Spor o moravskou vlajku se vrací. Jak by měla vypadat?

Zlatočervenou vlajku, doplněnou o moravskou orlici, vyvěsí letos nově například města Frenštát pod Radhoštěm, Kunovice, Hluk a Uherský Ostroh na Uherskohradišťsku, dále Jevišovice na Znojemsku, nebo Vidnava na Jesenicku. Tradičně dlouhý seznam vinařských obcí rozšíří Šakvice a Tvrdonice na Břeclavsku.

Z historických sídel se k akci připojil Sloup a Holštejn u Blanska, Komňa a Osvětimany na Uherskohradišťsku nebo Ženklava s Kunínem na Novojičínsku. Vysokou podporu má akce v moravské části Vysočiny, na jižní Moravě a v Olomouckém kraji. Přibývají radnice na Zlínském kraji, na Svitavsku i severu Moravy.

"Vlajku letos vyvěsí již více než čtvrtina měst a obcí na Moravě. Mnohé radnice se k akci připojují automaticky a o jejich účasti se dovídáme se zpožděním. Nejvíce nás ale těší zájem veřejnosti," uvedla Holaňová. Moravskou vlajku lze vidět na sportovních utkáních i společenských akcích všeho druhu.

"Současně užívaná 'moravská' vlajka je naprosto nesprávná. Jednak vychází z rakousko-uherského znaku Moravy, za druhé ho má dokonce na sobě. To je z odborného hlediska špatně," řekl již dříve v rozhovoru pro IHNED.cz Jaroslav Martykán, předseda České vexilologické společnosti.

Diskuse o podobě tzv. moravské vlajky se vede už více než sto let. Problém tkví především ve sporu o barvu moravského znaku, ze kterého se vlajka odvozuje. Tedy jestli být moravská orlice stříbro-červeně šachovaná, nebo zda má být šachování zlato-červené.

Zlatá barva se na moravském znaku nikdy dlouhodobě neužívala a až na výjimky měly rakousko-uherský, československý i dnešní český státní znak moravskou orlici vyvedenou ve stříbrné a červené barvě.

Znak Moravy měl povýšit, tj. změnit bílou barvu (stříbro) na žlutou (zlato), už v polovině 15. století císař Fridrich III. za pomoc Moravanů při obléhání Vídně. Změna se neujala, zemský sněm ji zprvu ani nepřijal.

Milník představuje revoluční rok 1848, kdy poprvé přímo volený zemský sněm rozhodl, že moravskými národními barvami budou žlutá a červená. Autorem moravské bikolory se stal Alois Šembera. Revoluce 1848 selhala a rozhodnutí zemského sněmu nenabylo právní moci. Až na sklonku existence habsburské monarchie se za první světové války konečně objevila pozlacená orlice i na celoříšském znaku.

Nově vzniklá Československá republika se ve snaze odvrátit se od všeho rakouského vrátila k postříbřené orlici. Bílá se totiž bere jako jedna ze slovanských barev.

Podle barev na znaku by však podle heraldických a vexilologických pravidel měla vlajka mít tři vodorovné pruhy: bílý, červený a modrý. Tím by byla totožná s českou trikolorou či vlajkou protektorátu Čechy a Morava. Je možné prohodit první dva pruhy, ale to by se vlajka podobala vlajkám Nizozemska a Lucemburska, což by podle vexilologů nebylo přijatelné, upozorňuje ihned.cz.