Řež na právech v Olomouci: Rektor se mi mstí, říká student

Olomouc - Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Miroslav Mašláň čelí žalobě. Podal ji na něj absolvent zdejší právnické fakulty a dosavadní člen akademického senátu UP Petr Sojka. Tvrdí, že rektor nezákonně zrušil jeho přijetí k doktorskému studiu na fakultě. Podle něj toto rozhodnutí souvisí s jeho působením v senátu a s blížícími se rektorskými volbami.

"Žalobu jsem podal 18. září na podatelně Krajského soudu v Ostravě. Podáním se domáhám zrušení nezákonného rozhodnutí rektora, kterým mi bylo zrušeno přijetí ke studiu v doktorském studijním programu na Právnické fakultě UP," sdělil Sojka.

Upřesnil, že děkankou fakulty byl ke studiu na obor ústavní právo přijat 1. července, 30. července rektor toto rozhodnutí ale zrušil. Podle Sojky však k tomu nemá žádné oprávnění. V žalobě, kterou Mgr. Petr Sojka poskytl Eurozprávám k nahlédnutí, stojí:

Rektorát rozhodl o zrušení rozhodnutí (děkanky) vydaného na základě zákona (zák. o VŠ), rozhodnutím (rektora), které bylo vydáno na základě vnitřního předpisu, jak sám žalovaný v napadeném rozhodnutí sám úvádí. Nejen, že toto rozhodnutí rektora UP, jak je výše uvedeno, je zcela ultra vires, ale i jeho vydání samo je zcela nezákonné, neboť postrádá právního podkladu. Zákon VŠ takový „druh" přezkumu z podnětu fakulty neumožňuje. Zákon o VŠ umožňuje přezkum rozhodnutí děkana pouze na základě podnětu uchazeče, a naopak nepředpokládá zahájení přezkumného řízení na základě podnětu děkana či kohokoliv jiného.

Přestože k postupu rektora UP, jak byl popsán výše, není právního podkladu, rektor UP konal a v tomto kvaziřízení uplatnil postup dle správního řádu (byť se k tomu explicitně nepřiznává), tzv. zkrácené přezkumné řízení, kde ve výroku stojí, že rozhodnutí děkanky UP se ruší a věc se jí vrací k novému rozhodnutí. Použití správního řádu však sám zákon o VŠ v § 50/4 výslovně vylučuje. K tomu žalobce dodává, že za předpokladu, že žádost o přezkoumání podá uchazeč, zákon o VŠ v § 50/7 předpokládá, že rektor rozhodnutí děkana buď změní a nebo potvrdí a žádost o přezkum zamítne. Z toho vyplývá, že rektor UP nejenže nemohl zahájit přezkumné řízení z podnětu děkanky PF UP, ale dokonce ani provést zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému rozhodnutí děkance PF UP.

Sojka je přesvědčen, že spor u soudu vyhraje, a rovněž tvrdí, že jednání rektora může mít i skrytou souvislost s jeho působením v akademickém senátu, kde byl jeho nejhlasitějším kritikem. 

Děkanka Hrušáková tvrdí, že Sojka byl ke studii přijat omylem. "Mrzí mě, že se to stalo zrovna u pana Sojky. Pro jeho obor nemáme školitele, proto jej komise nedoporučila. Navíc chtěl i interní formu studia. Vedoucí studijního oddělení se v jeho případě přehmátla, došlo k administrativnímu pochybení.

Ke kauze se dnes vyjádřil i rektor UP prof. Miroslav Mašláň: "Dnes jsem byl informován o skutečnosti, že Mgr. Petr Sojka podal u Krajského soudu v Ostravě správní žalobu proti rozhodnutí, které souvisí s jeho nepřijetím ke studiu v doktorském studijním programu Teoretické právní vědy na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Co přesně je obsahem podané žaloby, mi v tuto chvíli není známo, neboť mi dosud její vyhotovení nebylo Krajským soudem v Ostravě doručeno. Případ nepřijetí Mgr. Petra Sojky k doktorskému studiu mi však znám je...Důrazně bych se chtěl ohradit proti jakémukoli spojování tohoto mého rozhodnutí s činností Mgr. Petra Sojky v Akademickém senátu UP či blížícími se volbami rektora UP. Uvedené dvě roviny spolu nijak nesouvisejí a takový způsob uvažování je mi cizí."

Na olomoucké univerzitě nejde o první žalobu napadající rozhodnutí rektora. Na soudy se v minulosti obrátil i neúspěšný kandidát na děkana právnické fakulty Ivo Beneda. Napadl rozhodnutí tehdejšího rektora Lubomíra Dvořáka, který ho odmítl jmenovat do funkce zejména kvůli jeho nedostatečné odborné kvalifikaci. Benedovi tehdy bylo 31 let a neměl doktorát. Beneda u soudů požadoval jmenování do funkce, omluvu v médiích a odškodnění 200.000 korun. Spor ale prohrál.

Právnická fakulta byla obnovena v roce 1991, je druhou nejmladší fakultou Univerzity Palackého v Olomouci.

Související

Ilustrační foto

Spor Univerzity Palackého se studentem vyřešen. Jak zní dohoda?

Olomouc - Univerzita Palackého v Olomouci vyřešila mimosoudní dohodou správní žalobu, kterou na bývalého rektora podal absolvent práv Petr Sojka. Sojka podal loni na podzim žalobu kvůli údajnému nezákonnému zrušení jeho přijetí k doktorskému studiu na fakultě. Rektor univerzity Jaroslav Miller se mu za spor v prohlášení, které dnes univerzita zaslala ČTK, omluvil a učinili opatření, aby se podobná situace ve škole už neopakovala. Absolvent práv správní žalobu v následujících dnech stáhne.
Student Petr Sojka zažaloval rektora

Žaloba otřásá univerzitou. Fakulta se brání, student kontruje. Kdo má pravdu?

Olomouc - Počátkem tohoto týdne se v médiích objevila informace o sporu mezi rektorem UP a Mgr. Petrem Sojkou. Mgr. Sojka napadl správní žalobou dle jeho tvrzení nezákonné rozhodnutí rektora, kterým mu bylo zrušeno přijetí ke studiu v doktorském studijním programu na Právnické fakultě UP. Právnická fakulta podává k tomuto sporu následující vysvětlující stanovisko.

Více souvisejících

Petr Sojka (student žalující rektora) Univerzita Palackého

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Ilustrační foto

USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem

Světové trhy s energiemi zažívají dramatický otřes. Ceny ropy ve středu prudce vzrostly a překonaly hranici 108 dolarů za barel. Hlavním impulsem pro tento skok byly zprávy o prvních přímých útocích na íránská těžební a zpracovatelská zařízení, včetně největšího naleziště zemního plynu na světě. Podle dostupných informací stojí za těmito údery koordinovaná operace Spojených států a Izraele.

před 1 hodinou

Obchody

Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření

Oblíbený obchodní řetězec BILLA připravuje na Slovensku výrazné změny, které pocítí každý, kdo vstoupí do jeho prodejen. Společnost se rozhodla zpřísnit bezpečnostní pravidla v reakci na alarmující nárůst kriminality a stále agresivnější chování části veřejnosti. Minulý rok se ukázal jako kritický, neboť největší obchodní sítě zaznamenaly nárůst krádeží až o 100 procent.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Miguel Diaz-Canel

Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v úterý ostře reagoval na množící se hrozby ze strany Spojených států a prohlásil, že jakýkoli pokus o ovládnutí ostrova narazí na „nedobytný odpor“. Jeho slova přicházejí v kritické chvíli, kdy se Kuba vzpamatovává z celostátního kolapsu energetické sítě, který nechal 10 milionů lidí bez elektřiny. Díaz-Canel obvinil Washington, že využívá ekonomické slabosti země jako „pobuřující záminku“ k jejímu ovládnutí.

před 4 hodinami

Viktor Orbán

Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba

Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael

Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.

před 6 hodinami

Esmáíl Chatíb

Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního. 

před 6 hodinami

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

před 7 hodinami

USS Gerald R. Ford

Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu

Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.

před 8 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 9 hodinami

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 10 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 11 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy