Spor Univerzity Palackého se studentem vyřešen. Jak zní dohoda?

Olomouc - Univerzita Palackého v Olomouci vyřešila mimosoudní dohodou správní žalobu, kterou na bývalého rektora podal absolvent práv Petr Sojka. Sojka podal loni na podzim žalobu kvůli údajnému nezákonnému zrušení jeho přijetí k doktorskému studiu na fakultě. Rektor univerzity Jaroslav Miller se mu za spor v prohlášení, které dnes univerzita zaslala ČTK, omluvil a učinili opatření, aby se podobná situace ve škole už neopakovala. Absolvent práv správní žalobu v následujících dnech stáhne.

"Petr Sojka řádně a úspěšně vykonal přijímací zkoušku v doktorském studijním programu, nicméně k dnešnímu dni se vzdal práva ke studiu nastoupit a jako vstřícný krok vůči univerzitě v následujících dnech vezme zpět správní žalobu, kterou podal ke Krajskému soudu v Ostravě v polovině loňského září proti rozhodnutí rektora UP," stojí v prohlášení rektora.

Sojka původně po škole žádal i náhradu škody, která mu údajně vznikla. Tvrdil, že změnou rozhodnutí vedení fakulty a univerzity byl poškozen na pověsti a přišel o lukrativní zaměstnání. Svou újmu už dříve vyčíslil na 200.000 až 300.000 korun. Ještě v polovině února ČTK řekl, že na náhradě trvá.

Nyní obě strany považují celou záležitost za uzavřenou a dále se k ní nechtějí vyjadřovat. Podle Mf DNES je součástí mimosoudní dohody i finanční vyrovnání, Sojka to však listu odmítl komentovat.

Psali jsme: Žaloba otřásá univerzitou. Fakulta se brání, student kontruje. Kdo má pravdu? Jako z éry komunismu, říká student univerzity pro EuroZprávy.cz  

Univerzita Palackého v Olomouci je druhá nejstarší univerzita v České republice. Její tradice sahá až do roku 1573, kdy původně jezuitská kolej získává všechna práva jako jiné evropské univerzity. Tato práva jí udělil císař Maxmilián II. Univerzita měla na počátku své historie dvě fakulty, jež se věnovaly výuce svobodných umění a teologických disciplín. Vysokoškolská výuka byla zahájena až tři roky po založení univerzity v roce 1576, kdy Angličan George Warr začal přednášet filozofii.

Nástup neoabsolutismu i značný úbytek studentů vedly roku 1851 k uzavření filozofické fakulty, začátkem studijního roku 1855–1856 byla zrušena právnická fakulta, načež rakouský císař František Josef I. zrušil svým dekretem ze dne 17. května 1860 Františkovu univerzitu jako celek. V Olomouci zůstala pouze samostatná teologická fakulta (až do uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939) a dočasně (do studijního roku 1873–1874) medicinsko-chirurgické studium. Historická žezla Františkovy univerzity byla předána k užívání Leopoldově a Františkově univerzitě v Innsbrucku, jež roku 1998 věnovala Univerzitě Palackého kopii rektorského žezla staré olomoucké univerzity.

21. února 1946 byla olomoucká univerzita obnovena pod názvem Univerzita Palackého. Zákonem byly ustaveny čtyři fakulty: bohoslovecká, právnická, lékařská a filozofická. Po čtyřicet let však nebyl zákon zcela naplněn, neboť Právnická fakulta přijala své první studenty až po sametové revoluci. Naopak již v roce 1946 byla do svazku univerzity přijata také Pedagogická fakulta, informuje upol.cz.

V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností. Na jejích osmi fakultách studuje přes 24 000 studentů, což tvoří celou pětinu obyvatel města Olomouce.

Související

Univerzita Palackého, ilustrační fotografie.

Stávka pedagogů v Olomouci: Vláda nás chce nechat vyhladovět. Kvalita výuky ale zatím neupadá

Vysoké školy napříč Českou republikou se v rámci iniciativy Hodina pravdy zapojily do jednodenní výstražné stávky. Zatímco vláda opakovaně deklaruje podporu vzdělání a vědě, pedagogové její aktivitu vnímají opačně. EuroZprávy.cz na Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci zpovídaly několik pedagogů i studentů tak, aby nabídly ucelený pohled na celkovou situaci v humanitních oborech na vysokých školách. 
Dominik Petýrek Rozhovor

Student Petýrek se přímo v Bruselu podílí na českém předsednictví EU. Nasazení všech lidí je obrovské, konstatuje

Student Dominik Petýrek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci od letošního června do prosince podstupuje stáž v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně zastává pozici člena týmu, který má na starost digitální a telekomunikační agendu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. „Zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Hodnotí také kladně, že Rada EU nyní žije českým předsednictvím.

Více souvisejících

Univerzita Palackého Petr Sojka (student žalující rektora)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy