Zabije slunečný víkend volební účast? Čtěte, kdo na to doplatí

Pokud bude účast rekordně nízká, doplatí na to podle analytika Jana Herzmanna především bývalé vládní strany, zejména ODS. "Mezi červnem 2006 a lednem 2013 ubylo zhruba 450 tisíc zúčastněných voličů, což představuje zhruba devět procent potenciálních hlasů - potenciální podporu pro jednu poměrně úspěšnou volební stranu," uvedl. Porovnával účast ve dvou posledních sněmovních volbách a letošní lednové klání o křeslo prezidenta.

Nezanedbatelné jsou podle Herzmanna rozdíly ve volební účasti podle krajů. Vyšší pokles vykazují kraje s nízkou volební účastí - Karlovarský (o 6,5 procentního bodu), Ústecký (o 6,93 procentního bodu) a Moravskoslezský (o 6,32 procentního bodu). Rychle klesá také účast ve Zlínském kraji (o 6,87 procentního bodu), tam ovšem zůstává účast i tak ještě mírně nadprůměrná.

Volit povinně: Ani či ne? Jaká jsou rizika?

Otázku, zda zavést v Česku "povinnou volební docházku", už několikrát nastolil Miloš Zeman. Volby povinně mají své klady, ovšem i zápory. 

"Když se zavádělo všeobecné volební právo - mluvíme o přelomu devatenáctého a dvacátého století - mnozí se báli, že demokracie nepřežije," vysvětluje pro Hospodářské noviny rozhodnutí o povinné volbě Petr Drulák z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. "Tou dobou lidé nebyli zvyklí chodit volit. Politici se proto báli, aby se politický systém z ničeho nic neocitl v rukách nějaké hrstky. Zavedením volební povinnosti zapojili do voleb všechny. Už se nemohlo stát, že by o osudu země rozhodlo jen pár lidí."

V Československu upravoval povinnou účast ve volbách volební zákon z roku 1919. "Mezi válkami u nás chodilo volit 8,5 miliónu z devíti miliónů oprávněných voličů," říká Josef Harna z Historického ústavu Akademie věd. Nižší účast byla jen v zaostalých oblastech, především na Slovensku.

Ten, kdo k volbám nechtěl, se přitom nemusel obávat ani pokuty, ani žádných jiných sankcí. "Lidé to prostě považovali za svou občanskou povinnost," tvrdí Harna. "Svým hlasem chtěli pomoci straně, se kterou sympatizovali." Společnost byla podle něj "silně zpolitizována". "Bylo to ale jiné než teď. Vůči politice nevládla taková skepse."

"Problém je v tom, že to má i řadu úskalí," tvrdí Drulák. Lidé, kteří by normálně k volbám nešli, totiž často volí strany na okraji politického spektra. I to je jeden z důvodů, proč například v Belgii roste počet příznivců nacionalistického Vlámského bloku.

Ten, kdo nechce volit nikoho, pak často odevzdává neplatné volební lístky. Při belgických parlamentních volbách v roce 1999 jich tamní volební komise napočítala skoro sedm procent.

Dalším problémem je podle Druláka vynutitelnost. Například Řekové tak sice ze zákona volit musí, k volbám však stejně nechodí. Řecké europoslance vybíralo před pěti lety "jen" 75 procent voličů.