Žaloba otřásá univerzitou. Fakulta se brání, student kontruje. Kdo má pravdu?

Olomouc - Počátkem tohoto týdne se v médiích objevila informace o sporu mezi rektorem UP a Mgr. Petrem Sojkou. Mgr. Sojka napadl správní žalobou dle jeho tvrzení nezákonné rozhodnutí rektora, kterým mu bylo zrušeno přijetí ke studiu v doktorském studijním programu na Právnické fakultě UP. Právnická fakulta podává k tomuto sporu následující vysvětlující stanovisko.

Mgr. Sojka nebyl nikdy přijat ke studiu v doktorském studijním programu na Právnické fakultě UP. Zkušební komise pro přijímací zkoušku navrhla děkance PF UP nepřijetí uchazeče z důvodu nevhodnosti tématu dizertační práce a neexistenci adekvátního školitele. Cílem a úkolem PF UP je zachování vysoké kvality doktorského studijního programu, což by bez nalezení vhodného školitele nebylo možné dosáhnout, píše ve svém stanovisku prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc., děkanka PF UP v Olomouci.

Z uvedených důvodů děkanka PF UP souhlasila s návrhem zkušební komise pro přijímací zkoušku a Mgr. Sojku ke studiu nepřijala. Toto rozhodnutí bylo zavedeno do systému elektronické evidence výsledků přijímacího řízení, do kterého měl Mgr. Sojka přístup. Důvody pro jeho nepřijetí ke studiu i nadále trvají.

Situace vznikla administrativním pochybením

Situace, jež se Mgr. Sojka rozhodl řešit soudní cestou, byla způsobena administrativním pochybením. Důsledkem chyby při zpracování výsledků přijímacího řízení došlo k vyhotovení a doručení vadného tiskopisu rozhodnutí o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu na Právnické fakultě UP. Za tento omyl se Právnická fakulta (dopisem děkanky i osobní omluvou proděkana pro doktorský studijní program) Mgr. Sojkovi omluvila a v případě, že bude v souvislosti s tímto omylem prokázána nějaká újma na straně Mgr. Sojky, je Právnická fakulta připravena nést důsledky svého pochybení, uvádí se dál ve stanovisku děkanky.

Navíc, děkanka Právnické fakulty přijala v souvislosti s uvedeným pochybením patřičné personální opatření a učinila systémové kroky, které do budoucna vyloučí opakování podobné chyby. To ale nic nemění na skutečnosti, že Mgr. Sojka nebyl ke studiu v doktorském studijním programu nikdy přijat.

Rozhodnutí nemá nic společného s rektorskými volbami

Napadené rozhodnutí pana rektora, kterým byl napraven vadný stav, nebylo přijato z jeho vlastní iniciativy, ale na podnět Právnické fakulty, která okamžitě po zjištění uvedeného omylu ve vyhotovení tiskopisu učinila potřebné kroky k jeho nápravě. Pan rektor postupoval zcela v souladu se svými povinnostmi a zvolil nejrozumnější a jediné možné řešení vzniklé situace.

Popsaný chod událostí jasně popírá nepodložené tvrzení pana Sojky o tom, že rozhodnutí rektora souvisí s nadcházejícími volbami rektora UP. Toto tvrzení rezolutně odmítáme. Spojování postupu pana rektora s nadcházejícími rektorskými volbami postrádá jakoukoliv logiku. Děkanka PF v této věci doplňuje, že nemá žádný zájem na konkrétním výsledku voleb rektora, svými rozhodnutími tyto volby nijak neovlivňuje a zásadně odmítá jakékoliv pochybnosti o možnosti ovlivňování členů AS UP zvolených za akademickou obec PF při jejich rozhodování v rámci rektorských voleb.

Sojka vyvrací tvrzení děkanky

Student obratem zaslal redakci Eurozpráv.cz dementi, v kterých reaguje na některé záležitosti, které se objevily v médiích.

1) Dle paní děkanky jsem prý přijat nebyl. Mám k dispozici originál rozhodnutí o přijetí ke studiu, které má všechny náležitosti, jak je zákon předpokládá, vč. odůvodnění, podpisu paní děkanky i razítka. Takové rozhodnutí je konstitutivní (tedy zakládá právní vztah, tímto rozhodnutím mi vzniká právo na zápis ke studiu). Co má škola v interním systému je čistě interní záležitostí školy.

§ 50 odst. 2 zák. o VŠ – „O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty."

§ 51 odst. 1 zák. o VŠ – „Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia."

2) Paní děkanka tvrdí, že jsem si zvolil téma „Americké prezidentské systémy". Toto tvrzení není rovněž pravdivé. Téma mé disertace znělo „Hlava státu v republikách Latinské Ameriky".

3) Chybí školitel... Školitel je od toho, aby studenta vědecky nasměroval, dával mu pokyny a rady, aby si osvojil vědecký přístup, ale není tu od toho, aby za studenta bádal, student bádá sám a usiluje o vlastní tvůrčí přístup. Navíc jsem na jednáních navrhl circa pět konkrétních špičkových akademiků a praktiků, českých i zahraničních, na dané téma.

4) Omluvu, kterou mi paní děkanka a pan proděkan měli poslat, nepovažuji za omluvu, vzhledem k tomu, že mi v podstatě oznámili, že mají nepřehled na studijním oddělení, paní děkanka omylem podepsala papír a že dají návrh na zrušení rozhodnutí (což je samo o sobě nezákonné). Fakulta se zřejmě domnívá, že užití fráze „omlouváme se", predifikuje omluvu.

5) V médiích se objevila informace, že o přijetí ke studiu rozhoduje přijímací komise a děkan snad jen deklaruje přijetí. Toto tvrzení je nepravdivé. § 50/2 zák. o vysokých školách říká: „O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty." Přijímací komise vydává pouze právně stanovisko, konečné rozhodnutí je ale na děkanovi a ten toto ohlásí „světu" rozhodnutím o přijetí či nepřijetí ke studiu. Takové rozhodnutí musí být vždy odůvodněno. Nerozumím tedy tomu, jak by se paní děkanka, které si i nadále vážím, mohla splést.

Související

Univerzita Palackého, ilustrační fotografie.

Stávka pedagogů v Olomouci: Vláda nás chce nechat vyhladovět. Kvalita výuky ale zatím neupadá

Vysoké školy napříč Českou republikou se v rámci iniciativy Hodina pravdy zapojily do jednodenní výstražné stávky. Zatímco vláda opakovaně deklaruje podporu vzdělání a vědě, pedagogové její aktivitu vnímají opačně. EuroZprávy.cz na Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci zpovídaly několik pedagogů i studentů tak, aby nabídly ucelený pohled na celkovou situaci v humanitních oborech na vysokých školách. 
Dominik Petýrek Rozhovor

Student Petýrek se přímo v Bruselu podílí na českém předsednictví EU. Nasazení všech lidí je obrovské, konstatuje

Student Dominik Petýrek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci od letošního června do prosince podstupuje stáž v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně zastává pozici člena týmu, který má na starost digitální a telekomunikační agendu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. „Zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Hodnotí také kladně, že Rada EU nyní žije českým předsednictvím.

Více souvisejících

Univerzita Palackého ,  Petr Sojka (student žalující rektora)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

7. října 2026 20:00

7. října 2026 19:13

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy