Před 45 lety se upálil Jan Palach, otazníky zůstávají

V dopise, který zanechal, naléhal na to, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. "Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku...," napsal. Dodnes není zcela zřejmé, byl-li Jan Palach skutečně členem nějaké skupiny, své následovníky, například Jana Zajíce, ale našel.

Palachovo sebeobětování, ke kterému se chystal řadu měsíců, zvedlo vlnu odporu, ovšem jen dočasnou. Bezprostředně po jeho činu začali na Václavském náměstí držet mladí lidé protestní hladovku za splnění Palachových požadavků, záhy se k nim připojili další i jinde v zemi. Na Václavském a Staroměstském náměstí se konaly mítinky, na nichž lidé vyjadřovali podporu jeho poselství. Budoucí normalizátoři ve vedení komunistické strany ale naopak hovořili o zneužití Palachova protestu "antisocialistickými silami".

Posmrtnou Palachovu masku, která je dnes na pamětní desce na budově FF UK, tajně sňal akademický sochař Olbram Zoubek (zhotovil později i jeho náhrobek). Později ji zachránil Prof. Tomáš Halík, když ji tajně přenášel na zádušní mši do kostela sv. Tomáše na Malé Straně a odtud pak na filozofickou fakultu, informuje server totalita.cz.

Pro totalitní režim představoval Jan Palach trvalou výčitku. Jeho ostatky byly pochovány na pražském Olšanském hřbitově, v říjnu 1973 však byly v tajnosti policejně exhumovány, zpopelněny a urna s popelem uložena na hřbitově ve Všetatech (1990 přenesena do původního hrobu na Olšanech).

V tzv. Palachově týdnu, od 16. ledna do 22. ledna 1989, probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti komunistickému režimu. Jednalo se tak o předstupeň listopadových událostí.

Od roku 1989 existuje ve Všetatech nezisková organizace Společnost Jana Palacha, která pořádá každoroční pietní akce. Ta vznikla obnovením stejnojmenné společnosti, spontánně založené hned po pohřbu (s cílem vybudovat Janu Palachovi pomník).

Základní škola ve Všetatech, kterou Jan Palach navštěvoval, po něm byla pojmenována.  Po Janu Palachovi je pojmenována také planetka (1834) Palach, kterou 22. srpna 1969 objevil astronom Luboš Kohoutek na hvězdárně Bergedorf. Jméno Jana Palacha nese od ledna 1990 gymnázium v Mělníce, kde Jan Palach v roce 1966 maturoval.