Česko drží hladovku. Lidé už nevidí zvěrstva komunismu, zlobí se Jacques

"Od roku 1948 do roku 1952 se nevedla evidence o lidech, kteří zemřeli při zatýkání, výsleších, ve vazbě, vězeních a lágrech," řekl Marek. Při zatčení byla řada lidí komunistickými policejními složkami umlácena či zastřelena, ale v záznamech měli uvedeno, že zemřeli například na infarkt, vysvětlil. Podle Marka bylo takových obětí zhruba 600 až 1000.

Skupinka hladovkářů se dnes v Praze sešla na nádvoří františkánského kostela Panny Marie Sněžné. Podle Marka další lidé hladoví po celý dnešek na mnoha místech v republice. Akci přišel podpořit manželský pár politiků Martin Bursík a Kateřina Jacques. "Máme dojem, že společnost začíná být k některým momentům tolerantní a začíná zapomínat," řekl ČTK Bursík. Podle něj komunisté počítají právě se zapomněním totalitních hrůz, které jim dá šanci opětovně nabýt moci ve společnosti.

"Lidé, kteří řeší dnešní problémy a vidí selhání současné politické reprezentace, mají tendenci minulá zvěrstva a zločiny komunistické strany relativizovat," dodala Jacques.

Zpracování počtu obětí komunistického režimu 1948-1989 v Československu je složité. Například navrhovaná vyčíslení "justičních vražd" nebo "počtu odsouzených ve zmanipulovaných procesech" jsou obtížná pro nejistý obsah uvedených pojmů. Problémů je několik: jaká zvolit kritéria k určení případů naplňujících uvedené kategorie, dále prozkoumání a vyhledání případů v obrovském množství jednotlivých procesů a konečně jednotlivé soudní případy právně posoudit. U obětí spadajících do kategorií "zahynuvších při odbojových akcích" a "při zatýkání" je problém obdobný, navíc ovšem nemusí být celá řada případů podchycena v soudních a vyšetřovacích spisech.

Z politických důvodů bylo vězněno: K nepodmíněnému trestu odnětí svobody bylo v Československu v letech 1948-1989 odsouzeno 205 486 osob.

Z politických důvodů bylo popraveno 248 osob (247 mužů a 1 žena), v tom zahrnuto 12 prominentních komunistů. Mnozí z popravených byli odsouzeni za politické "trestné činy" v souběhu s trestnými činy kriminálními. V některých případech je hranice mezi těmito dvěma skupinami nezřetelná. Uvedené celkové číslo se díky stále probíhajícímu výzkumu a zpřesňování může o něco málo zvýšit.

Ve vězeňských zařízeních zemřelo asi 4 500 osob. Přesnější číslo zatím není k dispozici, na seznamu zemřelých vězňů ÚDV dosud pracuje.

Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem v letech 1948-1989 bylo zastřeleno 145 lidí; usmrceno elektřinou "elektrického zařízení k ochraně hranic" 96 lidí; utonulo 11 lidí. V tomto počtu jsou zahrnuty pouze osoby, které prokazatelně utonuly při přechodu hranice. Dalších nejméně 50 mrtvých bylo nalezeno utonulých v pohraničních řekách. Není možné zjistit, kdo z nich zahynul při pokusu o přechod hranic a kdo z jiných příčin; z obav před zatčením spáchalo sebevraždu 16 lidí.