Česko drží hladovku. Lidé už nevidí zvěrstva komunismu, zlobí se Jacques

Praha - Lidé v České republice si dnes celodenním hladověním připomínají oběti komunistického režimu. Na dnešek připadla vzpomínka na ty, kteří zemřeli na následky krutého zacházení při zatýkání, výslechu nebo věznění a jejichž pravá příčina úmrtí byla totalitním režimem zamlčena. ČTK to na pražském Jungmannově náměstí řekl Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.cz.

"Od roku 1948 do roku 1952 se nevedla evidence o lidech, kteří zemřeli při zatýkání, výsleších, ve vazbě, vězeních a lágrech," řekl Marek. Při zatčení byla řada lidí komunistickými policejními složkami umlácena či zastřelena, ale v záznamech měli uvedeno, že zemřeli například na infarkt, vysvětlil. Podle Marka bylo takových obětí zhruba 600 až 1000.

Skupinka hladovkářů se dnes v Praze sešla na nádvoří františkánského kostela Panny Marie Sněžné. Podle Marka další lidé hladoví po celý dnešek na mnoha místech v republice. Akci přišel podpořit manželský pár politiků Martin Bursík a Kateřina Jacques. "Máme dojem, že společnost začíná být k některým momentům tolerantní a začíná zapomínat," řekl ČTK Bursík. Podle něj komunisté počítají právě se zapomněním totalitních hrůz, které jim dá šanci opětovně nabýt moci ve společnosti.

"Lidé, kteří řeší dnešní problémy a vidí selhání současné politické reprezentace, mají tendenci minulá zvěrstva a zločiny komunistické strany relativizovat," dodala Jacques.

Zpracování počtu obětí komunistického režimu 1948-1989 v Československu je složité. Například navrhovaná vyčíslení "justičních vražd" nebo "počtu odsouzených ve zmanipulovaných procesech" jsou obtížná pro nejistý obsah uvedených pojmů. Problémů je několik: jaká zvolit kritéria k určení případů naplňujících uvedené kategorie, dále prozkoumání a vyhledání případů v obrovském množství jednotlivých procesů a konečně jednotlivé soudní případy právně posoudit. U obětí spadajících do kategorií "zahynuvších při odbojových akcích" a "při zatýkání" je problém obdobný, navíc ovšem nemusí být celá řada případů podchycena v soudních a vyšetřovacích spisech.

Z politických důvodů bylo vězněno: K nepodmíněnému trestu odnětí svobody bylo v Československu v letech 1948-1989 odsouzeno 205 486 osob.

Z politických důvodů bylo popraveno 248 osob (247 mužů a 1 žena), v tom zahrnuto 12 prominentních komunistů. Mnozí z popravených byli odsouzeni za politické "trestné činy" v souběhu s trestnými činy kriminálními. V některých případech je hranice mezi těmito dvěma skupinami nezřetelná. Uvedené celkové číslo se díky stále probíhajícímu výzkumu a zpřesňování může o něco málo zvýšit.

Ve vězeňských zařízeních zemřelo asi 4 500 osob. Přesnější číslo zatím není k dispozici, na seznamu zemřelých vězňů ÚDV dosud pracuje.

Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem v letech 1948-1989 bylo zastřeleno 145 lidí; usmrceno elektřinou "elektrického zařízení k ochraně hranic" 96 lidí; utonulo 11 lidí. V tomto počtu jsou zahrnuty pouze osoby, které prokazatelně utonuly při přechodu hranice. Dalších nejméně 50 mrtvých bylo nalezeno utonulých v pohraničních řekách. Není možné zjistit, kdo z nich zahynul při pokusu o přechod hranic a kdo z jiných příčin; z obav před zatčením spáchalo sebevraždu 16 lidí.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Komunismus Kateřina Jacques

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy