Mykologům se povedl unikátní nález. Bude nová houba jedlá?

"Hřib jsme našli ve středu, zrovna fotím plodnice, ještě to nemá ani český název. V roce 2007 byl popsán v Itálii a pár plodnic se našlo také ve Španělsku a v Anglii, jinak nikde jinde v Evropě. Na Tovačovsku je přitom nejbohatší lokalita na světě. Je to pěkný pocit," uvedl mykolog Jiří Polčák. Podotkl přitom, že odborníci zatím netuší, zda je houba jedlá, neboť to nikdo nezkoušel. Předpokládají však, že ano.

Nově nalezená houba nyní poslouží vědeckým účelům, stejně jako další druhy hub, které se v zemi vyskytnou poprvé. Odborníci kvůli nim studují nejen literaturu, ale zkoumají je například i chemicky či pod mikroskopem. "Takové houby se nafotí a jdou do herbáře. Posíláme je do Brna do Moravského zemského muzea a slouží vědeckým účelům," doplnil Polčák.

Nalezený úlovek rozšíří sbírku unikátních nálezů zdejších mykologů. Kromě hub, které se v zemi objevily vůbec poprvé, se jim před deseti lety podařilo najít i houbu, která se vyskytla poprvé na světě.

Houby rostou téměř celý rok, ale jedlé houby najdete jen od začátku jara do příchodu zimy. Hlavní houbařská sezóna ale začíná v srpnu a trvá až do poloviny října. Houbám se nejvíc daří, když nedochází k velkým teplotním výkyvům během noci a půda je optimálně vlhká a teplá. Není pravda, že houby začínají růst hned, jak zaprší. Objevují se nejdřív za týden po dešti, nejvíc jich pak najdete až za 14 dní. Určitě se vyplatí přivstat si a vyrazit na houby brzy ráno, jinak Vás mohou předběhnout jiní houbaři.

Houbařským rájem bývají hlavně smíšené lesy, které nabízejí spoustu druhů hub. V jehličnatých lesích pak najdete hlavně hodně hřibů. Pokud je relativně sucho, zaměřte svou pozornost hlavně na místa, kde je hodně mechu a tlejícího dřeva. Ty lépe drží vlhkost, Vaše šance na houbařský úspěch bude vyšší.

Houby jsou vítaným zpestřením naší kuchyně, a to nejen pro svou vynikající chuť a vůni. Jsou velmi výživné, přesto nepříliš kalorické, neboť až 95 % tvoří voda. Obsahují chitin, který pomáhá trávení. Najdeme v nich také mnoho esenciálních aminokyselin (některé druhy dokonce víc než maso) a vitamínů, i když jejich množství se u různých druhů liší. Obsahují také důležité minerální látky a stopové prvky - vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, mangan a měď. Řada hub nejen výborně chutná, ale má také preventivní i léčebné schopnosti. Nejčastěji jsou zmiňovány protinádorové, protiplísňové, antibakteriální a detoxikační účinky. Některé druhy léčivých hub se využívají při léčbě kožních a kloubních onemocnění, píše cetelem.cz.

Houby sice výborně chutnají a některé i léčí, ale mohou také zabíjet. Jedovatých a podmíněně jedovatých hub roste v ČR přes 100 druhů. V každém případě byste měli znát několik druhů, které mají na svědomí smrtelné otravy. Nejnebezpečnější je muchomůrka zelená, muchomůrka jarní, muchomůrka jízlivá, muchomůrka panterová (tygrovitá), závojenka olovová, vláknice začervenalá a pavučinec plyšový. I ostatní jedovaté houby jsou nebezpečné, ale jedovaté látky v nich jsou většinou v malé koncentraci. Tyto látky zasahují zejména trávicí ústrojí. Před konzumací hub vždy dbejte na jejich dostatečné tepelné zpracování, rizikové může být také jejich opakované ohřívání, např. druhý den.