Otazníky v kauze MUS: Verdikt je neúplný. Kdo unikl trestu?

Soud ve čtvrtek nejprve oznámil verdikt odsuzující Koláčka a další bývalé majitele MUS Petra Krause, Marka Čmejlu, Oldřicha Klimeckého a Jiřího Diviše k nepodmíněným trestům vězení. Soudci současně nechali zajistit přítomné Koláčka a Krause, dokud nerozhodne, zda mají být ihned vzati do vazby. Pak se o jejich osudu radili přes tři hodiny.

"Musel jsem v té době uklidňovat spoustu lidí, kteří mi psali. Komunikoval jsem asi se 60 nebo 70 lidmi," řekl Koláček. "Radil jsem se také s doktorem, jak mi dodat léky," řekl Koláček, který zvažuje operaci močového měchýře.

"Pak jsem poprosil svého obhájce Michaela Mraze, aby mi vysvětli, jak to chodí ve vězení, jestli ještě můžu jít do hotelu pro své věci," líčil Koláček hodiny po vynesení rozsudku. "Zeptal se policajtů, ti říkali, že ne, že maximálně by tam mohl jít doktor Mraz. Já bych si mohl vzít jen nějaké peníze, pak knížky. Jinak slipy, tílka, pyžama už bych tam všechno dostal," řekl. "Pak mi poslali kluci ještě kartáček na zuby a zubní pastu. Tím jsem byl připravený na cestu do vazby," dodal.

On i Kraus měli odjet do cely předběžného zadržení do nedalekého Lugana a pak se v pátek ráno nebo v neděli měli přemístit každý do své věznice - Koláček do kantonu Sankt Gallen a Kraus do Fribourgu. "Jsem vděčný, že mě propustili, i když je zvláštní, že to rozhodování trvalo tři hodiny," řekl.Pokud jde o peníze, které má zablokované ve Švýcarsku, tak je "odevzdal osudu". "Já je víceméně k ničemu nepotřebuju, pouze k tvoření nových věcí ... kde skončí, tam s nimi bude někdo zacházet," řekl v souvislosti s asi 600 miliony švýcarských franků (asi 12,5 miliardy korun), které švýcarské úřady zablokovaly na účtech odsouzených. Dodal, že je zabavením peněz omezen, ale ne pod existenčním tlakem.

Odsouzeno by mělo být víc osob

Bývalý předseda Fondu národního majetku Roman Češka se stal koncem devadesátých let prvním, kdo veřejně upozornil, že v Mostecké uhelné probíhá nepřátelské převzetí. A byl také jedním z mála, kdo se snažil manažery kolem Antonína Koláčka či Oldřicha Klimeckého zastavit: začátkem roku 1998 nechal svolat valnou hromadu, na které se pokusil vedení tehdy ještě polostátní firmy odvolat. Průběh valné hromady ovšem ukázal, že manažeři již kontrolují v dolech většinu.

„V té době ještě bylo možné situaci zvrátit a Mosteckou uhelnou zachránit pro stát. Chyběla ovšem vůle u politiků," říká pro iHned.cz Češka, který dnes vede vlastní poradenskou společnost Value Added. "Zůstávají postiženi jen ti, kteří celé ovládnutí organizovali, ale už ne lidé, kteří jim to umožnili," myslí si Češka.

A kdo konkrétně? "Jednoznačně to směřuje na tehdejší ČSSD. Neblahou roli sehrál už začátkem roku 1998 poslanec ČSSD Josef Hojdar, který obcházel obce, jež držely akcie Mostecké uhelné, a lobboval za to, aby je prodaly. Dále je tam jasná vazba na pana Stanislava Grosse, který později geniálně vydělal na tom, že si koupil firmu od pana Sýkory (tehdejšího náměstka ministra průmyslu, v současnosti stíhaného za korupci v kauze MUS – pozn. red.). A pak je tam tehdejší ministr průmyslu Grégr, který materiál o prodeji zbylých akcií do vlády předložil," odpověděl.