Česko drží hladovku. Lidé už nevidí zvěrstva komunismu, zlobí se Jacques

Praha - Lidé v České republice si dnes celodenním hladověním připomínají oběti komunistického režimu. Na dnešek připadla vzpomínka na ty, kteří zemřeli na následky krutého zacházení při zatýkání, výslechu nebo věznění a jejichž pravá příčina úmrtí byla totalitním režimem zamlčena. ČTK to na pražském Jungmannově náměstí řekl Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.cz.

"Od roku 1948 do roku 1952 se nevedla evidence o lidech, kteří zemřeli při zatýkání, výsleších, ve vazbě, vězeních a lágrech," řekl Marek. Při zatčení byla řada lidí komunistickými policejními složkami umlácena či zastřelena, ale v záznamech měli uvedeno, že zemřeli například na infarkt, vysvětlil. Podle Marka bylo takových obětí zhruba 600 až 1000.

Skupinka hladovkářů se dnes v Praze sešla na nádvoří františkánského kostela Panny Marie Sněžné. Podle Marka další lidé hladoví po celý dnešek na mnoha místech v republice. Akci přišel podpořit manželský pár politiků Martin Bursík a Kateřina Jacques. "Máme dojem, že společnost začíná být k některým momentům tolerantní a začíná zapomínat," řekl ČTK Bursík. Podle něj komunisté počítají právě se zapomněním totalitních hrůz, které jim dá šanci opětovně nabýt moci ve společnosti.

"Lidé, kteří řeší dnešní problémy a vidí selhání současné politické reprezentace, mají tendenci minulá zvěrstva a zločiny komunistické strany relativizovat," dodala Jacques.

Zpracování počtu obětí komunistického režimu 1948-1989 v Československu je složité. Například navrhovaná vyčíslení "justičních vražd" nebo "počtu odsouzených ve zmanipulovaných procesech" jsou obtížná pro nejistý obsah uvedených pojmů. Problémů je několik: jaká zvolit kritéria k určení případů naplňujících uvedené kategorie, dále prozkoumání a vyhledání případů v obrovském množství jednotlivých procesů a konečně jednotlivé soudní případy právně posoudit. U obětí spadajících do kategorií "zahynuvších při odbojových akcích" a "při zatýkání" je problém obdobný, navíc ovšem nemusí být celá řada případů podchycena v soudních a vyšetřovacích spisech.

Z politických důvodů bylo vězněno: K nepodmíněnému trestu odnětí svobody bylo v Československu v letech 1948-1989 odsouzeno 205 486 osob.

Z politických důvodů bylo popraveno 248 osob (247 mužů a 1 žena), v tom zahrnuto 12 prominentních komunistů. Mnozí z popravených byli odsouzeni za politické "trestné činy" v souběhu s trestnými činy kriminálními. V některých případech je hranice mezi těmito dvěma skupinami nezřetelná. Uvedené celkové číslo se díky stále probíhajícímu výzkumu a zpřesňování může o něco málo zvýšit.

Ve vězeňských zařízeních zemřelo asi 4 500 osob. Přesnější číslo zatím není k dispozici, na seznamu zemřelých vězňů ÚDV dosud pracuje.

Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem v letech 1948-1989 bylo zastřeleno 145 lidí; usmrceno elektřinou "elektrického zařízení k ochraně hranic" 96 lidí; utonulo 11 lidí. V tomto počtu jsou zahrnuty pouze osoby, které prokazatelně utonuly při přechodu hranice. Dalších nejméně 50 mrtvých bylo nalezeno utonulých v pohraničních řekách. Není možné zjistit, kdo z nich zahynul při pokusu o přechod hranic a kdo z jiných příčin; z obav před zatčením spáchalo sebevraždu 16 lidí.

Související

Petr Pavel

Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel

Prezident Petr Pavel dnes připomněl památku obětí komunistického režimu. 27. června před 73 lety přišli o život čtyři představitelé demokraticky smýšlejících občanů Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Pavel upozornil, že byli zavražděni proto, že šířili pravdu o zrůdnosti a zločinnosti totalitní vlády tehdejšího Československa.

Více souvisejících

Komunismus Kateřina Jacques

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy