?

V současnosti letní čas používá převážná většina evropských zemí, s výjimkou Alabamy pak také všechny státy, které jsou součástí federace Spojených států amerických. K jeho zavedení naopak nikdy nepřistoupil Island, Čína či Bělorusko. Svůj význam zcela postrádá v polárních oblastech či v zemích, které mají blíže k rovníku a kde se délka letního dne od zimního výrazně neliší.

Střídání času má spoustu kritiků, kteří argumentují v jeho neprospěch nejčastěji negativními zdravotními dopady na lidský organismus. Opírají se přitom o tvrzení některých lidí, kteří si v období po změně času stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a špatnou náladu.

Svým odmítavým postojem ke střídání času se proslavil i dnes již zesnulý Stanislav Pecka, pekař z východočeských Sobětuch, který dvakrát usiloval o kandidaturu na post hlavy státu. Svůj požadavek na zrušení střídání času dokonce zapracoval do svého volebního programu. Na prezidenta republiky však nakonec nikdy nekandidoval. Na jeho dopisy, kterými oslovil předsedy několika politických stran a v nichž svou kandidaturu nabízel, totiž nikdo nereagoval.