Na "nácky" jsme připraveni, hlásí policie. Střety se čekají v pěti městech

"Zatím máme nahlášeno pět měst. Pokud někde svolává někdo další pochody, tak to zatím nejsou oficiálně legálně podaná oznámení na shromáždění," uvedla mluvčí. "My ty představy máme, kolik a kde by těch osob mělo být, a podle toho se připravujeme," dodala mluvčí.

Do Plzně je svoláno kromě pochodu také šest shromáždění občanských aktivistů. Pochod povede z náměstí Republiky přes Denisovo nábřeží, skončit by měl na náměstí Milady Horákové. Akce jsou svolány od 13:00 do 20:00. Situaci bude podle městského radního pro bezpečnost Roberta Houdka (ODS) sledovat kolem 700 policistů a zhruba stovka strážníků. Počet účastníků protestu by se měl pohybovat podle odhadů mezi 50 až 400.

Demonstraci proti rasismu a neonacismu nazvanou Mír mezi lidmi chystají na sobotu od 14:00 ostravští Romové, kteří akci naplánovali na stejný čas jako setkání radikálů. Pravicoví extremisté mají od 14:00 do 16:00 povolenou demonstraci Stop rasovým útokům u památníku v Komenského sadech.

Do Českých Budějovic, které se v létě stalo jedno z center protiromských protestů, se chystá podle dřívějších informací asi stovka lidí. Organizátoři na magistrátu nahlásili, že trasa povede z Lannovy třídy před areál Výstaviště, kde má akce skončit.

Do Duchcova svolala protest místní organizace Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). V devítitisícovém městě se situace vyhrotila poté, co tu v květnu skupina Romů napadla manželský pár. Od té doby se tu konala již tři protiromská shromáždění.

V Jičíně by pak podle úřadů mělo shromáždění začít v 15:00 na Husově třídě, odkud se pochodem přesune na Valdštejnovo náměstí, kde by se měly konat projevy a diskuse.

Z dlouhodobější perspektivy by se protiromské nálady části veřejnosti mohly stát výraznějším problémem pro bezpečnost státu než sice extrémnější, ale méně početné a relativně dobře zmapované skupinky pravicových extremistů. Běžných občanů se totiž nejvíce dotýká drobná nedostatečně řešená kriminalita či narušování veřejného pořádku v blízkosti jejich obydlí, píše ve své nedávné zprávě BIS.

Pokud dojde i k menšímu impulsu, jsou jejich každodenní problémy a z nich vyplývající frustrace v kombinaci s latentním anticikanismem ventilovány a ústí v radikálnější projevy.

Mezietnické napětí je potřeba začít razantně, pragmaticky a bez emocí řešit. Jinak z dlouhodobé perspektivy hrozí postupná eskalace tohoto problému a s tím i růst skepse části veřejnosti vůči demokratickým principům ČR.

„Je to svým způsobem radikalizace, ale ne do extremismu a ne do rasismu. Je to protest těch lidí, kteří žijí v těch místech. A lidi, kteří vyjádří svůj nesouhlas s tím, co se tady děje nebo to dokážou posoudit dál než do sousedského konfliktu, tak jsou považováni za rasisty a extremisty," okomentovala pro rozhlas.cz zprávu BIS publicistka Věra Bartošková, která od 80. let žije v Jižním městě v Duchcově, které se stalo terčem protiromských pochodů.

„Prostě to byla výzva městu, kraji, policii a především vládě, že je nezbytné ten problém nějak řešit. Že se napraví zákony, napraví se přístup k Romům a k majoritě, který je bezprávní nebo má v sobě velmi málo práva. Je tam pozitivní diskriminace, která se snad může využívat jen do určité míry. Já s ní souhlasím, jestliže jsou to lidé, kteří z jakéhokoli důvodu neschopni se prosazovat ve společnosti," dodává Věra Bartošková.